Větší zima na úřadech i méně světla v ulicích čekají obyvatele českých měst a obcí. Právě k takovým úsporám mohou nejsnáze sáhnout nová vedení radnic po blížících se komunálních volbách ve snaze provést města energetickou krizí. Měla by však nejen spořit, ale zamyslet se i nad tím, jak se stát co nejvíce soběstačnými, radí experti. Aktuálně.cz přináší čtvrtý díl volebního speciálu.
Letošní léto ukázalo, jaký efekt mají rostoucí teploty na život v českých městech. Ulice se změnily v topeniště, zpevněné plochy přes den nasávaly teplo a v noci jej zase vypouštěly. Zeleně, která může město ochladit, je málo. Nová vedení radnic vzešlá z blížících se voleb čeká úkol připravit města a obce na další vlny veder. Aktuálně.cz přináší třetí díl volebního speciálu.
Česká města jsou přetížena automobily. Hluk a emise z dopravy často překračují povolené limity. Po Praze najedou auta během průměrného pracovního dne třikrát více kilometrů než v roce 1990. Na politiky zvolené koncem září v letošních komunálních volbách proto čeká velká výzva: dostat auta pryč z center měst. Aktuálně.cz přináší první díl volebního speciálu.
Košile pískové barvy, odznaky, šátek. Už více než sto let chodí po Česku skauti a jejich kroje se za tu dobu staly tak ikonickými, že je pozná snad každý. Ve svých počátcích měly napodobit vojenské uniformy a smazat sociální rozdíly mezi dětmi. Dnes slouží spíše jako "výstavní skříň" toho, co každý skaut dokázal. Aktuálně.cz přináší poslední díl seriálu Do další stovky pod junáckou vlajkou.
Pokud chceme snížit počty vězňů v přeplněných věznicích a ušetřit miliardu korun ročně, zrušme speciální vyšší trestní sazby pro recidivisty, navrhuje studie projektu Legal Data Hub Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Česko podle ní trestá recidivisty neúměrně přísně. Se závěry studie souhlasí i náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák, který je chce promítnout do chystané novely vězeňství.
Zapisovat zážitky ze skautských dobrodružství do kronik, deníků či časopisů a doplnit je kresbami patří od počátků hnutí k nesmazatelným tradicím. Často přitom nejde jen o prostý popis schůzí. Barvité zápisky si vedli jako skauti literární velikáni Jaroslav Foglar, Jiří Wolker nebo i Václav Havel. Dnes ovšem mizí. Aktuálně.cz přináší čtvrtý díl seriálu "Do další stovky pod junáckou vlajkou".
Slavnostní pochod ve čtvrtek ukončil Středoevropské jamboree - velké skautské setkání, které se letos konalo na pražském Výstavišti. Účastnilo se jej přes tisíc skautů ve věku mezi 14 a 17 lety z 23 zemí. "Cílem bylo poznat nové přátele a kulturu a skauting v jiných regionech," říká mluvčí organizace Junák - český skaut Barbora Trojak.
Ničivé povodně zejména v letech 1997 a 2002 významně poškodily i české památky. Některé se dodnes nepodařilo zcela opravit. Od té doby vznikly stovky protipovodňových opatření, škody už by tak dnes byly menší. Přesto některé památky voda stále ohrožuje.
Česko si letos v létě připomíná výročí dvou nejničivějších povodní v historii z let 1997 a 2002. Ačkoli se díky opatřením snižuje rozloha oblastí nejohroženějších povodněmi, stále v nich žije přes sto tisíc lidí. Experti upozorňují, že kdyby dnes přišly povodně podobné těm z přelomu tisíciletí, nezpůsobily by již takové škody. Vznikl lepší informační systém, nové hráze a modernizovaly se přehrady.
Už v prvním měsíci po dohašení požáru v Českém Švýcarsku se na místo vrátí život. Po třech týdnech bude možné najít houby, poté začnou klíčit i nové stromy. Za pět let už to bude neprostupná džungle, věří vědci. Odolný nový les ale na místě vznikne jen v případě, že národní park nechá prostor přirozené obnově, upozorňují. Tak, jako to učinili správci parku v roce 2006 po požáru u Jetřichovic.
Zatímco na prvních táborech věnovali skauti většinu času práci a sportu, dnes mají více prostoru ke hrám. Ty už nejsou jen o indiánech, rytířích či hledání zlata, inspiraci hledají ve filmech a počítačových hrách. Nový kabát dostaly i skautské zkoušky zvané odborky. Tradice a rituály ale zůstávají téměř beze změn. Aktuálně.cz přináší třetí díl seriálu Do další stovky pod junáckou vlajkou.
Největším rizikem pro lidstvo v příštích desítkách let není jaderná válka ani další pandemie, ale rozvoj umělé inteligence. Myslí si to vědec Jan Kulveit, který se budoucností lidstva zabývá na univerzitě v Oxfordu. "Systém inteligentnější než my nás může ohrozit způsoby, které ani nebudeme chápat. Je možné, že budeme najednou všichni mrtví a nebudeme vědět proč," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ostré slunce v Praze rozpaluje nejen ulice mezi domy, ale pochopitelně také známé památky. Které části pražského orloje, katedrály svatého Víta nebo Staroměstského náměstí nasávají - a vyzařují - během horkých dní nejvíce tepla? Redakce Aktuálně.cz to na konci července otestovala termokamerou Seek Thermal RevealPRO, kterou zapůjčila společnost Alza.cz.
Nová linka pražského metra D nepřinese jen rychlejší spojení jižních částí města s centrem, ale také promění okolí budoucích stanic. Na Nových Dvorech a v Libuši vzniknou nové čtvrti, zásadně se promění také oblast krčského nádraží a Thomayerovy nemocnice. Město zde chce postavit přes šest tisíc nových bytů, ale také nová náměstí, hotely, administrativní budovy nebo osmdesátimetrovou věž.
Požár v Českém Švýcarsku je pro společnost katastrofou, přírodní tragédie to ale není, říká biolog Přemysl Bobek z Botanického ústavu Akademie věd, který se zabývá požárovou ekologií. Oblast podle něj v minulosti zažila i horší požáry a zdejší příroda se z nich vždy dokázala sama zotavit. Podobných událostí ale bude přibývat, varuje. A to kvůli nešetrnému modernímu lesnictví i klimatické změně.
Horké dny v městech budoucnosti by měly být podle expertů pro obyvatele o poznání příjemnější než v současných zástavbách. Nabídnou více stínů pod stromy, procházku kolem vodního kanálu a také větší chládek uvnitř. Čtvrti, které se nyní v Česku staví, ale mají k ideálu daleko. "Opatření se sice do mnoha projektů zahrnují už dnes, ale je to jen dobrovolné," říká ekoložka Petra Kolínská.
Klubovna je pro skauty místem, které oddíly přijmou za vlastní, kde se schází a tráví společný čas. Může jí být téměř cokoli: sklep, věž kostela, ale i maringotka nebo jurta. Tato nouzová řešení dnes skauti často volí kvůli cenám nemovitostí i rostoucím počtům členů. Podobně na tom ale byli i za první republiky. I Foglar obešel 600 míst, než našel to pravé, říká historik Roman Šantora.
Předsedou Starostů a nezávislých bude i nadále Vít Rakušan. Na mimořádném sněmu v Hradci Králové získal od 305 přítomných delegátů 292 hlasů. Ve svém projevu Rakušan zmínil, že by chtěl navrátit důvěru voličů v hnutí po nedávných kauzách. Prvním místopředsedou se nově stal poslanec Lukáš Vlček, dostal 291 hlasů. Oba neměli protikandidáta. Zvoleno bylo kompletní vedení hnutí.
13. července 1912 vyrazil Antonín Svojsík se skupinou skautů ze Žižkova utábořit se do lesů nedaleko Lipnice nad Sázavou. Založil tak tradici skautských táborů v Česku. Během více než století se v lecčem změnily. Místo jednoduchých vojenských stanů se dnes spí ve stanech s podsadou a indiánských týpí, řadu míst ale poničilo sucho a kůrovec. Původní kouzlo, hry, výchova a rituály však zůstávají.
Na jaře Aktuálně.cz publikovalo unikátní historické fotogalerie z pražských čtvrtí, které byly dříve samostatnými městy a součástí Velké Prahy se staly až v roce 1922. Snímky dokládají překotný rozvoj někdejších předměstí Smíchova, Vršovic, Karlína, Podolí a dalších. Ukazují místa dávno zaniklá i ta, která se dochovala dodnes. Tato grafika nabízí všech 10 dílů seriálu "Tenkrát v...".
