Na Dolní Moravě se v pátek otevřela nejdelší visutá lávka pro pěší na světě. V areálu v blízkosti Králického Sněžníku se stane cílem pro turisty, podle místních ekologů ovšem atrakce vznikla na úkor přírody. "Jde o velmi dominantní stavbu, nepochybně ovlivní ráz krajiny," říká Michal Servus za Agenturu ochrany přírody. Stavebník namítá, že lávka prošla řádným stavebním řízením.
Hnutí ANO 2011 bývalého premiéra Andreje Babiše slaví deset let v politice. Z toho strávilo osm ve vládě - nejdříve v kabinetu sociálního demokrata Bohuslava Sobotky, poté už jako vládnoucí strana. Hnutí se zapsalo svými úspěšnými volebními kampaněmi, ale také velkým množstvím kauz zejména kolem předsedy Babiše. Připomeňte si ve fotogalerii výběr těch nejzajímavějších momentů z historie hnutí.
Ještě před stoletím bychom na mnoha místech v Praze, kterým dnes dominuje zejména bytová zástavba a žijí tam statisíce lidí, nalezli hospodářské usedlosti i rozsáhlá pole. Pro zásobování města plodinami byly klíčové například Břevnov nebo Smíchov. Téměř pětinu rozlohy města zabírá osevná půda i dnes - pěstuje se ječmen i víno. A roste zde přes 100 tisíc jabloní. To je více než na celé Vysočině.
I po více než třiceti letech od pádu komunistického režimu zůstává Klement Gottwald čestným občanem Liberce nebo Svitav. Stejně jako nacista Konrad Henlein. Odebrání jim ale zatím nehrozí. Města tvrdí, že nechtějí zasahovat do historie. Naproti tomu České Budějovice kvůli podpoře války na Ukrajině odebraly poctu ruské poslankyni Valentině Těreškovové. Praha to plánuje s maršálem Ivanem Koněvem.
První zmínka o Vršovicích je téměř tisíc let stará, čtvrť patří k nejstarším částem Prahy. Největší rozvoj zažily po zbourání hradeb v 19. století. Na začátku 20. století už šlo o jedno z největších českých měst, které brzy pohltila nově vzniklá metropole - Velká Praha. Díky honosné secesní zástavbě, dvěma špičkovým fotbalovým klubům i výjimečnému sídlišti Vlasta zůstávají svébytným místem dodnes.
Novela stavebního zákona byla jedním z témat, které v minulém funkčním období nejvíce rozdělovalo sněmovnu. A nyní vyvolává bouřlivé diskuse mezi poslanci znovu. Vládě Petra Fialy (ODS) se podařilo po debatě prosadit do třetího čtení odklad klíčových pasáží novely a plánuje její důkladné změny. Týkají se vzniku stavebního "superúřadu", digitalizace i povolení od orgánů životního prostředí.
V polovině října skončila první etapa rekonstrukce pražského Barrandovského mostu. Jde o nejvytíženější komunikaci v republice, po které denně projede přibližně 140 tisíc aut. Další etapa odstartuje příští rok. Stavební práce mají skončit v roce 2025. Jak a kdy se budou jednotlivé části mostu v následujících letech zavírat?
Česko po dvou letech opět trápí sucho. V posledních dnech zasáhlo více než čtvrtinu republiky, osm procent území postihl nejhorší stupeň. Po teplé zimě bez sněhu přišel nejméně deštivý březen za deset let, půdě tedy chybí potřebná vláha. A je pravděpodobné, že tento stav potrvá po zbytek roku, a to zejména v oblastech spojených se zemědělstvím.
Praha je druhé nejzelenější hlavní město Evropy. Čtyři procenta její rozlohy dokonce tvoří velmi cenné přírodní lokality, které jsou chráněny zákonem. Navíc díky unikátnímu podloží roste v metropoli množství ohrožených rostlin. Jen několik kilometrů od sebe lze narazit na přírodu se zcela odlišným rázem. Kvůli vysoké návštěvnosti ale některá z těchto míst pomalu přicházejí o svou krásu.
V Ústavu pro studium totalitních režimů bojují historici. Po nedávném zvolení Ladislava Kudrny ředitelem zveřejnila instituce na svém webu rok staré nařčení z plagiátorství. Nového šéfa z něj viní poradní vědecká rada dosavadního ředitele Zdeňka Hazdry. Na anonymní podnět řešila Kudrnovu habilitační práci z roku 2010. Oponenti textu to označili za "praktiky StB". Rada ústavu plagiátorství odmítá.
Svoboda médií ve střední Evropě se zhoršuje, myslí si většina obyvatel zemí visegrádské čtyřky (Česka, Slovenska, Polska a Maďarska). Česko má v rámci skupiny největší zastoupení lidí, kteří odmítají zásahy státu či vlastníků do fungování médií. Zároveň Češi nejčastěji vidí svá média jako svobodná. Vychází to z průzkumu agentury Median.
Již zhruba tři a půl miliardy korun věnovali Češi na pomoc Ukrajině. To už je téměř třikrát víc, než kolik se vybralo v donedávna rekordních sbírkách pro oběti loňského tornáda. Díky darům Člověku v tísni, Post Bellum nebo i ukrajinské ambasádě putovaly na pomoc válkou zasažené zemi tuny humanitární pomoci, ale také vybavení pro vojáky. Můžete být na sebe pyšní, shodují se organizátoři sbírek.
Bude trvat ještě roky, než Česko začne se stavbou hlubinného úložiště. Už pět let ale vědci v Podzemním výzkumném pracovišti Bukov na Vysočině zkoumají, jak uložit jaderný odpad tak, aby z něj po milion let neunikl jediný radionuklid. Laboratoř příhodně leží v bývalém uranovém dole. "Úložiště je navržené a věříme, že bude fungovat. Jsou ale věci, které je třeba ověřit," říkají výzkumníci.
Válka na Ukrajině zasáhla české zemědělce víc, než jiné obory v zemi, říká ministr zemědělství Zdeněk Nekula z KDU-ČSL. Zároveň ale vyvrací obavy, že by kvůli tomu některé potraviny chyběly. V rozhovoru pro Aktuálně.cz slibuje také to, že bude vláda reagovat na jejich rostoucí ceny. Mluví také o podpoře malých zemědělců, o dotacích a výběru šéfů Lesů ČR.
Na pražských sídlištích žije zhruba půl milionu lidí. Často mohou působit jednotvárně, podle odborníků je ale každé svým způsobem jedinečné, ať už (ne)kvalitou stavby, nebo architektonickou hodnotou. Některé z nich, zejména Ďáblice, Solidarita nebo Invalidovna, patří k evropské sídlištní špičce. "Jsou naším rodinným stříbrem," říká památkářka Hana Řepková.
Pražskou dopravu čeká zřejmě nejtěžší období od ničivých povodní v roce 2002. Tak mluví o opravě Barrandovského mostu, při které se od poloviny května do srpna uzavřou dva z osmi pruhů, dopravní expert Zdeněk Lokaj z Českého vysokého učení technického. "Kolapsům se nevyhneme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz a radí řidičům, aby přesedlali na spolehlivější hromadnou dopravu.
I přes ustupující epidemii na covid stále umírají desítky pacientů denně. Odborníci proto radí, aby lidé z rizikových skupin neodkládali třetí dávku očkování, která před těžkým průběhem chrání. Tu stále nemá téměř 25 tisíc seniorů nad 80 let. Předejít úmrtím měl lék paxlovid, který se ale nepodařilo včas objednat. Pomoct by mohl na podzim - společně se čtvrtou dávkou.
Tolik požárů v přírodě Česko dosud nezažilo. Za letošní březen museli hasiči vyjíždět k více než 2200 případům, což je nejvíce za jeden měsíc v historii a sedminásobek březnového průměru posledních let. Podle expertů za to může zejména kombinace nedbalosti lidí a suchého počasí. Varují, že nemusí jít o jednorázový výkyv. Kvůli klimatické změně bude lesních požárů v Česku dále přibývat.
Vinohrady, Karlín, Žižkov, Smíchov. Čtvrti, které jsou neodmyslitelně spjaté s Prahou. Kvůli těsné návaznosti na centrum a jednotné zástavbě působí, že byly součástí metropole odnepaměti. Přitom je to teprve sto let, co byly připojeny k hlavnímu městu. V roce 1922 vznikla takzvaná Velká Praha - po desetiletích sporů o tom, o která města a obce se rozšíří.
