Zatímco Česko bude ještě několik let hledat místo, kam uloží odpad ze svých jaderných elektráren, Švédsko už svou finální lokalitu má. Než se na ni přesunou, podnikají vědci v laboratořích poslední experimenty. Například na kontejnerech, do kterých uskladní vyhořelé palivo. Odpad se z nich nesmí dostat ven ani v případě zemětřesení nebo další doby ledové - a to další stovky tisíc let.
Pádů ledovců, jako byl ten nedělní u italské hory Marmolada, bude v budoucnu přibývat. Může za to klimatická změna. Za posledních 150 let přišly Alpy o většinu svých ledovců a podle nejhorších scénářů jich do příštího století vydrží jen zlomek, varuje glaciolog Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. To může ohrozit například vodní hospodářství okolních oblastí.
Hvězdy lze ve městech pozorovat o poznání hůř než na venkově, často nejsou vidět vůbec. Může za to jev zvaný světelné znečištění. Ten s sebou podle vědců nese i závažnější důsledky. V ohrožení je nejen lidské zdraví, ale především příroda, varuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Téma chce ministerstvo životního prostředí zvednout během předsednictví Rady Evropské unie.
Do Česka dorazilo období veder. Obzvlášť ho pociťují obyvatelé měst, v nichž bývá horko kvůli rozpálenému asfaltu i nedostatku stromů cítit nejvíce. Právě více zeleně může problém vyřešit, říká Jan Macháč z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, který se zabývá opatřeními měst proti klimatické změně. Klíčové ale je, aby se stromy sázely na kvalitu, ne kvantitu, zdůrazňuje.
Pražský Břevnov má za sebou více než tisíciletou historii. Na konci desátého století zde vznikl nejstarší mužský klášter na českém území, kde fungoval vůbec první pivovar. I přesto byla lokalita po staletí velmi málo osídlená. To se změnilo za socialistické éry, kdy na velké části Břevnova vznikla sídliště. Letos je to 100 let, co se čtvrť stala součástí nově vzniklé Velké Prahy.
Snížení dávek uprchlíkům v přeplněných krajích by bylo protiústavní. Rozhodla o tom rozšířená analýza, kterou na žádost Prahy vypracovali právníci ministerstva vnitra. Rozlišení výše příspěvků podle kapacit krajů dlouhodobě prosazoval primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti). Nyní se s vládou dohodl, že se budou snažit uprchlíky přimět k přesunu z Prahy do regionů jinak.
Čechy, kteří se potýkají s dlouhodobými následky covidu, trápí většinou respirační potíže. U více než šedesáti procent lékaři zjistili zjevné poškození plic. Každý desátý postcovidový pacient se pak potýká s problémy se srdcem, ukazují data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. "Skutečně závažná poškození ale nejsou příliš častá," ujišťuje pneumolog Vladimír Koblížek.
Křivoklátsko skrývá jeden z nejzachovalejších komplexů smíšených lesů v Česku. I proto by jej ochranáři i vláda rádi brzy vyhlásili novým národním parkem. Starostové blízkých obcí jsou ale proti, podle nich už je oblast chráněná dost. Reportér Aktuálně.cz vyrazil na místo s šéfem místních ochranářů Jaroslavem Obermajerem a zjišťoval, co by vyhlášení národního parku Křivoklátsku přineslo.
Za výraznými změnami na kopii kalendária pražského orloje, které vyvolaly velkou kritiku, si autor Stanislav Jirčík stojí. K úpravám se rozhodl, protože vytvořit dokonalé napodobení díla Josefa Mánesa podle něj vzhledem ke stavu originálu nešlo. "Nebudu dělat suchopárné, bezinvenční kopie a snažit se nesmyslně otrocky napodobit něco, co není autentické," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Do konce roku skončím ve funkci, oznámil před několika dny ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss. Podle svých slov tak reaguje na politický tlak, kterému měl čelit od vypuknutí kauzy Bečva, zároveň ovšem odmítá, že by byl zodpovědný za pomalé vyšetřování případu. Jinak ovšem smýšlí politici i ekologické organizace. Měl odejít už dávno, říkají někteří z nich.
Jihomoravská oblast Soutok, známá také jako Moravská Amazonie, patří pro své lužní lesy k nejcennějšímu přírodnímu bohatství Česka. Dosud ale byla chráněná jen z velmi malé části. To se letos změní. 1. července na místě vznikne nová chráněná krajinná oblast, schválila ve středu vláda. Podívejte se v galerii Aktuálně.cz, jaké krásy Soutok skrývá.
Vláda v programovém prohlášení slíbila nový národní park Soutok. Nyní couvá. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) by bylo na místě vhodnější vyhlásit chráněnou krajinnou oblast. Česku ovšem dochází čas. Pokud nezajistí ochranu Soutoku, může skončit i u evropského soudu. Řešení prozatím vláda vidí v zavedení dvou maloplošných chráněných území. Mohla by vzniknout do roka.
Karlín patří mezi pražské čtvrti, které si za svou existenci prošly vůbec nejvíce proměnami. Jeho rozvoji dlouho bránily přírodní katastrofy i války, změna přišla až v době průmyslové revoluce, kdy se z Karlína stala proslulá průmyslová oblast. Před 100 lety se Karlín stal součástí nově vzniklé metropole - Velké Prahy. Dnes, po ničivé povodni z roku 2002, je byznysovým centrem města.
Už za pár let chce mít vláda z Křivoklátska funkční národní park. Přípravy ovšem komplikují jednání s obcemi, které vyhlášení odmítají - obávají se zejména návalu turistů. "Díky národnímu parku budeme moct naopak turisty usměrnit," namítá ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Upozorňuje navíc, že se zvýšeným počtem turistů musí Křivoklátsko počítat i v případě, že národní park nevznikne.
Pražská čtvrť Smíchov je známá pro svou průmyslovou a dělnickou minulost. Sídlila zde první manufaktura v Česku, slavný pivovar Staropramen i největší strojní podnik v Rakousku-Uhersku. Původně šlo přitom o oblíbené rekreační místo pražských šlechtických rodin plné honosných vil i zemědělských usedlostí. Před 100 lety se Smíchov stal součástí nově vzniklé metropole - Velké Prahy.
Jak i po smrti co nejméně zatížit životní prostředí, řeší čím dál více Čechů. Zájemci o šetrný pohřeb mohou nechat popel svých blízkých uložit například v Lese vzpomínek na pražském Ďáblickém hřbitově, mnoho dalších možností ale na rozdíl od jiných zemí nemají. To by se mohlo v příštích letech změnit. Zelené pohřebnictví bude brzy běžné, věří expert ministerstva pro místní rozvoj Tomáš Kotrlý.
Na Ďáblickém hřbitově v Praze už sedm let funguje Les vzpomínek. Jde o dosud nejužívanější způsob ekologického pohřbívání v Česku - lidský popel zde umisťují ke stromům, a to buď v rozložitelné urně, nebo jen volně do hlíny. "Místo nabízí možnost pro lidi, kteří touží po šetrnějším, přírodě bližším způsobu pohřbení," uvádí Tereza Chmelařová, správkyně lesa a členka spolku Ke kořenům.
Kraje postupně spouštějí další, už čtvrté kolo kotlíkových dotací. Tentokrát budou mít nárok na výměnu neekologického kotle jen nízkopříjmové domácnosti. Změnou je také to, že už se až na výjimky nebudou dotovat výměny plynových kotlů. Aktuálně.cz přináší přehled, od kdy lze v jednotlivých regionech o dotace žádat a kolik peněz plánují kraje mezi domácnosti rozdělit.
Životní prostředí v Česku je páté nejhorší v celé Evropské unii. Vyplývá to z žebříčku Index prosperity Česka, který vypracovali analytici České spořitelny a Evropy v datech. Půda je v zemi vůbec nejsušší v unii, k podprůměru se řadí také v produkci a recyklaci odpadu nebo znečištění ovzduší. Česko přitom investuje do ochrany životního prostředí téměř nejvíce z celého společenství.
Kůrovcová kalamita zpomaluje, hlásí správci českých lesů i experti. Těžba napadeného dřeva loni poprvé od roku 2012 poklesla a letos by měl podle odhadů tento trend pokračovat. Pokračující sucho, které Česko trápí už několik měsíců, to ale může změnit. "Pokud bude teplé suché počasí, tak by naopak mohla kalamita začít narůstat a dostat se do neskutečných rozměrů," říká entomolog Miloš Knížek.
