Osmdesát let po zavedení první poválečné (celkově čtvrté) sovětské pětiletky se v Rusku znovu otevírá debata o návratu státního plánování. Zatímco někteří experti volají po silnější roli státu v klíčových odvětvích, jiní varují před iluzí minulosti. Měly by se v největší zemi světa obnovit pětiletky, s nimiž mělo za minulého režimu zkušenosti i někdejší Československo?
Evropské zkušenosti s opevněním – od selhání Maginotovy linie po úspěch Mannerheimovy linie – ve stínu války na Ukrajině znovu ožívají. Pobaltské státy kvůli ruské hrozbě budují společné obranné pásmo, které má zpomalit případnou invazi a získat čas pro příchod spojenců NATO.
Ukrajinské drony zasáhly klíčové ruské ropné přístavy a ochromily část exportu. Útoky vyřadily až 40 procent vývozní kapacity, což představuje největší narušení dodávek v moderní historii Ruska. Moskva čelí výpadkům příjmů v době vysokých cen ropy, dopady na ekonomiku však podle expertů mohou být jen dočasné.
Když se dánští vojáci v lednu po hrozbách Donalda Trumpa vydali letecky do Grónska, přivezli s sebou výbušniny, aby mohli zničit některé přistávací dráhy. To by zabránilo přistání amerických letadel, pokud by se americký prezident nakonec rozhodl obsadit ledový ostrov silou. Náklad obsahoval i krev z dánských krevních bank. O tom, jak blízko byla Evropa válce, hovoří dánský novinář Niels Fastrup.
Na Ruský dům v Praze měly ve čtvrtek neznámé osoby hodit šest zápalných lahví, tři ale nevybuchly. Pachatel či pachatelé z místa činu uprchli, hrozí jim až tříletý trest odnětí svobody. Ruská média hovoří o terorismu a projevech „flagrantní rusofobie“, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová to nazvala „barbarským aktem“.
Koaliční poslanci připravují zákon pro registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z konce února hrozí pokutami, podle opozice jde o útok na neziskové organizace a kopii ruského zákona, který vznikl už v roce 2022. Jaké to je být zahraniční agent? A jak se zákon postupně v Rusku změnil? O tom v pořadu Spotlight News mluví známý ruský moderátor Kirill Nabutov.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa John Coale v Bělorusku uvedl, že si důvěru běloruského lídra Alexandra Lukašenka získal tím, že podpořil jeho opovržení Evropou, a mimo jiné i tím, že Evropany označil vulgárním výrazem. Sám Coale ale do svého jmenování zvláštním vyslancem nevěděl, kde Bělorusko vůbec leží.
Do estonského vzdušného prostoru vlétl kolem čtvrté hodiny ranní neznámý dron. Směřoval ze vzdušného prostoru sousedního Ruska a narazil do komínu elektrárny poblíž hranice. Následně byl v pobaltské republice spuštěn varovný systém, úřady nicméně uklidňují obyvatelstvo, že Estonsko nebylo cílem zásahu. Havarovaný dron byl hlášen i v Lotyšsku.
Policie v úterý zadržela tři osoby, které obvinila z účasti na žhářském útoku na halu zbrojovky v Pardubicích. Jednu osobu zatkli policisté na Slovensku, další dvě v Česku, kde je pardubický okresní soud poslal do vazby. Vinu nepřiznaly. Redakci Aktuálně.cz se ale na základě fotografií podařilo ztotožnit oba v Česku zadržené lidi.
Americký prezident Donald Trump odložil svou hrozbu útoku na elektrárny v Íránu s odvoláním na „produktivní rozhovory“ s Íránci. Ti ovšem popřeli, že by s Američany jednali. Američtí úředníci pak uvedli, že rozhovory jsou v rané fázi a nejsou věcné. Jak to tedy je?
Do maďarské metropole Budapešti se o víkendu sjely konzervativni elity včetně špiček europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu. Jenom pár týdnů před důležitými parlamentními volbami lídři podpořili premiéra Viktora Orbána, jako inspiraci jej vyzdvihl i český ministr zahraničí Petr Macinka.
V estonském univerzitním městě Tartu vznikl speciální díl podcastu Evropa v souvislostech, který se věnuje ruským dezinformacím, propagandě a informační válce. Ty dnes zasahují celou Evropu a odborníci i politici si lámou hlavu s tím, jak se bránit. Na otázky odpovídá expert na politickou a strategickou komunikaci Andreas Ventsel.
V některých regionech Ruska dochází k výpadkům mobilního internetu. Uživatelé hlásí pomalé stahování a nestabilní připojení, mluví se o tom, že Rusko začalo zavádět tzv. „bílé seznamy“ povolených stránek. Jaké weby mohou Rusové stále číst? A jak blokaci obcházejí elitní „influenceři“ jako Dmitrij Medveděv či Kirill Dmitrijev?
V roce 2022 se na ruském Telegramu objevil nový trend: násilná videa z války na Ukrajině. Zabíjení v bitvách, popravy vězňů a znesvěcování těl mrtvých. Během čtyř let nashromáždily kanály statisíce odběratelů a staly se skvělým byznysem pro jejich anonymní majitele. Serveru Važnyje istorií se ale podařilo odhalit, jak funguje trh s válečným videomateriálem a kdo z něj profituje.
Ruské „supertajné“ Centrum 795 mělo napravit reputaci zpravodajských služeb po sérii jejích neúspěchů. Místo toho se však samo stalo symbolem selhání. Investigace serveru The Insider odhalila jeho strukturu, vedení i operace – a první mise elitní jednotky skončila fiaskem, když agenti při plánování vraždy používali Google Translate, čímž nevědomky poskytli důkazy vyšetřovatelům.
Americký generálmajor Antonio Aguto, který měl na starosti americkou vojenskou pomoc Ukrajině, čelí vážným obviněním. Podle zprávy generálního inspektora Pentagonu zapomněl ve vlaku tajné mapy s označením „SECRET“ a kvůli nadměrné konzumaci alkoholu utrpěl otřes mozku. Ten mu následně zabránil v účasti na klíčových schůzkách, včetně jednání s ministrem zahraničí Antonym Blinkenem.
Minulost nové poradkyně premiéra pro svobodu slova Natálie Vachatové vyvolává otázky. Před lety na sociálních sítích hájila ruské postoje k anexi Krymu a kritizovala česká média za „protiruský“ pohled. Do povědomí veřejnosti se nyní dostala i proto, že Oscarem oceněný dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi označila za protiruský.
Propuštění 123 politických vězňů v Bělorusku na základě dohody se Spojenými státy otevřelo otázky o dalším vývoji režimu Alexandra Lukašenka. Pražské svědectví nobelisty Alese Bjaljackého ale naznačuje, že represe pokračují, opozice zůstává v exilu a situace v zemi se výrazně nemění.
Zdálo se, že Evropa konečně našla způsob, jak využít stovky miliard zmrazených ruských aktiv ve prospěch napadené Ukrajiny. Realita je ale mnohem složitější. Z plánů na financování Kyjeva nakonec zůstala pouze komplikovaná půjčka, kterou navíc blokují spory mezi státy – a klíčovou roli v celé věci hraje Belgie, kde je většina prostředků uložená. Mezitím Rusko přechází do protiútoku.
Do „zóny smrti“ míří AI a roboti. Estonské start-upy mění pravidla války na Ukrajině a budují autonomní „hlídací psy“ pro ochranu hranic i mořského dna. Redakce deníku Aktuálně se vydala do dvou firem obranného průmyslu, které inovují. Jak to bude s autonomními drony? Hrozí, že vojáky ve válce budoucnosti zabije nějaký „Terminátor“?
