Od začátku příštího roku by měla platit novela mysliveckého zákona, která nechá převážně na majitelích obor, zda a kdy je uzavřou před veřejností. Ekologické organizace i veřejný ochránce práv se ale obávají, že opatření navržené ministerstvem zemědělství do nich v praxi omezí veřejnosti přístup.
Jeho drobnou postavu by bylo v ostravské kavárně snadné přehlédnout. Když sedí zamyšlený v odlehlém koutě v šedomodrém svetru a džínách, nepůsobí Tomáš Macura jako známý a vlivný politik. Málokdo z Ostravy přitom v posledních letech média zajímal tak jako on. Naposledy asi před rokem, když v prezidentských volbách podpořil Petra Pavla, a ne Andreje Babiše, jehož hnutí ANO byl členem.
Stojí na křižovatce kus za posledními obytnými domy města a třese se zimou. Úsměv se jí na tváři objeví, až když se napije horkého čaje a zakousne do sušenky, které ženám na chodníku právě rozdávají pracovnice neziskové organizace Rozkoš bez rizika. "Já to dělám rok a jen proto, že jsem zůstala sama s dětmi. Ale nechodím sem každý den, jen když mi dojdou peníze," prohlašuje prostitutka Margarita.
Na zastávce městské hromadné dopravy před obchodním centrem Květ v Ústí nad Labem postávají ve středu odpoledne desítky převážně Romů. Když dorazí autobus s číslem 57, shluknou se u předních dveří. Pod dozorem strážnice městské policie si poté postupně označují či kupují jízdenku.
Před dvaceti lety musel Marian Dancso opustit práci, kterou si zamiloval. Jako námořník se na nákladních lodích několik let plavil po Labi a Severním moři. „Sloužil jsem na tankerech, které převážely chemikálie, benzin, naftu. Hodně času jsem trávil i v Hamburku či Antverpách, než se mi stal při požáru na palubě vážný úraz,“ vzpomíná jednačtyřicetiletý muž.
Česko má podle posledních průzkumů čím dál větší problém s velmi rozdílnou úrovní vzdělávání dětí na základních školách. V severních Čechách, na Karlovarsku, ale i jinde v zemi vznikly školy, kde se stále zvyšuje podíl dětí ze sociálně slabých rodin, často romských. Vzdělávání žáků, jejichž rodiče bývají často nezaměstnaní nebo se potýkají s dluhy a exekucemi, je obtížnější než jinde.
Pohled na panelový dům v litvínovské ulici Jiřetínská připomíná záběry z válkou zničených ukrajinských měst. Rozpadlé schody vedoucí do zdemolovaného vchodu, vybitá okna, u jednoho přízemního bytu dokonce chybí celá přední stěna. Tu zadní zdobí kromě hromady zříceného zdiva i ironicky působící nápis Klubovna.
Kandidát hnutí SPD, který v klání o post příštího českého prezidenta neuspěl, poslanec Jaroslav Bašta ve druhém kole neplánuje podpořit žádného z kandidátů. V potaz nebere ani výsledek Andreje Babiše, který dle jeho názoru zaujímal podobné hodnoty jako on až ke konci kampaně. "Babiš bere vládu jako konkurenci, ne jako protivníka," říká.
Obce, kterými se prohnalo tornádo, jsou stále plné sutin a pohyb po nich je velmi obtížný. Přesto se to zde hemží životem. Místní totiž velmi pilně pracují na obnově svých domovů, často s pomocí příbuzných, sousedů i neznámých lidí. Podívejte se, jak se obyvatelé těchto obcí vzpamatovávají z prvotního šoku.
Většina plochy více než 300 hektarů rozsáhlého areálu bývalého vrbětického muničního skladu je porostlá lesy. Kolem nich se táhne dvojitý zhruba osm kilometrů dlouhý plot. Ten byl až do roku 2006, dokdy areál využívala armáda, přísně střežen.
Zatímco dnes se nejvyšší české hory mohou pochlubit ojedinělou arktoalpinskou tundrou obydlenou alpskými i severskými druhy, kvůli postupnému oteplování by Krkonoše s nejstarším národním parkem na českém území mohly o svoji výjimečnost přijít.
Úpravna vody v Hradci Králové umí připravit pitnou vodu z řeky Orlice. Je k tomu potřeba několik fází. Říční voda se nakonec mísí s vodou z vrtů. Společnost Královéhradecká provozní bere asi 40 procent vody z Orlice při jejím průtoku městem. V Česku je nyní trendem doplňování úpraven o ozonizace a filtry s aktivním uhlím kvůli pesticidům, které do vody čím dál více pronikají.
Plovoucí plošina s čerpadly je v Česku unikát. Z Vranovské přehrady vytlačí surovou vodu do úpravny Štítary. Ta ji potom posílá 80 000 obyvatel okresu Třebíč. Plošina je dokonce registrována jako plavidlo s domovským přístavem v Přerově. Těžkou konstrukci nadnášejí tři plováky vyrobené z železničních cisteren. Kvůli kolísání hladiny v době sucha se ale životnost jedinečného zařízení rychle krátí.
Povrchovým tokům výrazně klesá průtok, to se projeví i na výšce hladin přehrad. V tu chvíli musí vodní nádrže v Česku situaci zachraňovat tím, že se propojí. Podívejte se na reportáž, kterou Aktuálně.cz natočilo ve spolupráci s Hospodářskými novinami na Luhačovicku a na Vranovské přehradě.
V pátek to bude přesně rok, co se poblíž Stonavy na Karvinsku otřásl důl ČSM. Devět set metrů pod povrchem zemřelo při výbuchu metanu třináct horníků. Okamžitě zazněly otázky, proč selhala bezpečnostní opatření, která mají takovému neštěstí zabránit. Otec jednoho z horníků vynesl obvinění, že byla v dole zakryta bezpečnostní čidla. Zda je to pravda, má odhalit vyšetřování, které se chýlí ke konci.
Devatenáctého listopadu zde vybouchly chemikálie a zabily jednoho muže. Další je těžce raněn, několik lidí lehce a desítky dalších jsou sledovány lékaři kvůli kožním problémům a nevolnostem. Příčiny šetří policie, následný zásah je v gesci komise ministerstva vnitra. Firma Purum vinu odmítá, vše prý dělá podle předpisů, jak tvrdí i Liberecký kraj. My jsme zjišťovali, jak provoz po nehodě vypadá.
V listopadu 1989 byl Milan Bernard jedním z nadějných inženýrů socialistického podniku Tesla Pardubice, který však v 90. letech po privatizaci zkrachoval. S kolegy proto založil firmu Era, která začala zdokonalovat legendární československý radar vyvinutý v Tesle - Tamaru. Ta jako jediný radar na světě uměla odhalit i neviditelný americký bombardér Stealth. S výsledkem uspěli po celém světě.
Je to už 11 let, co vlak EuroCity Comenius narazil ve Studénce na Novojičínsku do zříceného mostu. Strojvedoucí sice stihl vlak zpomalit ze 134 na 90 kilometrů v hodině, ale lokomotiva a první čtyři vozy vykolejily. Následky byly tragické. Zemřelo osm lidí, další se vážně zranili. Za nehodu však dosud nikdo nebyl potrestán. Ve středu soud už podruhé všechny stíhané obžaloby zprostil.
Za příčinu častějších období sucha, které trápí Česko už pátým rokem, považují vědci změnu klimatu způsobenou emisemi CO2. Jedním ze zdrojů je spalování uhlí. Česko ale zatím doly a uhelné elektrárny neomezuje, spíše jim vychází vstříc. Například lom Bílina se přiblíží k obci Mariánské Radčice na 500 metrů. Stát za to lidem postavil protihlukovou a protiprašnou stěnu, tenisový kurt a koupaliště. O dvacet kilometrů jižně zase leží nejstarší a největší uhelná elektrárna v zemi, Počerady. Stát přemýšlí, zda ji prodá. Zájem má finančník Pavel Tykač, který chce provoz rozjet naplno. To se nelíbí zástupcům z okolních obcí.
Dospělé smrky z paseky poblíž vsi Nové Dvory úplně zmizely. Sucho a kůrovec je přemohli, dřevorubci vykáceli. Škůdci stačily na likvidaci dva roky. Překvapivě tady zahynuly i smrky mladé dvacetileté. Z tisíce hektarů, které Městské lesy Dačice obhospodařují, je smrků 60 procent. Až skončí těžba smrků zničených kůrovcem, zbude podniku 600 hektarů holin. Kalamita proniká i do národních parků, například krkonošského či Českého Švýcarska. Zhruba z milionu hektarů lesů v Česku, které smrk stále ještě pokrývá, podle odhadů lesníků kůrovec zřejmě napadne drtivou většinu, všechny porosty zhruba pod 700 metrů nadmořské výšky.
