Irina z ukrajinského Mariupolu se před ruským ostřelováním ukrývala spolu s dalšími lidmi v bunkru. Když po zásahu ruské rakety začala budova hořet, vyzvali je ruští vojáci, aby se kvůli své vlastní bezpečnosti evakuovali. Bezpečná cesta, kterou jim nabídli, však vedla do Ruska. Okupační jednotky takto z Ukrajiny podle místních úřadů nuceně odvedly už několik tisíc lidí.
Mezi pódii, tančícím davem a stánky s občerstvením na hudebním festivalu Pol'and'Rock Festival v Polsku už několik let stojí i jeden neobvyklý stan. Neozývá se z něj žádná hudba, přesto se u něj schází velké množství lidí. Patří polským soudcům.
Uprostřed skandujícího davu vyzývajícího k ukončení války na Ukrajině stojí i o několik generací starší žena se dvěma ručně namalovanými a popsanými plakáty. Přestože nic neříká, přistoupí k ní dva policisté a odvedou ji pryč. Šestasedmdesátiletá ruská umělkyně je však na zatýkání zvyklá, proti vládě Vladimira Putina protestuje už dvacet let.
S nástupem jara se Ukrajina potýká s novým problémem. Rostoucí teploty zapříčinily, že se těla ruských vojáků, která po bojích zůstala ležet na místě, začala rozkládat. Někde je pohřbívají, jinde je ukládají do chladicích vozů a čekají, zda o ně ruská strana projeví zájem.
Když dunění letadel a ohlušujících výbuchů nesnesitelně přibývalo, rozhodla se sedmašedesátiletá Ljudmila Kravcovová, že je to i na ni příliš. Uprchla ze svého domova ve městě na východě Ukrajiny, nasedla na vlak a odjela do Lvova. Ve vagonu tehdy seděly hlavně mladší ženy a děti, starší lidé tam byli pouze tři. Mnoho ukrajinských seniorů totiž i přes hrozící nebezpečí zůstává ve svých domovech.
Ruské jednotky od 3. března drží v obklíčení strategický přístav Mariupol na pobřeží Azovského moře. Dříve téměř půlmilionové město se stalo mementem války na Ukrajině, brutální ostřelování poničilo téměř každou budovu. Lidé nemohou pohřbívat ani identifikovat mrtvé.
Pauzu mezi ostřelováním a zvuky sirén využila novinářka Christina Lavryščeva-Noviková k cestě do lékárny v centru ukrajinského města Černihiv. Nestihla ani vystoupit z auta, když jí nad hlavou prolétlo ruské letadlo shazující bomby. Při jednom z nejhorších ruských náletů od začátku invaze zemřelo 3. března 47 lidí. Reportérka měla velké štěstí a přežila. Údery ale dál pokračují.
Ruská vláda od začátku invaze na Ukrajinu popírá, že by její jednotky útočily na civilní cíle. Zprávy ukrajinských úřadů, výpovědi svědků a zahraničních médií ji ale usvědčují ze lži. Jak dokazují snímky z Kyjeva, Charkova, Mariupolu a dalších míst, armáda prezidenta Vladimira Putina ostřeluje celé čtvrtě měst, školy i nemocnice.
"Rusko páchá masovou vraždu ukrajinských civilistů," napsala tento týden ve veřejném dopise Olena Zelenská, první dáma Ukrajiny. Ta se nyní spolu se dvěma dětmi prezidentského páru ukrývá na utajeném místě. Vystudovala architekturu, ale nakonec začala pracovat jako scenáristka. Tak se i seznámila s Volodymyrem Zelenským, tehdejším komikem a hercem, budoucím ukrajinským prezidentem.
Středeční ruské ostřelování porodnice a dětské nemocnice v Mariupolu vyvolalo ve světě zděšení a pobouření. Na záběrech jsou vidět těhotné ženy se zkrvavenými tvářemi, v komplexu je také vidět obrovský kráter po bombardování, budovy jsou zničené a bez oken.
Zatímco zahraniční ambasády na Ukrajině vyzývaly před dvěma týdny své občany, aby kvůli hrozící ruské invazi zemi opustili, čínská vláda stejné varování nevydala. Poté, co ruská armáda skutečně zaútočila, zůstalo na Ukrajině šest tisíc Číňanů, kteří se báli či stále bojí o život. Ukrajinci je navíc kvůli proruským příspěvkům v čínských médiích považují za špiony.
Sedm let pracuje Mezivládní panel pro změnu klimatu při OSN na studii klimatické změny. V minulém týdnu vydal velkou hodnotící zprávu svého výzkumu. A její výsledky mluví jasně. "Vědecké důkazy jsou jednoznačné: klimatická změna je hrozbou pro život," uvádí. Zprávu schvaluje panel se zástupci 195 států, na výsledcích tak panuje téměř celosvětová shoda.
Na začátku února přijel ruský prezident Vladimir Putin do Pekingu na slavnostní zahájení olympijských her. Sešel se také se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a podepsali prohlášení o vzájemném přátelství "bez hranic". Nyní je Čína ve zvláštní pozici. V otázce ruské invaze na Ukrajinu si musí vybrat, na jakou stranu se přikloní. Analytici zmiňují v této souvislosti i ostrov Tchaj-wan.
Ukrajině se zatím daří vzdorovat ruské invazi. S obranou pomáhají i civilisté, kteří připravují zábrany, aby do měst nemohly vjet ruské tanky, nebo míchají Molotovovy koktejly. Podívejte se na fotografie ukrajinské tiskové agentury Unian přímo z míst, která se chystají na úder ruské armády.
Dav lidí v americkém Kapitolu rozbíjel dveře a okna, vlámal se do budovy a zákonodárcům vyhrožoval násilím. Symbolem loňského útoku se stal pomalovaný šaman s buvolími rohy, aktivista konspiračního hnutí QAnon, které věří, že bývalý prezident Donald Trump spasí lidi před spiknutím satanistických pedofilních elit. Lingvističtí detektivové teď odhalili, kdo za tvorbou těchto dezinformací stojí.
Když nezávislá britská komise loni v prosinci shledala, že čínská vláda se dopouští genocidy vůči Ujgurům, mluvila o mučení, znásilňování, nucených sterilizacích i zabíjení. Takzvaný Ujgurský tribunál, který zkoumal život muslimské menšiny na západě Číny, vedl Geoffrey Nice. Muž, který byl i hlavním žalobcem v procesu se Slobodanem Miloševičem. Pro Aktuálně.cz popisuje, jak vše probíhalo.
Kolona aut se zdá být nekonečná, lidem docházejí zásoby vody a potravin a také trpělivost. Reportér Aktuálně.cz Martin Novák, vracející se z Kyjeva, čekal na hraničním přechodu mezi Ukrajinou a Polskem dlouhé hodiny a spolu s ním i tisíce lidí, kteří prchají před válkou.
Boje na Ukrajině pokračují, největší pozornost se nyní soustředí na metropoli Kyjev, do které chce podle Ukrajinců proniknout ruská armáda. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že cílem Rusů jsou i civilní budovy. Lidé proto dál prchají směrem na západ země, přijímá je i Polsko, Slovensko nebo Maďarsko. Na fotografiích jsou vidět vybombardované budovy i příprava ukrajinských vojáků.
Hadí ostrov, který leží v Černém moři a spadá pod Oděskou oblast, bránilo minulý týden třináct ukrajinských pohraničníků. V pátek ráno na ně ale zaútočila ruská válečná loď, kterou nevybíravým způsobem poslali do patřičných mezí. Podle prvních zpráv to vypadalo, že všichni při obraně zemřeli. Nejnovější informace to ale vyvrací - pohraničníci jsou v zajetí.
Z jejich domovů se během pár minut staly trosky a většina z nich mluví o štěstí, že vůbec žijí. Obyvatelé ukrajinských měst a vesnic ležících na východě země, v blízkosti oblastí kontrolovaných proruskými separatisty, zažili v posledních dnech ostřelování, které popisují jako intenzivnější a nebezpečnější než dříve. Ve čtvrtek pak ruská armáda vpadla i do dalších částí Ukrajiny.
