„PES poskočil a blíží se stupni 3,“ raduje se v newsletteru Galerie Rudolfinum a vyjadřuje naději, že příznivý vývoj rizikového skóre šíření koronaviru bude pokračovat. Pro pražskou síň by to znamenalo, že příští výstavu zahájí již normálně, za přítomnosti diváků.
Kulturní novinář Jiří Peňás už deset let týden co týden píše krátký cestopis, záznam svých výprav po Česku a výjimečně také z návštěv blízkého zahraničí. Publikoval je nejprve v časopisu Týden, potom v Lidových novinách a poslední čtyři roky v týdeníku Echo. Loni vyšel soubor jeho „cestopisných fejetonů“ knižně poprvé a nyní se objevilo pokračování.
Pražská galeristka Lucie Drdová zakládá fond, který bude podporovat současné české umění. První aktivitou značky Luc Art Fund se na začátku prosince stane on-line aukce nazvaná Umělci umělcům. „Nejsem velký příznivec aukcí, ale neznám jiný formát, který by tak rychle mohl přinést pomoc,“ říká s odkazem na kritickou situaci spousty autorů v době pandemie koronaviru.
Dva miliony korun, které ve středu vynesl obraz Exploze z roku 1965 od Mikuláše Medka na on-line aukci prestižního londýnského Sotheby's, nejsou tou nejdůležitější zprávou. Za ještě větší úspěch dražby nazvané 20th Century Art: A Different Perspective lze považovat to, že své práce prodalo i všech 13 podstatně mladších českých umělců.
Po 12 letech kunsthistorik Jan Randáček dočasně opouští Oblastní galerii v Liberci, které jako ředitel zvýšil návštěvnost z 12 tisíc diváků ročně na 40 tisíc. Minulý týden odjel do Bruselu, kde přijal místo národního experta. Následující dva roky bude mít na starosti uměleckou sbírku Evropského parlamentu.
V temných vodách pluje od svého prozaického debutu Anežka z roku 2015 dnes čtyřicetiletá překladatelka a spisovatelka Viktorie Hanišová. Po třech románech, ve kterých psala o zneužívání a jiných traumatech z dětství, si nyní jako téma vybrala sebevraždy. V sedmi povídkách líčí okolnosti, kdy si člověk sáhne na život. Knihu nazvanou Dlouhá trať vydalo nakladatelství Host.
Jak fotografovat architekturu, aby nevypadala sterilně ani falešně „vystajlovaná“? Novinář a kurátor Michal Nanoru vybral 11 prací proslulého architektonického studia Projektil a požádal 22 fotografů či umělců, aby vybrané domy, interiéry či přírodní objekty ztvárnili. Před třemi lety z toho vznikla výstava v pražském DOX, nyní přibyla obsáhlá kniha nazvaná úsporně P33.
Někdejší ředitel televize Nova a nedávný kandidát do Senátu Vladimír Železný začátkem měsíce stáhnul 11 děl ze své sbírky z reprezentativní výstavy Národní galerie věnované Mikuláši Medkovi. Teď na vysvětlenou rozeslal obsáhlý dopis. Národní galerii v něm především vyčítá, že nedala dost prostoru dvěma velkým obrazům, jež se minulý rok staly senzací českého trhu s uměním.
"Musím vás zastavit: nikdo netrpí, žijou s diagnózou," opravuje moderátorku rozhlasového rozhovoru Šimon Ornest, kapelník The Tap Tap Orchestra, nejznámější české sestavy hudebníků s postižením. Na slovní obrat, že lidé na vozíku trpí tou a tou chorobou, je citlivý. Stejně jako režisér Radovan Síbrt, který o Tap Tap nedávno natočil dokument nazvaný Postiženi muzikou.
„Jmenuji se Marie Kostková z Kostky. V rodové historii jsem v pořadí třetí.“ Stejný úvod otevírá už páté pokračování bláznivých příhod devatenáctileté komtesy a její rodiny na restituovaném českém zámku. Novela se jmenuje Aristokratka u královského dvora a vyšla na včerejší Velký knižní čtvrtek.
Časové vstupenky, oddělené sektory a pravidelné přestávky na dezinfekci prostor. Největší česká designérská přehlídka Designblok se stará o bezpečnost a je podivuhodné, že letošní 22. ročník navzdory omezením patří k nejpřitažlivějším za poslední roky.
Na to, že měla zavírací den, bylo v pražské Valdštejnské jízdárně předevčírem rušno. Na výstavě malíře Mikuláše Medka se svěšovalo osm obrazů a stěhovala jedna socha, které zapůjčila Galerie Zlatá husa spravující kolekci sběratele, podnikatele, bývalého ředitele TV Nova a nedávného kandidáta do Senátu Vladimíra Železného. Místo nich se věšela jiná, narychlo sehnaná Medkova díla.
Býval považován za rabína, alchymistu Paracelsa či filozofa Platona, dnes se mu říká Učenec ve studovně. Jediná známá malba od nizozemského rodáka Rembrandta Harmenszoona van Rijna na českém území se stala hlavním exponátem nejprve výstavy v Kolíně nad Rýnem a teď také té, kterou pořádá Národní galerie pod názvem Rembrandt: Portrét člověka.
Celovečerní dokument o Alfonsi Muchovi je hodně secesní. Bohaté filmové dekorace mají spoustu záhybů a kudrlinek, stejně jako je měly Muchovy obrazy. Jen občas se z nich vynořuje opravdová tvář slavného malíře, jehož slávou naplněný život svádí ke stylizaci.
Mrkev, pórek, brambora. Snad od dob Arcimbolda zelenina v umění neměla tolik pozornosti, kolik jí nyní věnuje malíř Jiří Petrbok. Jeho výstava v pražské Galerii Václava Špály se jmenuje Život hrdiny a na rozdíl od děl italského manýristy není neškodná.
Ještě nikdy nepřipravila pražská Národní galerie tak rozsáhlou výstavu věnovanou jedinému umělci. Retrospektivu Mikuláše Medka, originálního malíře druhé poloviny 20. století, hostí Valdštejnská jízdárna, jeho sakrální motivy jsou k vidění v Anežském klášteře a rozměrné obrazy vytvořené pro Československé aerolinie zase ve Veletržním paláci.
Petr Písařík mívá při práci obavu, že si uřízne nohu. Linie do svých obrazů, tvrdých jako sklo, umělec „kreslí“ bruskou. Prořezává se do barevných vrstev skleněných korálků, které předtím několik měsíců lepil na plátno. Třpytivá, abstraktní díla velkých formátů nyní představuje výstava Star Dust v pražské Ville Pellé.
Trochu opery, něco muzikálu, o něco víc loutkařiny i pouličního divadla a nepřehlédnutelný výběr činoherních představení nabízí Mezinárodní festival Divadlo, který začíná tuto středu v Plzni.
Portugalská bioložka Ana Pêgová před pěti lety "objevila" a pojmenovala nový invazivní druh. "Plasticus maritimus se do našeho života začleňuje tak dobře, že si toho mnohdy ani nevšimneme," a proto je extrémně nebezpečný, píše ve stejnojmenné, barevně ilustrované knize určené čtenářům od deseti let.
Snad žádnou státní návštěvu na nejvyšší úrovni se nepodařilo přichystat tak rychle jako příjezd tibetského duchovního dalajlamy v roce 1990. Tehdy čerstvě zvolený prezident Václav Havel v novoročním projevu vyslovil přání, že by v Praze rád, "byť na jeden jediný den", přivítal papeže Jana Pavla II. a dalajlamu. Tibetský mnich dorazil už 2. února, papež o dva měsíce později.
