












ADHD – čtyři písmena, která dnes slyšíme častěji než kdy dřív. V médiích, na internetu, v ordinacích i třeba u kuchyňských stolů. Počet diagnóz u dětí i dospělých roste, stejně jako počet lidí, kteří mají pocit, že se v popisech této poruchy až nepříjemně poznávají. Nabízí se proto otázka: není ADHD diagnostikováno příliš často? Nebo jsme jen konečně začali lépe rozumět tomu, jak se projevuje?



Na dně jedné z nejděsivějších pustin planety leží kameny, které zanechávají dlouhé stopy – a přesto nikdo neviděl, že by se pohnuly. Vítr, led, nebo něco jiného? Téměř sto let trvalo, než věda odhalila, co se na Racetrack Playa skutečně děje.



Ve státní věznici v americké Nevadě poprvé zaklaply dveře plynové komory. Bylo 8. února 1924 a svět měl přihlížet, jak novinka nahradí „barbarské“ šibenice. Jak moderní věda umožní rychlý konec odsouzence - jenže příběh Gee Jona, první oběti kyanovodíku, zůstává mrazivým svědectvím o tom, jak se snaha o čistou smrt může změnit v technické diletantství.









Slunce na začátku února připomnělo, že i hvězda, díky které je na Zemi život, má svou divokou stránku. NASA totiž oznámila, že během několika dní vyšlehly z povrchu Slunce hned čtyři masivní sluneční erupce, z nichž jedna patřila k těm opravdu výjimečným.









Odpoledne 11. března 2011 se přesně ve 14:46 zastavil čas. Proč? Zemětřesení otřáslo celou planetou, ale Japonsko to schytalo nejvíc. Tsunami vysoká až 40 metrů smetla pobřežní města z mapy. Bilance: téměř 20 tisíc mrtvých a havárie Fukušimy. Letos od katastrofy, která změnila zemi vycházejícího slunce a ukázala sílu přírody i odolnost lidstva, uplyne 15 let. A ze záběrů z místa mrazí dodnes.



Ve světě sociálních médií a online obsahu se objevují tvůrci, kteří boří stereotypy i hranice. Jednou z nich je Sophie Rainová, která si za méně než tři roky vydělala díky OnlyFans přes 100 milionů dolarů – a přitom nikdy nezveřejnila fotky, kde by byla zcela nahá. Čím v jednadvaceti natolik zaujala uživatele platformy, která se proslavila erotickým obsahem?



Cvičit víc, nebo chytřeji? Máme být jedničky v jedné disciplíně, nebo naše tělo potřebuje spíše kombinaci nejrůznějších aktivit? Rozsáhlá harvardská studie sledovala po tři desetiletí, jak různé pohybové návyky souvisejí s délkou života – a její zjištění stojí za pozornost.



Změnit obor po padesátce a uspět v IT? Pro Jana Kruckého to nebyl krizový plán, ale přirozený vývoj. Jeho příběh boří jeden z nejodolnějších mýtů českého trhu práce – že lidé nad padesát let jsou pomalí, drazí a obtížně zaměstnatelní. Demografie ale mluví jasně: bez starších pracovníků se české firmy neobejdou. Otázka nezní jestli, ale jak s nimi začít více počítat.



Na sociálních sítích se v poslední době znovu šíří záběry ledovce, z jehož nitra vytéká oranžovo-červená až temně rudá voda připomínající krev. Ačkoliv pro mnohé jde o šokující podívanou, která vyvolává otázky i divoké spekulace, tento jev není žádnou novinkou. Vědci ho znají už více než sto let. Přesto málokdo ví, co ho skutečně způsobuje.



Když Jana tlačila kočárek, zadýchávala se a měla pocit, že se její tělo změnilo v něco cizího. Po porodu vážila víc než před těhotenstvím a věci jako pravidelné stravování či cvičení jí s péčí o dítě přišly jako sci-fi. Anežka s váhou bojovala od školy a po dětech to bylo ještě horší. Obě proto vsadily na léky jako Mounjaro a zhubly. Nová studie ale ukazuje, že o nové tělo mohou snadno přijít.



Retro styl není jen nostalgická hra s minulostí, ale také překvapivě chytrá investice. Přesně to dokazuje příběh páru, který se rozhodl jít proti všem realitním poučkám. Místo moderního minimalismu vrátil svému domu atmosféru roku 1966 – a hodnota nemovitosti tím vzrostla o více než 5,8 milionu korun.








