Oceňovaný reportér britského listu Guardian a profesor sociologie na Manchesterské univerzitě Gary Younge v rozhovoru před návštěvou Česka mluví o identitě a lekci z pandemie covidu-19. Na pozvání Festivalu spisovatelů Praha tento pátek 3. listopadu v kavárně a knihkupectví Globe představí svoji letošní knihu Dispatches from Diaspora.
„Byla hodná jako většina babiček a jmenovala se Marie. Celý život strávila na Ukrajině, přitom věděla, že má otce Čecha z Berouna. Ke konci života se přestěhovala do Čech,“ popisuje Alexej Sevruk postavu, které se stala předlohou jeho románu Evropanka. Ten právě vydalo nakladatelství Argo.
"Myslel jsem, že z železnice už jsem se vypsal ve Winterbergově poslední cestě, což je železniční román o cestě z Berlína do Sarajeva a dějinách střední Evropy," vysvětluje Jaroslav Rudiš vznik své nové prózy nazvané Návod k použití železnice. Napsal ji v němčině. Dva roky po originálu ji teď v českém překladu Michaely Škultéty vydalo nakladatelství Labyrint.
Mohou být obrazy a výtvarné umění víc než krásná ozdoba a povznášející potěšení? Otázku se pokouší zodpovědět nová výstava nazvaná Myšlení obrazem: Vizuální události Miroslava Petříčka, která příští týden začne v pražské Městské knihovně.
„Lidé jsou si vědomi šetrnosti vůči životnímu prostředí při nakupování módy nebo potravin, ale u knih o ekologii podle mě vůbec nepřemýšlejí,“ říká nakladatelka a spisovatelka Barbora Baronová, která už 12 let vede knižní značku Wo-men. Přitom například výroba celulózy a papíru nutných pro knižní trh je celosvětově třetím největším průmyslovým producentem skleníkových plynů.
Ve svých devětačtyřiceti se Šimon Koudela stal z filmového a televizního režiséra i scenáristy knižním debutantem. Dosud točil dokumenty pro Českou televizi či společnost Febio, vytvářel projekce pro představení Laterny magiky či baletu pražského Národního divadla.
„Nechceme, aby děti přišly a dozvěděly se, že Antonín Dvořák žil tehdy a tehdy, měl rád mašinky a choval holuby. Chceme jim zprostředkovat setkání s hudbou, které si odnesou a zapamatují,“ říká architekt Lukáš Duchek, vedoucí správy a investic pražského Rudolfina, kde sídlí Česká filharmonie a působí Galerie Rudolfinum.
"O filozofii panují různé předsudky. Že je příliš složitá nebo že lidé, kteří ji dělají, jsou moc chytří. Nic z toho není pravda," říká český fenomenolog Martin Nitsche. V současnosti se zabývá například tématem odolné společnosti. Také připravil přednášku k právě vrcholící výstavě děl Jitky Svobodové, kterou lze vidět už jen do neděle 20. srpna.
„Představoval jsem si, že přijedu do orientálního města, kde muži bijí na ulicích ženy,“ popisuje svou první cestu do Srbska čtyřiatřicetiletý historik umění a kurátor Jakub Král. Kromě osobních důvodů mají jeho cesty na Balkán i pracovní výsledek. Například výstavu srbského výtvarníka a performera Dragoljuba Raši Todosijeviče v pražském Domě U Kamenného zvonu.
Po roce 2011 nechtěli Norové ani vyslovit jméno Anderse Breivika. Jako kdyby zlo existovalo kdesi mimo nás. „Já ale trvám na tom, že zlo vždy pácháme my lidé,“ říká norská novinářka Åsne Seierstad, která svou knihu o tamním masovém vrahovi představila tento měsíc na festivalu Měsíc autorského čtení.
Co potřebuje dobrý fotograf? Umět se soustředit a vědět, co nefotit, myslí si sedmasedmdesátiletý kronikář městské reality Jaroslav Beneš. Souborná výstava jeho děl nazvaná Ex urbi je do 15. října k vidění v pražském Domě fotografie. Připravila ji Galerie hlavního města Prahy.
Po přelíčení je seřadili ve sklepě soudní budovy v Klatovech. S odsouzeným se přišel "rozloučit" jeho vyšetřovatel, estébák Mareš. "Říká: 'Půjdeš na Jáchymov, tam chcípneš a vyroste na tobě mech!' Poděkoval jsem mu," vybavuje si politický vězeň František Wiendl prosinec 1950, kdy ho komunisté poslali na 18 let za mříže, neboť převedl 28 lidí přes státní hranici.
Bezmála po čtvrt století se českého překladu dočkaly Mapy smyslu, obsáhlé první dílo kanadského psychologa Jordana Petersona, dnes označovaného za bojovníka proti chaosu, nejednoznačnosti současného světa i krizi maskulinity. Kniha skýtá podrobnější vhled do těchto myšlenek, stejně jako důvody, proč se mít na pozoru před jeho radami.
Tři týdny po zahájení její první retrospektivy v Galerii hlavního města Prahy se uzavřel životní příběh výtvarnice Jitky Svobodové. Zemřela před 14 dny, bylo jí 81 let. "Mrzí mě, že si výstavu neužila víc, že v ní nepobyla," říká kurátorka Helena Musilová. Podle ní ještě Svobodová svou práci neuzavřela. "Jsou tam rozpracované věci, o kterých dál uvažovala," doplňuje.
Kdyby člověk před 40 lety vyjel z normalizačního Československa do Londýna, v Buckinghamském paláci by našel bustu královny Alžběty II. od československého exulanta Františka Bělského. „Královna svůj portrét zařadila do sbírek a podepsala, což do té doby nikdy neudělala,“ říká Bohumil Vostal, bývalý reportér České televize v Británii a současný zpravodaj v USA.
„Tu knihu jsem začal psát, protože mě vyděsila islamofobie, přístup Čechů hlavně k uprchlíkům, ale k islámu obecně. Byl jsem zděšen z neznalosti,“ vysvětluje v podcastu reportér Pavel Pawluscha Novotný, proč ze svých postřehů a zápisků nabraných na Blízkém východě sestavil publikaci nazvanou Proč Alláh stvořil kalašnikov.
Hostem podcastu Petra Viziny je spisovatelka Petra Hůlová. Autorka knihy Nejvyšší karta, která vychází právě dnes, na Velký knižní čtvrtek.
Sedmačtyřicetiletý Tomáš Netopil strávil uplynulých deset let s taktovkou v německém Essenu. Teď se vrací do Prahy jako hlavní hostující dirigent České filharmonie.
Co o nás prozradí stín, jaký otisk po sobě zanecháme na světě a co lze zachytit teplem lidského těla nebo nakreslit rtěnkou? Odpovědi představuje bilanční výstava děl Margity Titlové v pražském Domě U Kamenného zvonu.
Tři desetiletí po rozpadu Československa je zajímavé i zábavné ohledávat, co z pospolitosti zůstalo. Zvlášť když jde o pohled ze zahraničí. V knize UFO nad Bratislavou polské reportérky Weroniky Gogoly mají naháči v kempech na Oravské přehradě, kýčovitá socha panovníka Svatopluka na Bratislavském hradě nebo kariéra fašisty Mariana Kotleby pro Slováky větší význam než jizvy po vztazích s Čechy.
