Boj státu s invazními druhy rostlin vstupuje do nové fáze. Ministerstvo životního prostředí vydalo pokyny, jak zakročit proti nebezpečnému bolševníku a pajasanu. Ty běžně rostou lidem na zahradách, a kdo se jich nezbaví, tomu hrozí i desetitisícová pokuta. Při odstraňování je nutné dát si pozor. Stačí trocha neopatrnosti a rostlina se ještě rozšíří, případně si může člověk ošklivě ublížit.
Na Slovensko míří každoročně statisíce Čechů. Leckteří s sebou berou na dovolenou i své psy. Vědci ale upozorňují, že by měli zvážit, zda je nenechat doma. Z ciziny si mohou v těle přivést parazita, který napadá jejich srdce a může je i zabít. Vlasovec psí je v posledních letech na Slovensku čím dál běžnější, kvůli klimatické změně i přivážení psů z východních zemí. A podobný scénář čeká i Česko.
Čeští rybáři nemají většího nepřítele, než je kormorán velký. Tento černý pták si v posledních letech oblíbil české ryby a každý rok zde způsobí škody za desítky milionů korun. Ty hradí rybářům stát, stejně jako u chráněných druhů, ačkoli k nim kormorán už deset let nepatří a mohou jej tak plašit i střílet. Pokud ale chtějí rybáři s ptákem účinně bojovat, musí podle ornitologů začít u sebe.
Za zvuků hudebního žánru K-pop skončilo jamboree, světové setkání skautů, pořádané v Jižní Koreji. Toho se účastnilo celkem 40 tisíc lidí. Nálada byla skvělá, zní od české výpravy. A to i přesto, že akci od začátku provázely problémy - špatná organizace, vlny veder i evakuace kvůli tajfunu.
Srpen byl zatím deštivý, přesto část Čechů slaví. Znamená to, že i letos vyroste v lesích dost hub. Výhled do příštích let a desetiletí už ale tak veselý není, varují vědci. Na houbaření dopadne klimatická změna. Přijdou vyšší teploty a sušší léta, najít houby tak bude stále těžší. "Nepřijdeme o ně úplně. Ale mohou vymizet některé druhy, které jsme zvyklí sbírat," říká mikrobiolog Petr Baldrian.
Moderní prvorepubliková horská chata s bazénem, ústředním topením i elektřinou. Bouda, která měla udělat z Lysé hory "český" vrchol. Impozantní secesní stavby, které navštívil Tomáš Garrigue Masaryk i členové Hitlerjugend. Všechna tato slavná místa Beskyd zůstala po velkých požárech jen na historických fotografiích, deník Aktuálně.cz přináší galerii zaniklých chat tohoto pohoří.
Národnímu parku Šumava dochází trpělivost s neukázněnými turisty. V posledních letech museli strážci řešit třeba desítky případů, kdy si šli lidé zaběhat do klidové zóny v Luzenském údolí, kam je nasměrovala sportovní aplikace. Mohli přitom zásadně narušit životní cyklus kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Správa parku tak výrazně zpřísňuje ostrahu oblasti a plánuje rozšíření klidových zón.
Jižní Morava platí za kraj, kde lidé dbají na dodržování starých pořádků a tradic. Nevelká obec Střílky na Kroměřížsku se ale vymyká. V místním zámku sídlí největší evropský ášram, domov mistrů a žáků, patřící škole Jóga v denním životě. Za jógou nebo setkáním s guruem sem od 90. let přijíždějí lidé z celého světa. Našli zde místo klidu, původní obyvatelé ten svůj naopak částečně ztratili.
Roky byly Roverské skály na Kokořínsku rájem trampů. V těžko přístupném terénu pískovcových skal a roklí si pod převisy někteří z nich zakládali tábořiště či dokonce chaty. Tato éra ale končí. Ochranáři se chystají nelegální kempy zlikvidovat, o což už roky usilují místní aktivisté. A trampové to odmítají. Kokořínsko se tak stává dějištěm vyhroceného sporu plného nadávek, posměšků i "práskačství".
Zbyla jen doutnající černá plocha a očouzené kmeny stromů. Před rokem zasáhl České Švýcarsko ničivý požár, který se dvacet dní proháněl jedenácti sty hektary národního parku. Jeho vedení se po uhašení rozhodlo, že přírodu nechá, aby si s následky ohně poradila sama. Jak se spáleniště za dvanáct měsíců proměnilo, ukazují srovnávací fotografie Aktuálně.cz.
Patřily k impozantním stavbám českých hor. Bydlela v nich společenská smetánka, pražští podnikatelé, politici nacistické říše, lyžaři, horníci i vojáci. V těch největších se k hostinám při hudbě místní kapely scházely stovky hostů. Jenže vyhořely, nebo je lidé zbourali. Petrova, Liščí či Bobí bouda zůstávají jen na historických fotografiích. Aktuálně.cz nabízí pohled na zmizelá místa Krkonoš.
Slovensko má nového veřejného nepřítele. Medvěda, který je symbolem místní divoké přírody. Poté, co během 24 hodin napadly chráněné šelmy na třech různých místech člověka, spustila se debata o likvidaci "přemnožených lidožroutů". Odborníci namítají, že radikální řešení není namístě, politici z něj ale udělali zásadní součást kampaně před zářijovými parlamentními volbami.
Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském dole Turów, funguje, uvedly v pondělí Česká geologická služba a ministerstvo životního prostředí. Na polské straně podle dat ze čtyř vrtů hladina skutečně roste. Jenže v Česku vody dále ubývá, někde je její stav dokonce na historickém minimu. Podle geologů není jasné, jestli stěna svoji funkci vůbec splní.
Zvýšení maximální rychlosti na 150 kilometrů za hodinu na modernizovaných úsecích dálnic přinese jen malou časovou úsporu, zásadně ale sníží bezpečnost. Dopravní experti se v anketě Aktuálně.cz shodují, že právě takový bude efekt změny zákona o provozu na pozemních komunikacích. Novelu koncem června schválili poslanci. Vzrůst by mohla i spotřeba paliv nebo emise, které auta vypouštějí.
Evropu opět po roce sužují extrémní horka. Dříve vzácný jev se s pokračujícími klimatickými změnami stává čím dál běžnějším, rekordní vlnou veder si v posledních dvaceti letech prošly přes čtyři pětiny území kontinentu. Tato suchá a parná období navíc trvají déle a zasahují větší území, zjistili na základě dat meteorologů vědci z české Akademie věd. A trend bude podle nich pokračovat.
Z českých měst a obcí by měly zmizet barevné kontejnery na plast, papír nebo kovy. Podle plánů ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL zůstanou do budoucna jen dva typy popelnic. Jeden na směsný odpad, druhý na vše, co jde recyklovat. Podmínkou bude, aby v oblasti fungovala dotřiďovací linka. Ta je zatím jen v Brně, další dvě se staví v Ostravě a Praze.
Žádné Kanárské ostrovy nebo Itálie. Čechoslováci za socialismu neměli příliš možností, kam si zajet na dovolenou k moři. Kdo už získal výjezdní doložku, musel vážit dlouhou cestu do Bulharska nebo Rumunska. Mnozí se tak spokojili s mořem maďarským - tedy jezerem Balaton, případně se ochladili v Dunaji.
Zesnulý Milan Kundera byl nejen skvělým pozorovatelem mezilidských vztahů i dějinných událostí, ale zároveň se jednoduše dobře četl. I proto byl podle spisovatele a šéfredaktora časopisu Host Jana Němce nejvýznamnějším českým autorem. A to i přesto, že jej jeho národ v lecčem nepochopil. "Potřebovali jsme, aby se po pádu komunismu vrátil a třásl rukou s politiky. On nám to ale nedal," říká Němec.
Praha představila, jak plánuje proměnit nevyužitý prostor na jihu města u soutoku Vltavy a Berounky. Na místě má vzniknout nový park třináctkrát větší než Stromovka. Ve vizualizacích se přitom objevila i sporná krytá sjezdovka, kterou by chtěla u Radotína vybudovat soukromá firma, což kritizuje ekologická organizace Arnika. Praha ovšem upozorňuje, že stavbu nijak neprosazuje.
Už čtvrtstoletí jsou Holašovice nejpřísněji chráněnou českou vesnicí. Jako zachovalý příklad selského baroka jsou zapsané na seznamu UNESCO vedle majestátních katedrál, hradů a zámků. Každý rok tak na místo míří desítky tisíc turistů. A zhruba 140 místních jim musí vysvětlovat, že bydlí v živé vesnici, nikoli ve skanzenu. Trvalo to, ale naučili jsme se s turisty žít, říká starosta Jan Jílek.
