Martin Biben

270 článků

Moje články

Továrna v obytné zóně prosperuje, jenže sousedé ji nenávidí. Městský úřad zavalili stížnostmi

Areál společnosti Attl a spol. Továrna na stroje v pražských Dolních Měcholupech je obklopený rodinnými domy. Za poslední dva roky vzniklo mezi fabrikou a jejími sousedy otevřené nepřátelství. Lidé z obou táborů se nezdraví, ulicí občas znějí hádky. Rodiny si opakovaně stěžují u úřadů na hluk a vibrace, požadují zákaz výroby aspoň v noci, poukazují i na chybějící kolaudaci dvou hal podniku. Na továrnu dokonce podaly trestní oznámení. Fabrika se hájí, že stála ve čtvrti dříve než většina domů a že splňuje veškeré ekologické limity. Nešťastný střet zaměstnává zejména Městský úřad Prahy 15, který už kauzou Attl versus sousedé zaplnil několik šanonů. Zatím ale bez výsledku.

Vzniká film o Gruzínci, který 21 let marně žádal o azyl. Věřím mu, není to zločinec, říká režisér

Sedm uprchlických příběhů představí dokumentární film, který natáčí režisér Alexandr Dlouhý. Mezi běženci, kteří požádali v Česku o azyl, bude zpracován i osud Gruzínce Zuraba Nadiradzeho, o jehož vyhoštění rozhodl ministr spravedlnosti Robert Pelikán minulý týden. Bývalý vysoký úředník gruzínského ministerstva obrany se po 21 letech marného čekání na azyl nejspíš vrátí domů, kde ho čeká vězení. V jeho prospěch přitom rozhodlo několik tuzemských soudů včetně Ústavního. Jiné rozsudky, často těch samých tribunálů, však byly opačné. V Gruzii byl Nadiradze obviněn za vraždu, tvrdí však, že ho policie obvinila křivě, protože byl nepohodlný vládě prezidenta Eduarda Ševarnadzeho.

Učitel angličtiny a bývalý voják Petr Červený.

Armáda vyhodila zkušeného učitele angličtiny. Pak si ho musela najmout od soukromé jazykové školy

Ostříleného vojáka a zároveň učitele angličtiny s dvacetiletou praxí se v roce 2014 zbavilo Školicí a vzdělávací středisko v Komorním Hrádku u Chocerad na Benešovsku. Podplukovníkovi Petru Červenému, který se účastnil i tří vojenských misí OSN, nejdříve v rámci reorganizace zrušili služební poměr u armády a posléze ho ve zkušební době propustili i z civilního zaměstnaneckého poměru. Angličtinářů je přitom v českých školách dlouhodobě nedostatek a školy si je přetahují. Červený tak rychle našel práci u soukromé jazykové školy, která ho dokonce na tři měsíce poslala učit na stejné místo, odkud byl propuštěn.

Milan Chovanec na schůzce s Milošem Zemanem v Lánech

Chovanec upravil kritizovaný návrh o držení zbraní. Na změně ústavy ale trvá

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) se po kritice rozhodl upravit svůj návrh, kterým do ústavy zaváděl právo nosit zbraň. Jak potvrdil Aktuálně.cz, jeho úředníci návrh po konzultaci s ústavními právníky upravili tak, aby měl větší šanci projít vládou i parlamentem. Ministr však stále trvá na tom, aby se právo na držení zbraní stalo součástí ústavy. Chce se tak vyhnout dopadům plánované evropské směrnice, která s odkazem na teroristické útoky v Evropě naopak držení zbraní omezuje. Návrh se může týkat mnoha lidí, protože v České republice policie vydala přes 300 tisíc zbrojních průkazů.

Gruzínec po 21 letech prohrál boj o azyl v Česku, skončí ve vězení. Stal jsem se nepohodlným, tvrdí

Česko vyhostí bývalého vysokého úředníka gruzínského ministerstva obrany Zuraba Nadiradzeho. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán rozhodl minulý týden o jeho extradici i přes to, že v jeho prospěch během dvou desetiletí rozhodlo několik tuzemských soudů včetně ústavního. Jiné rozsudky, často těch samých tribunálů, však byly opačné. V Gruzii muži, který v Česku žádal o azyl dlouhých 21 let, hrozí trest vězení za vraždu. Nadiradze však tvrdí, že ho policie obvinila křivě, protože byl nepohodlný vládnoucí garnituře někdejšího šéfa Národní rady a poté prezidenta Eduarda Ševardnadzeho.

Jednu cestu vlakem si zaplatíte dvakrát. Chaos má odstranit jednotná státní jízdenka

Lidé si nyní při cestě vlakem musí zakoupit jízdenku vždy u té společnosti, se kterou chtějí cestovat. Proto se často stává, že lidé musí cestu zaplatit dvakrát, protože si koupí jízdenku k jinému přepravci, než se kterým nakonec jedou. Nyní ale ministerstvo dopravy připravuje první konkrétní plán na sjednocení a uznávání jízdenek. V mnoha evropských zemích už dohoda o vzájemném uznávání jízdenek funguje.

Daniel Szórád, generální ředitel státních Lesů ČR

Podle studie se ztrácí vytěžené dřevo. Je to fata morgána, žádné nechybí, tvrdí ředitel Lesů ČR

Výzkumníci z Národní inventarizace lesů zjistili, že těžba v českých lesích byla v posledních deseti letech průměrně ročně zhruba o necelé čtyři miliony kubíků dřeva vyšší, než uvádějí přímo majitelé včetně Lesů ČR. Deník Aktuálně.cz se na rozdílné údaje zeptal generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda. "Je to jednoznačně vysvětlitelné odlišnou metodikou měření. Když použijete různé metody, tak se doberete různých čísel," vysvětlil Szórád, když po telefonu odpovídal na otázky Aktuálně.cz.

Černý pasažér můžete být ve vlaku i s jízdenkou. Dopravci si je neuznávají, Ťok to chce změnit

Lidí, kteří nastupují do vlaků soukromých dopravců s lístkem od Českých drah a naopak, například na trati z Prahy do Brna, je stále dost. Podle expertů by kvůli zjednodušení cestování vlaky a zvýšení jejich atraktivity měl vzniknout systém, který by umožnil vzájemné uznávání lístků. Dohodě mezi dopravci ale brání České dráhy. Ministr Ťok nyní oznámil, že stát se bude snažit podobný systém prosadit i proti jejich odporu.

Dobrovolnice pomáhá uprchlíkům na ostrově Lesbos

Běžencům v Evropě pomáhají stovky Čechů. Jsou mezi posledními, kteří zůstali

Bezmála čtyři tisíce Čechů už vycestovaly na hranice evropských států, na kterých se hromadili uprchlíci ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a dalších zemí. Vloni jich bylo více než devět set a pomáhali všude, kde běženci uvízli. Například na řeckém ostrově Lesbos, v Idomeni na řecko-makedonských hranicích, v srbských táborech Principovac a Adaševci, kde zůstávají jako jedni z mála dodnes. Dočkali se i ocenění, když jejich zástupci převzali od amerického velvyslance Andrewa Schapira cenu Alice G. Masarykové za lidská práva.

Bitva soudců o Nečesaného jde do finále. Zda brutálně napadl kadeřnici, zřejmě rozhodne třetí kolo

Brzy to budou tři roky, co královéhradecký krajský soud vynesl první rozsudek v případě Lukáše Nečesaného. Za pokus o vraždu ho odsoudil k 16 letům vězení. O případu brutálního napadení a okradení kadeřnice v Hořicích od té doby hradecký soud rozhodoval ještě dvakrát, Vrchní soud v Praze celkem třikrát a nyní je podruhé u Nejvyššího soudu v Brně. Nečesaný se mezitím ocitl dvakrát ve vězení a dvakrát byl propuštěn. Naposledy krátce před Vánoci, když mu Nejvyšší soud trest přerušil až do doby, než o případu znovu rozhodne. Jak dlouho si ještě české soudy mohou tak závažný a sledovaný případ předávat, aniž by padl konečný verdikt? Vše nasvědčuje tomu, že nyní už kauza spěje k závěru.

Spolužáci chtěli dostat syrského inženýra do Česka, úřady ale neobměkčili. Ahimu azyl nedaly

Bývalý syrský student geodézie a kartografie na pražském ČVUT, dnes jednapadesátiletý inženýr Ahmad Alrazzouk, je spolu s rodinou jednou z obětí občanské války v Sýrii. Přišel o domov, žil v uprchlických táborech, nyní přežívá v provizorních podmínkách v Libanonu. Měl však štěstí, že jeho čeští spolužáci na něho nezapomněli. Uspořádali pro něho sbírku, poslali mu peníze a rozhodli se, že Ahiho, jak mu říkali, dostanou do bezpečí do Česka. Tady však narazili. České úřady mu udělit vízum odmítly, zápornou odpověď nyní spolužáci dostali i na dopis zaslaný Úřadu vlády a ministerstvu zahraničí.

Mezi Českem a Německem není rozdíl. Hlavně že se tu nestřílí, říkají křesťanští uprchlíci z Iráku

Přesun iráckých křesťanů do Česka, který organizoval Nadační fond Generace 21, nevyšel podle představ. Přesto slaví úspěchy – ty uprchlíky, kteří zůstali, se daří bez problémů začleňovat. V Česku se rozhodlo zůstat 36 z 89 Iráčanů. Ostatní pokračovali buď do Německa, nebo se vrátili zpět domů. Například čtyřčlenná rodina Firase Kamila se v Praze již zabydlela. Oba manželé našli práci, jejich děti chodí do české školy a mluví už plynně česky. V metropoli žijí ještě další čtyři irácké rodiny.

Ťok: Auta na všechny čtyři pruhy D8 pustíme v lednu. Kdyby se něco začalo hýbat, stihneme ji zavřít

V předvečer otevření D8 se kvůli pohybům ve svahu nad dálniční estakádou sešli experti, kteří pomocí sond sledují, jak se geologicky složitý terén kolem dálnice chová. A ti na poslední chvíli doporučili část silnice na problémovém mostu neotevřít. Ministr dopravy Dan Ťok nyní říká, že to bylo především preventivní rozhodnutí. „Zhotovitel den před otevřením začal s tryskovou injektáží kolem pilotů. Podloží se musí zpevnit, lili tam tedy tuny betonu a vznikla ta reakce. Nyní už je napětí ve svahu menší, v průběhu ledna by měly být všechny pruhy v provozu,“ uvedl Ťok.

Muži mě sabotují, je to ubohé, napsala velitelka domobrany. Dostala za to napomenutí

Národní domobrana, organizace, která tvrdí, že chce chránit pořádek v Česku a dávat pozor zejména na přistěhovalce, má potíže s ženskou rovnoprávností. Zástupkyně velitele středočeského regionu a velitelka kolínské skupiny Helena Ociepková si v otevřeném dopise všem svým podřízeným a vedení domobrany postěžovala na muže-domobrance. Šéfka, která je známá nekompromisním vedením své party a nenávistnou rétorikou vůči lidem s odlišným pohledem na svět, píše o pomluvách mužů vůči ženám a nesouhlasu s faktem, že žena může být velitelkou. Rada Národní domobrany, která má údajně stovky poboček po celé zemi, ji nejdříve za rozdmýchávání rozporů napomenula, ve funkci ji však nechala.

Mladí chtějí úspěch hned. Vědec ale musí potit sádlo, než přijde nápad, říká nová šéfka Akademie věd

Do čela Akademie věd nastoupí v březnu profesorka Eva Zažímalová, biochemička, která má na kontě publikace v nejprestižnějších časopisech světa, jako jsou Nature nebo Science. Jednašedesátiletá dáma chce získat pro vědce víc státních peněz a přitáhnout do laboratoří mladé. Krátce po svém zvolení poskytla rozhovor online deníku Aktuálně.cz.

Grafika: Končí poslední omezení na D8. Takový byl příběh jedné z nejdéle rozestavěných dálnic Evropy

Zbývající část dálnice D8 přes České středohoří se ve středu 20. září zprovozní už bez omezení. Dálniční spojení Prahy, Ústí nad Labem a Drážďan patřilo mezi nejdéle rozestavěné dálnice v Evropě. S mnohaletým zpožděním se otevřela 17. prosince 2016, i poté byl však z bezpečnostních důvodů (nestabilní podloží) omezen provoz v úseku Prackovické estakády.

Češi už došli, Škoda najímá cizince. Po setmění se bojíme, stěžují si lidé u Kvasin

Rychnov nad Kněžnou a okolní obce nezvládají rozvoj automobilky Škoda v Kvasinách. Problémy s dopravou, černými ubytovnami a kriminalitou způsobenou hlavně zahraničními dělníky bude řešit i vláda.

Zápas o lva na dresech reprezentace. Valachová chce, aby místo něj fotbalisté nosili státní znak

Česká fotbalová reprezentace má na dresech kromě malé vlajky ještě jeden viditelný symbol státu – českého lva. Řadě fanoušků, zejména z Moravy či Slezska, ale i některým politikům včetně ministryně školství Kateřiny Valachové se to však nezdá. Kritizují, že reprezentační logo se lvem se graficky odlišuje od malého českého státního znaku, a už vůbec není podobné velkému, který je složen ze čtyř polí, kde lva doplňují ještě moravská a slezská orlice. Zákon o užívání státních symbolů přitom sportovním reprezentacím nařizuje užívání velkého státního znaku. Ministerstvo proto nyní fotbalový svaz vyzvalo, aby dresy změnil.

Diplomatka: Czechia nás chrání před patvary. Sportovcům ale nemůžeme diktovat, co si psát na dresy

Jedním z nemnoha českých úřadů, které v cizině pro většinu příležitostí jednoznačně doporučují využívat anglický překlad krátkého názvu naší země, tedy Czechia, je ministerstvo zahraničí. Ředitelka Odboru veřejné diplomacie Kristina Larischová věří, že Czechii potřebujeme a že si ji lidé i sportovní reprezentanti časem oblíbí. "Žádný úředník nemůže diktovat sportovním svazům, co si mají napsat na dresy," říká však Larischová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Czechia, nebo Czech Republic? Sportovci tápou, co psát na dresy. Je to na vás, vzkazují ministerstva

Jednoslovný anglický název Czechia loni v dubnu podpořil prezident a nejvyšší ústavní činitelé, od té doby o jeho používání debatují lidé, experti i sportovci. O názvu bylo přitom poprvé rozhodnuto už v roce 1993, do databází oficiálních jmen států OSN se však po souhlasu české vlády dostal až letos v létě. Nyní diskuse, zda na české reprezentační dresy patří Czech Republic, nebo Czechia, vrcholí.