Ukrajinské drony v posledních dnech a týdnech ochromují provoz v Moskvě, zatímco Kyjev rozšiřuje seznam cílů i mimo letiště. Americký magazín The Atlantic teď přišel s tím, že Ukrajinci přitvrzují v tajné operaci. Útoky míří na datová centra a další klíčovou infrastrukturu. Rusko odpovídá novými údery na civilní cíle. Naposledy Ukrajinci zkomplikovali letecký provoz v pátek.
Rumunští záchranáři v pátek obnovili pátrání po sedmi pohřešovaných námořnících z tankeru Wine Trader, který ve čtvrtek zasáhl dron u pobřeží Rumunska. Útoky na dvě obchodní lodě během zhruba 12 hodin zvyšují obavy, že se válka Ruska proti Ukrajině stále více přelévá i do námořních tras poblíž východního křídla NATO. Není přitom jasné, zda nejde o záměrné testování reakce aliance.
Lotyšský premiér Andris Kulbergs ve čtvrtek v Bruselu vyzval Evropany, aby kvůli podpoře Ukrajiny obětovali část svého pohodlí. Podle něj by stačilo, kdyby si každý obyvatel Evropské unie odpustil jedno pivo ročně a peníze věnoval na pomoc východoevropské zemi, která se brání ruské invazi. Výdaje, které jsou pro Evropany zanedbatelné, mohou podle něj na Ukrajině rozhodovat o životě či smrti.
Na druhém břehu Atlantiku se dějí pozoruhodné věci. Donald Trump opět změnil názor na válku na Ukrajině a po přátelském rozhovoru s Vladimirem Putinem dohodl dovoz ruské nafty do USA. Ukrajině pak znovu hrozí pozastavením sdílení zpravodajských informací. Navíc se blíží volby, jež mohou zásadně ovlivnit Trumpovu pozici. O tom, co se děje v USA, mluví v pořadu Spotlight amerikanista Kryštof Kozák.
Na druhém břehu Atlantiku se dějí pozoruhodné věci. Donald Trump opět změnil názor na válku na Ukrajině a po přátelském rozhovoru s Vladimirem Putinem dohodl dovoz ruské nafty do USA. Ukrajině pak znovu hrozí pozastavením sdílení zpravodajských informací. Navíc se blíží volby, jež mohou zásadně ovlivnit Trumpovu pozici. O tom, co se děje v USA, mluví v pořadu Spotlight amerikanista Kryštof Kozák.
Bývalý polský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Lech Wałęsa je v Praze, kde přebírá Výroční cenu Liberálního institutu. Ve středečním setkání s novináři v Praze připomněl, že bezpečnost střední Evropy vznikala i díky české stopě Václava Havla. V rozhovoru zároveň upozornil, že Rusko a Čína podle něj znovu nabízejí politiku síly, před níž je třeba Evropu chránit i dnes.
Železnice na Ukrajině je klíčová tepna pro obranu země či export obilí. V posledních týdnech ale čelí dosud nejničivější vlně ruských útoků. Rusové stupňují cílené údery na lokomotivy, depa i přístavní infrastrukturu. Výsledkem je nedostatek zásadních strojů. Kyjev proto naléhavě žádá západní spojence o pomoc a hledá dostupná vozidla po celé Evropě – včetně České republiky.
Polská policie získala informace o možném atentátu na premiéra Donalda Tuska a ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze. Mluvčí ministerstva vnitra v neděli oznámila, že ministři vnitra a pro koordinaci tajných služeb proto nařídili zahájit odpovídající opatření. Muž, který vyhrožoval Tuskovi a plánoval ho napadnout, byl nakonec odpoledne zadržen policií.
Už několik dnů je český prezident Petr Pavel terčem ostré kritiky za to, že se místo komunálních a senátních voleb rozhodl spolu s manželkou upřednostnit dovolenou a koníčky. První dáma na to reagovala tak, že se opřela do státu, který by podle ní měl zajistit možnost hlasovat i z jiného místa či ze zahraničí. Popisujeme, jak to vypadá s volbami v jiných zemích a kde by manželé museli bydlet.
Litva posiluje ochranu hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí a nasazuje k ní armádu. Ve čtvrtek ráno tak k enklávě vyrazila rota v počtu asi 100 vojáků. Rozhodnutí přichází v době rostoucího napětí v regionu a po incidentu na lotyšsko-běloruské hranici, který podle Vilniusu ukazuje na možné bezpečnostní riziko. Právě mezi Ruskem a Běloruskem se nejjižnější pobaltská země nachází.
Lotyšsko na východní hranici EU a NATO řeší další incident na hranici s Běloruskem. Maskovaní muži podle tamního ministra vnitra pronikli na lotyšské území, sabotovali sledovací zařízení a zároveň se pokusili pomoci skupině nelegálních migrantů přejít hranici. Od začátku roku se do země pokusily dostat tisíce migrantů.
Američanka Christa Pikeová, odsouzená k trestu smrti za brutální vraždu spolužačky z roku 1995, zůstává v kritickém stavu poté, co minulý týden přežila pokus o popravu smrtící injekcí. Podle jejích právníků je při vědomí a komunikuje s okolím, lékaři ale stále řeší následky neúspěšného výkonu trestu.
Americký prezident Donald Trump na předvolebním mítinku naznačil, že by Írán mohl zaútočit na kalifornská města ovládaná demokraty, včetně Los Angeles a San Diega. Výrok okamžitě odsoudili kalifornští politici, kteří mluví o nebezpečné a nenormální rétorice.
Spojené státy stáhly všechny strategické bombardéry B-1B Lancer z britské základny RAF Fairford poté, co americké zpravodajské služby vyhodnotily možné bezpečnostní riziko související s podezřelým incidentem u základny. Krok vyvolal otázky ohledně bezpečnosti amerických sil v Británii a zároveň upozornil na rostoucí obavy Západu z aktivit Íránu na evropském území.
Po smrti mladé pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti zavedly úřady mimořádná opatření. Několik nemocnic vyhlásilo karanténu a téměř dvě stovky lidí skončily pod lékařským dohledem. Ruské úřady trvají na tom, že situace je pod kontrolou a že zemřelá žena mor neměla. Situaci mezitím komentuje i Bílý dům.
Ukrajinské útoky vyřadily z provozu už více než polovinu ruských rafinérských kapacit. Oznámil to ukrajinský ministr obrany Jevhen Hmara s tím, že jde o výsledek koordinované kampaně dálkových úderů zaměřených na oslabení ruské válečné ekonomiky. Čísla je ale složité nezávisle ověřit.
Premiér Andris Kulbergs ovládl parlamentní volby v Lotyšsku a s velkou pravděpodobností povede vládu dál. Jeho vítězství posiluje prozápadní kurz země a podporu Ukrajiny. Zároveň ale před staronovým lídrem stojí série domácích výzev od rozpočtu až po problémy s dopravou a velkými infrastrukturními projekty. To vše v atmosféře hrozby ze strany nepředvídatelného východního souseda.
Lotyšsko po 35 letech od pádu Sovětského svazu stále řeší vztah mezi většinovou společností a ruskojazyčnou menšinou. V Rize je to vidět na jazyce v ulicích, ve školách i v politice, kde válka na Ukrajině napětí ještě zesílila. V posledních týdnech navíc atmosféru přiostřují prohlášení ruských představitelů a možné ohrožení východního křídla NATO. K tomu se o víkendu odehrály parlamentní volby.
Moskva je na mapě daleko, ale hrozba ze vzduchu je podle lotyšských vojáků velmi blízko. V Lotyšsku proto NATO i Německo zkoušejí nové způsoby ochrany oblohy, od stíhaček Eurofighter až po systémy proti dronům, které mají reagovat na proměněné bojiště po zkušenostech z Ukrajiny. Přinášíme reportáž z východního křídla NATO.
Lotyšská metropole Riga je i po letech místem, kde je vidět napětí mezi Lotyši a Rusy. Vzpomínka na sovětskou minulost dál rozděluje společnost, do sobotních voleb ale vstupují ruskojazyční voliči mnohem roztříštěnější než dřív. Přinášíme reportáž ze země na východním křídle NATO, kde podle Vladimira Putina dochází k údajné diskriminaci ruskojazyčného obyvatelstva.
