


















Velká pyramida v Gíze fascinuje lidstvo už více než čtyři tisíce let. Jak mohli starověcí Egypťané bez moderních strojů postavit monument složený z milionů kamenných bloků, z nichž některé váží až 60 tun? Tradiční vysvětlení mluví o obřích rampách a tisících dělníků, nový vědecký výzkum však naznačuje, že realita mohla být mnohem technicky propracovanější.



Na Nový rok 2026 zahynulo ve švýcarské Crans-Montaně čtyřicet lidí při požáru, který měl nenápadného viníka – prskavky. A jak víme, nešlo o výjimečný případ – například o rok dříve si podobná katastrofa v Mostě vyžádala sedm životů. Historie pekelných tragédií vzniklých v zábavních podnicích však sahá hluboko do minulosti a ukazuje, že se stále opakují ty samé chyby.






„Vezmi si čepici, nebo onemocníš.“ Tuhle větu slyšel snad každý – a většina z nás jí i uvěřila. Jakmile klesnou teploty, automaticky spojujeme chlad s rýmou, kašlem a chřipkou. Ale co když je celý tento zakořeněný strach z prochladnutí jen poloviční pravdou?









Je to překvapivá zpráva. Je totiž možné, že odborníkům roky unikalo tajemství Alzheimerovy choroby. Vědci nyní přišli s poznatky, které naznačují, že zárodek nemoci představující jednu z největších zdravotních výzev současnosti může být jinde než v mozku samotném. A také otevírají cestu k novým a nadějným přístupům k léčbě.






Představte si, že se cítíte, jako byste byli opilí – motá se vám hlava, chováte se jinak než obvykle a máte zvýšenou hladinu alkoholu v krvi. To vše, přestože jste se alkoholu ani nedotkli. Přesně to zažívají lidé trpící vzácným onemocněním, které je známo také jako syndrom samovolného kvašení. A nová vědecká studie nyní přináší dosud nejpřesvědčivější vysvětlení, proč k tomu dochází.









Rok 2026 přináší do světa interiérů nové trendy, ale také jasně ukazuje, co bychom už měli opustit. Co se podle interiérových designérů i zkušených architektů letos dostává do popředí a jaké - někdy velmi oblíbené - prvky by měly zmizet z našich domovů?






Na první pohled jde o velmi zvláštní jev: jedna polovina Měsíce je tmavší, hladší a relativně klidná, zatímco druhá je světlejší, drsnější a posetá krátery. Právě tato nápadná nesouměrnost trápí vědce už více než půl století. Nyní se ale zdá, že konečně známe odpověď, proč tomu tak je – a sahá hluboko do nitra našeho satelitu. K objevu pomohly vzorky, které lidstvo získalo teprve nedávno.






Běžná projížďka na známém svahu se během několika vteřin změnila v děsivý zážitek. Španělská lyžařka Ares Masipová sdílela video z Pyrenejí, které zachycuje okamžik, kdy se pod ní na hoře Pic de l’Hortell v Andoře uvolnila lavina. A do nebezpečí se nedostala jen sportovkyně, ale i její věrný čtyřnohý parťák Cim.