Bývalý šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v rozhovoru pro pořad Spotlight analyzoval současný stav konfliktu a proměnu mezinárodní podpory. Podle něj už Ukrajina není v pozici slabšího hráče bez karet, jak ji loni popsal Donald Trump. Naopak, země dokázala stabilizovat frontu a přenést válku na ruské území. Klíčem k vítězství je však podle něj vytrvalost a pochopení, že kompromis není možný.
Bývalý šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v rozhovoru pro pořad Spotlight analyzoval současný stav konfliktu a proměnu mezinárodní podpory. Podle něj už Ukrajina není v pozici slabšího hráče bez karet, jak ji loni popsal Donald Trump. Naopak, země dokázala stabilizovat frontu a přenést válku na ruské území. Klíčem k vítězství je však podle něj vytrvalost a pochopení, že kompromis není možný.
Po čtyřech letech války na Ukrajině a ekonomické izolace ztratil ruský prezident Vladimir Putin své postavení v očích čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten přitom dřív svůj ruský protějšek obdivoval. Vztahy mezi oběma zeměmi se stávají stále nerovnějšími a napjatějšími. To se projevilo i při nedávné návštěvě ruských podnikatelů v Číně, napsal v úterý deník The Wall Street Journal.
Čtyři a půl roku od začátku války na Ukrajině čelí ruský režim rostoucí politické i ekonomické degradaci. Vladimir Putin nadále drží v rukou moc v Kremlu a podle ruského politologa Ivana Preobraženského se země proměnila z autokracie v klasický totalitní systém. Ten se ale potýká se s vážnými vnitřními problémy, zejména s benzinovou krizí. Ve Spotlightu říká, kdo podle něj vyhraje podzimní volby.
Série ukrajinských úderů na moři i v týlu dál dopadá na ruskou ekonomiku a logistiku. Hořící plavidla, omezený provoz v průlivech a problémy s vývozem obilí a ropy ukazují, jak citlivé jsou pro Moskvu vodní cesty kolem Azovského a Černého moře. Podle velitele ukrajinské dronové jednotky Roberta Brovdiho (známého jako „Maďar“) jeho „ptáci“ v útocích úspěšně pokračují.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu mění složení vlády: premiérka Julija Svyrydenková v neděli oznámila rezignaci a podle poslanců o tom část Zelenského strany předem nevěděla. Otřes přichází už potřetí od začátku invaze, expremiérku zřejmě čeká diplomatická mise. Podle experta je třetí taková změna částečně způsobena tím, že se kvůli válce nemůžou konat volby.
Představitelé ruského resortu zahraničí prohlásili, že pobaltské státy si „zahrávají s ohněm“ tím, že otevírají své území pro „nepřátelské akce“ proti Rusku. Moskva také šíří falešná tvrzení, že pobaltské státy připravují masové deportace rusky mluvících obyvatel. To zástupci všech pobaltských států odmítli.
Jeden z nejbohatších ruských podnikatelů Andrej Melničenko, jehož byznys tvoří jedno procento HDP celé země, představil v článku pro The Economist pět možných scénářů budoucnosti Ruska po konfrontaci se Západem. Už jen fakt, že oligarcha, který žije převážně v Rusku a je na sankčním seznamu, napsal sloupek pro západní médium, je neobvyklý. Proč se rozhodl promluvit?
Ukrajině docházejí rakety do systémů protivzdušné obrany Patriot. Její města jsou tak téměř bezbranná vůči ruským balistickým raketám. Donald Trump ve středu Volodymyru Zelenskému slíbil, že by se rakety – po kterých je celosvětově obrovská poptávka – mohly licenčně vyrábět na Ukrajině. Deník Aktuálně mluvil s experty o tom, nakolik je to reálné, proč jsou Patrioty klíčové či jak je nahradit.
Právě skončený summit NATO v Ankaře přinesl posun v podpoře Kyjeva i nečekané diplomatické manévry. Podle analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) čekají Ukrajinu v oblasti obranyschopnosti „spíše optimistické zítřky“. Aliance se totiž dohodla na masivní finanční injekci, která má v následujících dvou letech dosáhnout až 70 miliard eur.
Právě skončený summit NATO v Ankaře přinesl posun v podpoře Kyjeva i nečekané diplomatické manévry. Podle analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) čekají Ukrajinu v oblasti obranyschopnosti „spíše optimistické zítřky“. Aliance se totiž dohodla na masivní finanční injekci, která má v následujících dvou letech dosáhnout až 70 miliard eur.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl na summitu NATO v Ankaře několik priorit: zajištění dalších systémů protivzdušné obrany, protiraketových střel, výrobních licencí a nových dohod o dronech. To všechno bylo také hlavním tématem setkání s Donaldem Trumpem, které pro ukrajinského lídra nakonec dopadlo pozitivně. Nejspíš se mu totiž podařilo získat licenci na výrobu klíčových antiraket.
Američtí spojenci v NATO doufali, že prezident Donald Trump dorazí do hlavního města Turecka v dobré náladě a s ochotou se dohodnout. Místo toho řekl, že to, co se děje na Ukrajině, se Washingtonu netýká. Zopakoval, že Grónsko by mělo být pod kontrolou Spojených států. Evropanům také pohrozil, že z kontinentu stáhne americké vojáky a se Španělskem nařídil přerušit obchod.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov řekl, že Moskva pozorně sleduje summit Severoatlantické aliance v Ankaře a jeho možné důsledky. Novinářům také řekl, že žádné další dodávky zbraní Kyjevu ze Západu nezastaví ruskou vojenskou operaci na Ukrajině. Pozornost summit dostal také v ruských státních médiích, která si všímají hlavně Trumpa, Rutteho a Zelenského.
Evropská „trať století“ Rail Baltica narazila na realitu: stavba za miliardy eur se prodražila, termín dokončení v roce 2030 se odsouvá a zúčastněným zemím chybí peníze i jasný plán, kde je vzít. Aktuálně vysvětluje, kde a proč má stavba největší problémy a v jakém stavu se nyní nachází.
Finský prezident Alexander Stubb, o němž se občas mluví jako o Trumpově evropském příteli a kterému americký prezident naslouchá, před summitem v Ankaře prohlásil, že vedoucí představitelé NATO podporují intenzivnější údery dronů ze strany Ukrajiny hluboko na ruském území. Dodal, že úspěšná taktika posílila vyjednávací pozici Kyjeva, který je na tom nejlíp od začátku války v roce 2022.
Zatímco v Česku se ohledně summitu NATO v turecké Ankaře skloňuje hlavně souboj prezidenta a premiéra, téma velkého setkání je žhavé i v jiných částech aliance. Důvodem jsou peníze a USA. Země na východním křídle dávají na obranu kolem pěti procent HDP, což je alianční závazek a číslo, na které slyší Donald Trump. I tak je ovšem otázkou, zda ohrožené země mohou počítat s americkou podporou.
Možná to znáte: když přijedete do zemí bývalého Sovětského svazu, obří panelové domy často hyzdí (či krášlí) balkony. Každý vypadá trochu jinak, možná vznikl i v jiném období, a lidé si je postavili proto, aby rozšířili prostor svých bytů. V kyrgyzské metropoli Biškek ale mají utrum, úřady totiž nepovolené úpravy balkonů odstraňují.
Ruské válečné cíle na Ukrajině zůstávají nedosažitelné, zatímco domácí ekonomika a logistika čelí narůstajícímu tlaku. Podle vojenského experta Jurije Fjodorova je ruská invaze v širším politickém smyslu neúspěšná již nyní. „Rusko prohrává válku už jen tím, že ji nedokáže vyhrát,“ vysvětluje Fjodorov v pořadu Spotlight. Hrozí největší zemi mobilizace? A dokáží Ukrajinci dobýt zpět Krym?
Ruské válečné cíle na Ukrajině zůstávají nedosažitelné, zatímco domácí ekonomika a logistika čelí narůstajícímu tlaku. Podle vojenského experta Jurije Fjodorova je ruská invaze v širším politickém smyslu neúspěšná již nyní. „Rusko prohrává válku už jen tím, že ji nedokáže vyhrát,“ vysvětluje Fjodorov v pořadu Spotlight. Hrozí největší zemi mobilizace? A dokáží Ukrajinci dobýt zpět Krym?
