Čím dál větší davy turistů zahlcují každé léto nejznámější české přírodní památky. A skvosty jako Sněžka, Adršpašské skály nebo Pravčická brána pod návalem lidí trpí. Zabránit fenoménu zvanému overturismus si dává za cíl nová aplikace Epu vydaná pod záštitou ministerstva životního prostředí. Ta ukáže turistům zajímavé trasy, kde na davy většinou nenarazí. A také je poučí, jak se chovat v přírodě.
Výbuchy tak silné, že se v domech klepou okna, oblaka kouře i přelety helikoptér. Toto není popis situace na Ukrajině nebo v Gaze, ale ve vesnici Modřec u Poličky ve východních Čechách. Sousedí s trhací jámou zbrojovky STV Group. Místní si stěžují na hluk a otřesy, které jim prý ničí domy. Firma, která mimo jiné dodává munici Ukrajině, si stojí za tím, že dodržuje všechny zákonné normy.
Hluk při vyučování, prašno ve třídách i zatarasené únikové cesty. Gymnázium Labyrinth v Brně se chtělo zařadit mezi prestižní soukromé školy, už v druhém roce existence ale řeší zásadní problémy. Developer, u kterého byli v nájmu, začal hned vedle stavět výškovou budovu. Škola se kvůli nevyhovujícím podmínkám na přelomu roku odstěhovala. Podle firmy na to ale neměla právo a zažalovala ji.
Z Prahy do Brna za hodinu, do Vídně za dvě. Česko chystá stavbu vysokorychlostních tratí, které mají výrazně urychlit cestování vlakem. Jenže ne všude se na tuto změnu těší. Třeba v Modřicích na jižním okraji Brna někteří lidé kvůli kolejím přijdou o kus zahrady, navíc se bojí většího hluku. A žádají, aby trať vedla jinudy, případně tunelem. Správa železnic ale další odklad projektu odmítá.
Starostovi severočeských Dobkovic přistála na stole zajímavá nabídka. Z chátrající budovy bývalé Jednoty chce investor udělat kasino. Rozpočet malé obce by si tím polepšil o tři miliony korun ročně. Projekt ale nemusí projít. Místní peticí přesvědčili zastupitelstvo, aby vyhlásilo referendum. Bojí se kriminality a nepořádku. "Kdo hraje, tak hraje. Lepší než ilegální herny," hájí záměr starosta.
Nikdy v novodobé historii se české lesy neproměnily tak výrazně jako v posledních dvou dekádách. Křehké stromy nejdříve pokosil ničivý orkán Kyrill, poté přišla největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie a zcela přetvořila krajinu Jeseníků, Vysočiny nebo Šumavy. Podle lesníků je ale už u konce. Proměnu českých lesů v posledních dvaceti letech ukazují srovnávací snímky v grafice Aktuálně.cz.
Kůrovcová kalamita je za námi. S takovým hodnocením přišli v posledních měsících čeští lesníci. Skončilo tak podle nich období, které proměnilo obraz českých lesů jako dosud žádné. To potvrzují letecké snímky i data, ukazuje grafika Aktuálně.cz. "České lesy ale stále nejsou zcela zdravé. Jen se přesunuly z jednotky intenzivní péče na běžný nemocniční pokoj," upozorňuje ekolog Radim Hédl.
Jáchymov je neodmyslitelně spojen s uranovými doly a utrpením politických vězňů komunistického režimu. I sem už ale došel trend masové turistiky. Na místě bývalého lágru Bratrství má vyrůst luxusní apartmánový komplex pro tisíc lidí. Ve městě to vře. Jedni si myslí, že mu projekt pomůže, jiní, že jej "zabije". Podle kritiků je megalomanský projekt neuctivý k památce obětí.
Kdo má auto širší než dva metry, nemůže na pražský most Legií. Toto pravidlo platí přes deset let. I tak zde každý den jezdí stovky takových aut a blokují cestu tramvajím. Praha rezignuje na dodržování i vymáhání pravidel, hodnotí expert Tomáš Cach. Primátorův náměstek Zdeněk Hřib slíbil změnu, místo toho se limit o deset centimetrů rozšíří. Problém vyřeší až rekonstrukce v příštích letech, říká.
Porušování pravidel parkování je v Praze 1 dlouhodobý problém. I proto městská část k místům pro zásobování v okolí Národní třídy nainstalovala tabule, které umí hříšníky odhalit. Ukazují, jak dlouho na místě stojí a zda nepřekračují povolených 15 minut. Jenže denně tu bývají auta, která parkovací místa blokují, i celé hodiny. Extrémy se stávají, systém však pomohl, míní radní Richard Bureš (ODS).
Zlato za desítky miliard, které se skrývá v krajině pod šumavským hradem Kašperk, zůstane pod zemí. Ministerstvo životního prostředí zamítlo žádosti tří společností o stanovení průzkumných území. Těžba by byla v rozporu se zásadami ochrany životního prostředí i veřejným zájmem, uvedli úředníci. "Rozhodnutí vítáme. Bojíme se ale, že není definitivní," říká starosta Kašperských Hor Jan Voldřich.
Od ničivého požáru v Českém Švýcarsku uplynou v létě dva roky a zelenající se spáleniště naznačují, že se příroda navrací k životu. Konta místních podnikatelů ale jako by stále pohlcovaly plameny. Zvláště v Hřensku. Návštěvnost se propadla, klíčové stezky jsou kvůli bezpečnosti i přirozené obnově lesa stále zavřené. Parku turisté jen překáží, stěžují si místní. A zastání hledají u premiéra.
Letošní únor byl jiný. Odchylkou od běžných teplot předčil nejen všechny dosavadní únory, ale také vůbec veškeré měsíce v historii měření. Nikdy se počasí tak nevzdálilo od dlouhodobého průměru. Únor byl dokonce teplejší než většina březnů. Vlivem klimatické krize by za několik desítek let mohly být takto mírné zimy normou, ukazují data Akademie věd.
Oprava Barrandovského mostu v Praze vstupuje do poslední fáze. V pondělí 11. března ráno silničáři uzavřou část severního mostu, řidiči se tak třetí rok v řadě musí připravit na dopravní komplikace. Letos ale naposledy. "Oprava století", jak vedení Prahy přezdívá rekonstrukci nejzatíženější úseku silnice v Česku, má být hotová už do konce prázdnin. O rok dříve, než se původně plánovalo.
Přes sto let ležel u dna nápad vybudovat na Vltavě pod zříceninou Dívčí kámen na jihu Čech vodní elektrárnu. Investor si od dědiců původního stavitele opatřil už neplatné povolení stavby elektrárny z roku 1912, skoupil pozemky a začal kácet. A to i nelegálně. Proti projektu protestují vodáci a zdrženlivá je i správa chráněné oblasti Blanský les. Hrozí podle nich vážné poškození přírody.
V Česku v příštích letech výrazně přibude spaloven odpadu. Jedna má vyrůst třeba u elektrárny Opatovice poblíž Pardubic. Jenže místní stavbu odmítli v referendu. Projekt má potřebná razítka, obec se ale chce bránit dál. Nic z toho nebudeme mít, zhorší se ovzduší i doprava, tvrdí odpůrci. Podporu mají u ekologů. Ti se chystají proti spalovnám protestovat před ministerstvem.
Šumava je poklad české přírody. A to víc doslova, než se na první pohled zdá. Pod jejími vrcholky se skrývá jedno z největších nalezišť zlata v Česku. Jeho cena podle odhadů přesahuje sto miliard. Vykutat jej v posledních desetiletích chtěli komunisté i těžaři z Kanady, nyní ministerstvo životního prostředí posuzuje další žádosti o průzkum. Místní to ale odmítají. Naše příroda je cennější, říkají.
Klidnou krajinou jihomoravských Chřibů a Ždánického lesa otřásá spor. Ekologové vyčítají státnímu podniku Lesy ČR, že z místa odváží přes sto let staré buky. Nyní se za ně postavili vědci z Akademie věd a dalších výzkumných institucí. Těm vadí i způsob, jakým podnik komunikuje s ekology. Lesy ČR si za svým postupem stojí. Hospodaření změníme, slibuje naopak vláda.
Lithium za stovky miliard se ukrývá pod kopcem Cínovec v Krušných horách, poblíž česko-německé hranice. Těžit by se zde mohlo už za dva roky. Stát si od toho slibuje peníze, místní se ale bojí o životní prostředí. "Zrovna se to tady vzpamatovalo po tom, co napáchali komunisti, a zase to chtějí zničit," zlobí se. "Povolování je velmi přísné, nic neekologického tady nevznikne," oponují těžaři.
