Stanici metra Letňany se přezdívá Syslov. To proto, že zde linka C končí uprostřed pole. Blíží se ale změna, na místě vznikne nová čtvrť, vyplývá z návrhu územní studie, kterou ve čtvrtek zveřejnil pražský Institut plánování a rozvoje. Do roku 2050 by zde měly vyrůst byty pro deset tisíc lidí, školy, poliklinika i parky. Původně se uvažovalo o vybudování olympijského stadionu nebo vládní čtvrti.
V 70. letech se z Prahy stalo největší staveniště v Československu. Komunisté spěchali s výstavbou několika zásadních staveb, kromě metra i desetitisíců bytů. Jejich vize se ale často lišily od doporučení odborníků. Od toho tady byl Blahomír Borovička. Muž, který jako hlavní architekt Prahy během normalizace hledal kompromisy mezi politiky a urbanisty. Jeho paměti nyní publikuje Akademie věd.
Lovec, který zastřelí v národním parku jelena nebo daňka, si už nebude moct nechat jeho paroží. Ministerstvo životního prostředí v pondělí schválilo změnu směrnice, podle které bude trofej nově připadat správám rezervací. Šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL) tím reaguje na podezření, že úředníci národních parků a ministerstva pořádají lovy pro své známé a obchodní partnery.
Odrůdy bílého vína pomalu opouštějí své tradiční oblasti. Kvůli extrémnímu počasí, spojenému s klimatickou změnou, se mu v tuzemsku přestává dařit. A hrozí, že čím dál populárnějšího bílého vína bude v regálech českých obchodů stále méně. Upozorňuje na to tým výzkumníků z českých univerzit v článku, který vydalo nizozemské nakladatelství Elsevier.
Česko zažívá nejteplejší podzim v historii měření. Teploměr v září mnohdy ukazoval skoro tropické třicítky a letní počasí pokračuje i v říjnu. Dle expertů vděčí lidé za prosluněné dny souhře několika jevů - třeba bloku Omega, který počasí v Evropě obrátil "vzhůru nohama". Zároveň ale varují, že takových podzimů budou Češi v budoucnu vlivem klimatické změny zažívat čím dál více.
Stále více Čechů přechází od běžných cigaret k zahřívanému tabáku s pocitem, že tím pomohou svému zdraví. Tabákové společnosti právě tento způsob kouření často prezentují jako neškodnou alternativu. Lékaři ale upozorňují, že dosavadní výzkumy neukázaly na menší škodlivost tohoto způsobu kouření oproti tomu běžnému. Některých škodlivých látek je zde dokonce víc, říká lékař Tomáš Kratochvíl.
Kdo chce i po smrti navázat na životní styl šetrný k přírodě, má novou možnost. Praha otevřela v Ďáblicích Luční hřbitov, kde se pohřbívá tak ekologicky, jak to jen zákony dovolují. Bez kremace a náhrobních kamenů dovezených z Asie, ve snadno rozložitelných rakvích. Správcem je šestadvacetiletý Adam Vokáč. "Země člověka za života živila. A přijde mi krásné, že po smrti zase on vyživí ji," říká.
Ačkoli v posledních letech dochází k pokroku, Česko má stále co zlepšovat v plnění klimatických závazků. Ovzduší je sice kvalitnější, v porovnání s ostatními evropskými zeměmi se ale stále nedaří třeba rozvíjet udržitelné zdroje, vyplývá ze statistik. Změnit to mají nové cíle, které bude vláda představovat v příštích měsících. A ty budou ještě přísnější než dosud.
Pokud by Česko vojensky napadla jiná země, ochotně by ji šli bránit čtyři z deseti obyvatel. Vyplývá to z průzkumu organizace Post Bellum a společnosti NMS Market Research uspořádanému k příležitosti 85 let od podpisu mnichovské dohody. Obdobná studie přitom v roce 2020 uváděla, že za vlast je ochotná jít bojovat polovina Čechů.
Češi vybrali za pár dní více než sto milionů na genovou terapii pro dvouletého Martina trpícího vzácnou nemocí. Bez léčby by zemřel, i tak mu ji odmítla proplatit pojišťovna. Nenasazujme jí psí hlavu, byla ve složité situaci, hájí ji bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.
Na Slovensku vrcholí kampaň před parlamentními volbami a jiskřivá atmosféra se přelila i za hranice. Předseda strany Směr-SSD Robert Fico obvinil českého prezidenta Petra Pavla z nepřípustného zásahu do voleb poté, co hlava státu uvedla, že Fico šíří ruskou propagandu a jeho zvolení by mohlo narušit vztahy mezi zeměmi. Pavel sice volil ostrá slova, situaci ale popsal pravdivě, shodují se experti.
Jen málo oblastí Česka se potýká s takovým odlivem obyvatel jako jižní cíp Krušných hor. Dříve prosperující hornický a průmyslový region se mění v chudou periferii a lidé odcházejí hledat práci jinam. Třeba Horní Blatná od roku 2010 přišla téměř o polovinu obyvatel. I tak je zde rušno. Místní ve městě nahradili turisté. Neboli lufťáci a cykloteroristi, jak jim v Horní Blatné s nadsázkou říkají.
Přezdívku Praha stověžatá může hlavní město posunout ještě dál - dnešní metropole čítá přes sto tisíc domů. Každý z nich teď dostane věrnou digitální kopii v propracovaném modelu, který nemá v Česku obdoby. Praha ho veřejnosti zpřístupní koncem letošního roku. Pomůže tak nejen projektantům a architektům, ale i obyvatelům města třeba při opravách domu. Předpovídat podle něj půjdou i rizika povodní.
Stavbu Vítězného náměstí v Praze 6 zahájil architekt Antonín Engel před téměř sto lety. Dokončil jej ale jen ze tří čtvrtin. V příštích letech místo lidově zvané "Kulaťák" konečně dostane svůj čtvrtý kvadrant. A už se ví, jak bude vypadat. Vítězný návrh vzešel ze spolupráce Nizozemců z Benthem Crouwel Architects a českého studia OVA.
Jiřická nádrž v Novohradských horách byla známá jako útočiště chráněných střevlí nebo čolků. Místní ekosystém ale v posledních letech narušili rybníkáři. Ti necitlivým hospodařením ohrozili i kvalitu pitné vody v okolí, varovali vědci z Akademie věd a volali po ochraně nádrže. Jihočeský kraj jim vyhoví. Do tří let na místě vyhlásíme zvláště chráněné území, slíbil hejtman Martin Kuba (ODS).
Dům se zahradou kousek za městem je sen snad každého obyvatele pražských sídlišť. Kdo má na účtu bezmála dvacet milionů, může si takový koupit v Herinku. Dříve se tato obec skládala jen z několika domů a zemědělských stavení, dnes zde žije přes tisíc lidí. Nebo spíš přespává. "Jsme více noclehárna Prahy než vesnice. Lidi tady nemají zapuštěné kořeny," mrzí starostu Karla Zemana.
Historie Krkonoš je neodmyslitelně spjatá s jejich boudami. Umožnily rozvoj turismu, štamgasty se zde občas ale stali i místní. Často překvapí, jak moderní služby nabízely třeba už na přelomu 19. a 20. století. Ochutnat kuchyni místních restaurací sem jezdili i panovníci nebo známí básníci. Deník Aktuálně.cz připravil druhou galerii historických snímků krkonošských bud.
Sám sebe nazývá městem s vůní jihu. Jihomoravský Mikulov je díky vínu, teplému počasí, idylické krajině, rušné atmosféře i davům turistů odrazem středomořského Toskánska. Od hluku či špatně parkujících návštěvníků si místní odpočinou jen pár měsíců v roce. Většina to turistům odpouštěla - přinášejí přece peníze. Jenže letos je nepřinesli. "Češi jeli raději do Egypta," shodují se mikulovští.
Asi každý si ze školy pamatuje, že nejvyšším bodem Česka je Sněžka. Kdybychom ale položili tu samou otázku čistě pro Prahu, odpověď už by byla záludnější. Přehled pražských "nej" v sobě skrývá nejedno překvapení. Jaká je nejkratší ulice, které nádraží je nejstarší nebo jakou stanicí metra projde denně nejvíce lidí? Otestujte své znalosti v kvízu Aktuálně.cz.
Ministerstvo životního prostředí chystá největší změny v systému ochrany ohrožených druhů v historii samostatného Česka. U některých přestane hrozit trest za jejich sbírání nebo zabíjení, nově ale přibudou přísně chráněné biotopy, ve kterých druhy rostou a žijí. Právě ztráta přirozeného prostředí výrazně přispívá k jejich úbytku. Změny se dotknou zemědělců, lesníků, ale také houbařů.
