Hluk z autodromu v Mostu, boj s developerem v Trnové u Prahy nebo chvaletická elektrárna chrlící jedovatou rtuť do ovzduší. Aktuálně.cz v sérii reportáží mapuje problémy místních obyvatel na různých místech Česka. Připomenout si je můžete zde.
Za nejhorší sezonu v historii označují letošní zimu vlekaři z Vrchlabí. Vstupní bránu do Krkonoš lyžaři stále vyhledávají, v posledních letech zde ale i v zimě častěji prší, než sněží. Lidé, kteří sem přijeli na jarní prázdniny, tak hledají jiné možnosti trávení času. Plně obsazené je teď třeba místní aquacentrum. Skiareály v nižších polohách přestávají dávat smysl, říká klimatolog.
"Nedá se to přežít," stěžuje si skupina sousedů z Mostu na hluk, který vychází z místního autodromu. Proti nadměrnému provozu na okruhu, po kterém se kromě profesionálních sportovců prohánějí i nadšenci ze soukromých klubů, bojují už devět let. Nyní dal soud oběma stranám tři měsíce na usmířenou. Autodrom ale ústupky odmítá. A místní jsou čím dál naštvanější.
Dříve jich byla česká města plná. Kdo si chtěl v jakoukoli denní dobu zajít na pivo nebo panáka, nonstop bar mu dal vše, co hledal. Postupně ale mizí, v Praze se drží pár posledních. Aktuálně.cz navštívilo místa, která mají i přes nepřízeň doby stále otevřeno 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Nebo téměř. "Lidi chodí pořád. Ale stůl štamgastů držíme spíš z nostalgie," přiznávají v jednom z podniků.
Ještě v 90. letech byla Trnová nedaleko Prahy malou vesnicí. Dnes jde o satelitní městečko se zástavbou domů ve stylu "podnikatelského baroka". Stavba má pokračovat, developer se ale dostal do sporů s vedením obce. To tvrdí, že firma staví načerno a zaváží ornou půdu odpadem odjinud. "Starosta nás šikanuje a vede proti nám osobní kampaň," tvrdí developer.
Likvidace trampských tábořišť je v některých případech zbytečná a někdy přírodě i škodí, uvedli ve svém novém stanovisku odborníci z Akademie věd. Reagují na spor o ničení těchto kempů na Kokořínsku. Správa chráněné krajinné oblasti by podle nich měla odstranit nově vzniklé černé stavby, žádají ale ponechání drobných tábořišť. Lidé ke zdejší krajině patří a tramping ji pomáhá udržovat, míní vědci.
Barokní zámek Štiřín je chloubou pětitisícové obce Kamenice nedaleko Prahy. Léta slouží jako luxusní hotel. Vzácné hosty zde ubytovával stát, kterému komplex s rozsáhlým parkem a golfovým hřištěm patří. Nyní je zámek uzavřený a stát se ho chce zbavit. A to se nelíbí místním. Je to pro nás, jako by chtěli prodat Karlštejn a udělat z něj kasino, říká starosta Pavel Čermák.
Titul největšího znečišťovatele v Česku loni připadl elektrárně Chvaletice. Z jejích komínů se dlouhodobě valí více toxické rtuti nebo oxidů dusíku, než povolují limity. Podnik je navíc bude moct překračovat i nadále, získal výjimku. Ekologové nesouhlasí a věc chtějí dostat až k Ústavnímu soudu. Místní jsou smířlivější. Hlavně že už tady není všude bílý popel jako v 80. letech, shodují se.
Dolní oblast Vítkovice dnes patří k nejznámějším symbolům Ostravy. Původně její součástí ale vůbec nebyla. Dnešní čtvrti jako Vítkovice, Přívoz, Zábřeh nebo Mariánské Hory byly ještě na začátku 20. století samostatnými městy. Teprve před sto lety, v lednu 1924, se spojily. Na mapě Československa vzniklo nové velkoměsto, průmyslové srdce mladé republiky nazývané Velká Ostrava.
Plocha orné půdy velká jako dvě Prahy zmizela od roku 2010 z české krajiny. Na jejím místě rostou velkosklady, dálnice i města, ohrožuje ji i eroze. Půda přitom platí za neobnovitelný zdroj, jeden centimetr vzniká zhruba sto let. Ministerstvo životního prostředí slibuje změnu, například zákaz stavby skladů na nejkvalitnějších půdách. Novela je ale bezzubá, míní expertka.
Před sto lety se spojilo sedm měst a obcí mezi řekami Odra a Ostravice, aby vytvořily nové velkoměsto. Vznikla Velká Ostrava, která si rychle vydobyla pověst šedivé metropole horníků a těžkého průmyslu. Historické snímky kolorované deníkem Aktuálně.cz ale ukazují, že "černá Ostrava" bývala barevnější, než se může zdát.
Více než 70 let se kouřilo z komínů ostravské Nové huti. Teď jsou ale zaměstnanci firmy Liberty, která areál provozuje, už skoro měsíc doma. A ještě nejméně týden budou. Hutě kvůli miliardovým dluhům na energiích přerušily provoz. A nervózní jsou všichni. Lidé z firmy, politici a hlavně zaměstnanci, kterým hrozí propouštění. "Třicet let děláme to samé. Najít novou práci bude těžké," obávají se.
Poslanec ANO Jan Richter vytkl policii i vedení fakulty styl komunikace s poškozenými v případě střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Richter to tento čtvrtek uvedl při jednání sněmovního bezpečnostního výboru. Mezi zraněnými byla i jeho dcera, která je stále v péči lékařů ve fakultní nemocnici v pražském Motole.
Duševně nemocných v Česku přibývá a psychiatrické nemocnice hlásí plno. A to včetně té největší v pražských Bohnicích. "Lidé o nás mají spoustu předsudků, říkají, že děláme z lidí bezduché loutky. Péče o duševně nemocné ale už dávno nepřipomíná film Přelet nad kukaččím hnízdem," shodují se místní zaměstnanci. Aktuálně.cz se o tom šlo přesvědčit do největší nemocnice svého druhu v Česku.
Návštěvnost českých památek a dalších turistických atrakcí se jen pomalu vrací k číslům před pandemií covidu. Ukazují to data za letní sezonu, která každoročně sbírá Aktuálně.cz. Ze sledovaných míst si oproti předešlému roku nejvýrazněji polepšila kostnice v Kutné Hoře a pražské pamětihodnosti. K tomu pomohl zejména návrat asijských turistů. Naopak méně lidí navštívilo některé zoologické zahrady.
V Česku se rozšiřovalo sucho, zvyšovalo se riziko požárů a dál ubývalo orné půdy, stojí ve Zprávě o stavu životního prostředí za rok 2022, vládního dokumentu vydaného koncem letoška. Česko navíc podle zprávy jen pomalu směřuje k plnění evropských klimatických cílů. Politici slibují nápravu. Závazky Česka se zpřísní, vládní strany navíc proberou první návrh klimatického zákona.
Lidé od čtvrtečního večera zapalují svíčky a přinášejí květiny k pražskému Karolinu, sídlu Univerzity Karlovy, aby uctili památku obětí čtvrteční střelby na Filozofické fakultě. Zemřelo při ní 14 lidí, 25 jich bylo zraněno. "Škola pro nás byla bezpečné místo. Teď bude těžké se tam vrátit," shodují se truchlící studenti. Památku obětí uctil i premiér Petr Fiala.
Policisté věděli předem, že si muž, který ve čtvrtek v Praze zabil 14 lidí, chce vzít život a míří na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Zhruba hodinu před činem evakuovali budovu v Celetné ulici, kde měl mít výuku. Muž ale poté započal střelbu v jiné budově školy na náměstí Jana Palacha. Zásah byl profesionální, policie se snažila události předejít, řekl ministr vnitra Vít Rakušan.
V Česku v příštích letech vyrostou stovky větrných elektráren, plánuje vláda. Jejich počet dlouhodobě stagnuje, třeba i proto, že stavby odmítají občané v referendech. V Krouně u Žďárských vrchů byl případ opačný, 70 procent lidí hlasovalo pro jeden z největších "větrníků" v Česku. "Ale to proto, že většina bydlí daleko," míní lidé z vesnice Františky, která má být kolosu nejblíže. A bouří se.
Česká města i domovy rozzářila vánoční výzdoba. V posledních dnech se nerozsvěcují svíčky jen na adventních věncích, ale také na devítiramenných svícnech. Jsou symbolem židovského "svátku světel" Chanuka. "Ta židům připomíná, že musí držet pospolu. Jako rodina, kmen i stát. To je zvláště v dnešní smutné době důležité," vysvětluje pražský restauratér židovského původu Avi Ben Perez.
