Litva obvinila šest lidí ze Španělska, Kolumbie, Kuby, Ruska a Běloruska, kteří se měli pokusit o podpálení podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě. Ten se odehrál v roce 2024 a podle zjištění tamní prokuratury za ním stála ruská vojenská rozvědka GRU. Skupina se podle vyšetřovatelů pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
Venezuelská opoziční politička a lauerátka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová po čtvrtečním setkání v Bílém domě předala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi svou medaili. Ten se podle zdroje z Bílého domu rozhodl si medaili ponechat, přestože je podle Nobelova výboru nepřenosná. Otázkou podle médií je, jestli tím Machadová něco získá.
Na konci prosince se objevila zpráva, že zemřel Denis Kapustin, velitel Ruského dobrovolnického sboru – tedy Rusů, kteří se hlavně z etnických důvodů rozhodli bojovat proti Putinovi, ale ve válce a na ukrajinské straně. Bývalý spolupracovník zemřelého Alexeje Navalného Leonid Volkov smrt oslavil s tím, že jde o nacistu a oslavil „denacifikaci“. Jenže Kapustin žije a Volkovovi teď hrozí deportace.
Válka na Ukrajině přiměla pobaltské země k vyšším investicím do obrany. Zároveň se tyto země rozhodly změnit systém výuky jazyků na školách. V Lotyšsku dokonce nové zákony omezují přístup ruskojazyčného obyvatelstva k médiím – na konci prosince skončilo veřejnoprávní Radio 4 vysílající v ruštině, což kritici paradoxně nazývají darem Kremlu.
Před pár týdny propukly v několika íránských městech protivládní nepokoje, které se rozšířily po celé zemi a patří k největším od roku 1979. Režim se brání a způsobil masakr, který si vyžádal tisíce mrtvých. Získat zprávy o tom, jaká je nyní v Íránu situace, je kvůli odpojenému internetu téměř nemožné, navíc se stále častěji mluví o americkém útoku. Co se tam tedy skutečně děje?
V Íránu i po několika bouřlivých dnech pokračuje napjatá situace okolo protestů proti teokratickému režimu. Podle agentury AP se už dá ze země zavolat do zahraničí, internet ale stále nefunguje. Lidskoprávní organizace upozorňují na tisíce zatčených a možná až tisíce mrtvých kvůli tvrdému potlačení protestů. Chystají se také první popravy.
Rusové na konci roku přišli s informací, že Ukrajina měla zaútočit pomocí téměř sta dronů na rezidenci ruského prezidenta Putina. Moskva podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova nenechá útok bez odpovědi a „zreviduje svoji pozici“ ve vyjednávání o míru. Ukrajina i západní tajné služby ovšem útok popřely. Co tajné sídlo vlastně skrývá?
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov vyrazil na setkání zástupců ruských regionů s prezidentem Vladimirem Putinem. V noci na 25. prosince se mu ovšem udělalo špatně a musel být v Moskvě naléhavě hospitalizován. Od té doby se neobjevil na veřejnosti a šíří se různé zvěsti o jeho dalším osudu. O jeho zdravotním stavu se spekuluje už delší dobu.
Přišli o ruce, nohu nebo prsty, přesto se nevzdávají. Příběhy tří ukrajinských veteránů ukazují cenu, kterou jednotlivci platí za válku s Ruskem – i to, jak náročná je cesta zpět do civilního života. Zatímco oficiální čísla ztrát zůstávají utajená, za statistikami stojí konkrétní lidé, jejichž životy zásadně změnily drony, exploze a dlouhá rehabilitace.
V Moskvě v pondělí ráno neznámí pachatelé vyhodili do povětří automobil s generálporučíkem Fanilem Sarvarovem. Podle Vyšetřovacího výboru Sarvarov na následky zranění zemřel. Jedná se o již 11. generála od začátku ruské invaze v roce 2022, jehož život vyhasl za podivných okolností. Vyšetřovatelé z atentátu obratem obvinili Kyjev.
Po více než pěti letech v izolaci se z běloruských věznic dostalo na svobodu hned 123 politických vězňů. Režim „posledního diktátora v Evropě” Alexandra Lukašenka po vyjednávání s USA propustil i ty nejprominentnější opoziční lídry z roku 2020. Za gestem, které Minsk prezentuje jako milosrdenství, ovšem stojí zrušení sankcí a riskantní geopolitická hra Washingtonu o oslabení ruského vlivu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek řekla, že z bruselského summitu neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Po 16hodinovém jednání přišel dramatický závěr: Ukrajina sice dostane 90 miliard eur, ovšem nepůjdou ze zmrazených ruských aktiv, jak někteří evropští lídři navrhovali.
Baltská defenzivní linie už nejsou jenom slova, ale realita. Nejsevernější pobaltský stát, Estonsko, začal s výstavbou prvních pěti bunkrů. Dohromady by jich do roku 2027 mělo vzniknout hned 600. Cílem je odstrašit Rusko.
„Vzal svou rodinu a přestěhoval se do Ruska, protože chtěl podpořit tradiční hodnoty.“ Lidí s takovýmto příběhem přibývá, podle ruských médií se zemi Vladimira Putina podařilo za rok přilákat už více než 2,5 tisíce rodin ze Západu, kterým se v jejich zemích nelíbil vývoj společnosti a „progresivní ideologie“. Pro získání občanství někteří z nich dokonce neváhají jít bojovat proti Ukrajině.
Evropa se nyní hádá o obří peníze. Unie totiž Rusku blokuje kolem 210 miliard eur aktiv, která by měla jít na financování Ukrajiny. Jejich hlavní část je v Belgii, která se obává možných právních a reputačních rizik. O osudu peněz má Rada Evropy rozhodovat koncem týdne. V nejnovějším dílu pořadu Spotlight News o tématu mluvíme s europoslancem Ondřejem Kolářem (TOP09).
Evropské tajné služby podle médií zabránily více než stovce útoků a sabotáží, které plánovaly ruské tajné služby. Vrcholní politici čím dál častěji hovoří o tom, jak se hrozbám bránit a o nutnosti protiakcí. Co v Evropě včetně Česka hrozí? A jak se můžeme ruskému terorismu bránit? O tom v novém dílu podcastu Evropa v souvislostech hovoří odborník na mezinárodní bezpečnost Hynek Melichar.
Přiblížili jsme se konci krvavé války na Ukrajině? O to se v neděli a v pondělí v Berlíně snažila americká a ukrajinská delegace. Obě strany deklarovaly „významný pokrok“ a označily jednání za „produktivní“, neshodnou se ovšem hlavně na územních otázkách. Popisujeme, na čem se delegace dohodly.
Do současného Ruska se většina lidí nedostane. Režim, který odborníci označují jako autoritářský, začal přituhovat už po nástupu Vladimira Putina k moci, po začátku konfliktu na Donbase a plnohodnotné války na Ukrajině ovšem zavedl vojenskou cenzuru. Opozičníky či odpůrce režimu úřady nazývají zahraničními agenty, extremisty či teroristy. Jak se v Rusku v roce 2025 žije?
