Lidé pracující v kultuře jsou často chudí. Nízké platy v kombinaci se švarcsystémem nutí umělce shánět další a další práci. Ani tak se nedostanou přes hranici zdanitelných příjmů a nedosáhnou na všechny výhody sociálního systému. Počátkem změny by mohl být státem deklarovaný status umělce, pro který ministerstvo kultury už dlouho hledá definici.
Velké lidské hlavy z textilu vypadají trochu dětinsky. Mají udivené výrazy a místo těl jen pár svršků zhroucených na podivné konstrukci, která je částečně zavrtaná do betonové podlahy pražské galerie MeetFactory. Kontrast dětinského a vyšinutého vyzývá k prozkoumání.
Verš 300 let staré, v kostelích stále zpívané písně oslavující Pannu Marii inspiroval název plzeňské výstavy Nad slunce krásnější. Sochy madon gotického, takzvaného krásného slohu, které pořadatelé shromáždili z půlky republiky a Bavorska, jsou však mnohem starší. Některé přes šest století. I to je součástí krásy, o kterou tu běží.
Něco jako řízek v hrozně špinavém ešusu bylo první jídlo, které Jiřina Šiklová dostala po zatčení za protistátní činnost. Fízlové ji sebrali na svátek osvobození, v noci na 9. května 1981, kdy vězňové měli k jídlu něco lepšího. Jenomže Šiklová to pozřít nedokázala. Následující necelý rok, který strávila za mřížemi, toho prý litovala.
Profesor René Kadeřábek je největším znalcem Lichožroutů, jak ví snad každé české dítě nejméně od roku 2016, kdy se stal i filmovým hrdinou. V jeho domě se povalují nákresy a modely důmyslných pastiček na ty malé, pro většinu lidí neviditelné tvory, jež se živí ponožkami - a podle toho také vypadají.
Nestává se často, aby prestižní galerie uspořádala první výstavu zcela neznámému umělci. O čtyřiatřicetiletém Siegfriedovi Herzovi z Plzně se nevědělo nic, dokud pražské Centrum současného umění Dox nezačalo připravovat jeho velkou profilovou přehlídku. Kurátor Otto M. Urban si byl ale jistý, že jde o mimořádný objev.
Pseudonym Toyen si Marie Čermínová nechala napsat i do občanky a vytrvale tvrdila, že není malířkou, i když svými obrazy ovlivnila české moderní umění a výraznou stopu nechala také ve Francii.
Kouzelná slůvka české vlády, díky kterým mohou otevřít galerie také v Jihočeském kraji, konečně zazněla a zámek Hluboká nad Vltavou se probouzí k životu. Od čtvrtečního poledne je ve zdejší zámecké jízdárně k vidění jedinečný soubor obrazů ruských avantgardistů světového jména.
Novinář Petr Třešňák a jeho žena Petra napsali knihu o své zkušenosti rodičů těžce postiženého dítěte. Jmenuje se Zvuky probouzení a vypráví nejen o nemoci, ale také o cestě ke spiritualitě.
Letošními grand designéry, tedy absolutními vítězi napříč kategoriemi cen Czech Grand Design, se stala dvojice Eduard Herrmann a Matěj Coufal. Porotu zaujali mimo jiné spoluprací s obchodním řetězcem Hornbach, pro který navrhli kolekci tří svítidel respektující zásady do it yourself, tedy vyrob si sám.
Fotografující umělec Hynek Alt obrátil objektiv k zemi a dokumentoval městské výkopy. Soubor snímků vystavil loni v pražské galerii NoD, která ale celou dobu výstavy nazvané How Soon is Now? byla zavřená. Teď vyšel cyklus Altových fotografií také knižně s texty od čtyř mezinárodních autorů.
Desetitisícovou Litomyšl v létě zkrášlí socha od uznávaného umělce Krištofa Kintery. Měří sedm a půl metru a ztvárňuje klečící dřevěnou figuru, která spíná ruce k nebi. Odhalení skulptury bude na programu cyklu výstav Smetanova výtvarná Litomyšl, jejž ve spolupráci s městem a galeriemi pořádá soukromý Bohemian Heritage Fund.
Reiner Stach, autor skvělého třísvazkového životopisu Franze Kafky, česky v posledních letech vydaného nakladatelstvím Argo, vytáhl starý reklamní fígl: napsal knihu, ve které přináší „99 odhalení“ o slavném spisovateli. Použil i provokativní titul To že je Kafka?, snad aby k výjimečné osobnosti evropské literatury přilákal čtenáře, jež původní objemná biografie mohla odradit.
Loni bylo na českých aukcích vydraženo nejdražší dílo všech dob, obraz od Františka Kupky za 90 milionů korun. V roce pandemie celkový aukční obrat klesl o 27 procent.
Až znovu otevřou galerie, do pražského Musea Kampa se zase bude chodit nejen za výstavami, ale také za divadlem. Na nádvoří Sovových mlýnů by opět mělo vyrůst jeviště, které bude přes léto patřit nové inscenaci Werich. Po předloňském úspěchu titulu Meda, věnovaného sběratelce a zakladatelce muzea Medě Mládkové, půjde o druhou dokumentární látku.
I když Zdeněk Svěrák, který na den učitelů 28. března slaví 88. narozeniny, „zběhl“ z povolání učitele českého jazyka už čtvrtý rok po promoci, zůstal mu svým způsobem věrný. I jako pracovník rozhlasu, scenárista, divadelník, filmový a televizní herec či textař vypráví příběhy, ve kterých dbá na krásu českého jazyka. Ani v hereckém projevu nezapře kantora.
V žebříčku nejúspěšnějších českých umělců J&T Banka Art Indexu se nejvýš opět umístila Eva Koťátková. Hned o 20 míst si však letos polepšila Vendula Chalánková.
Národní galerie v Praze vydala knihu, ve které 25 autorů nabízí osobní reflexe obrazů renesančních a barokních mistrů.
Aleš Palán je autor s vyhraněným vkusem. Díky jeho srdečnému zájmu se dostává pozornosti lidem s nekonvenčním stylem života, kteří se cítí být vyloučení společností a často také žijí v osamění. Jeho publikace o „šumavských samotářích“ Raději zešílet v divočině z roku 2018 se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Lidových novin Kniha roku.
Když Binh Slavická překládala do vietnamštiny první dva díly Osudů dobrého vojáka Švejka, stálo ji to neobyčejné úsilí. „Někdy jsem přeložila za den jen pár vět a trávila mnoho hodin jen studiem materiálu,“ směje se vedoucí vietnamistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
