V malé moldavské vesnici Holercani panuje odpolední ticho. Občas projede auto, někdy se mezi domy ozve křik dětí z oploceného fotbalového hřiště. Klid je ale pouhé zdání. Vzpurné Podněstří odtud leží přes řeku jen jeden a půl kilometru. Místní si nyní, v době ruské invaze na Ukrajinu, pamatují na třicet let staré ostřelování z této separatistické prokremelské oblasti.
Od vzpurného Podněstří dělí obyvatele moldavské vesnice Holercani kilometr a půl přes řeku. Místní před třiceti lety těžce zasáhly boje mezi vládou v Kišiněvě a proruskými separatisty. Dnes, v době invaze na Ukrajinu, reportérům Aktuálně.cz popisují své obavy, že by se historie mohla opakovat.
Svět míří k oteplení o více než tři stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí. Čas na změnu a udržení růstu teplot pod 1,5 stupně, ke kterým se země zavázaly, se krátí, zbývají jen tři roky, domnívá se Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC). Zpravodajský server Aktuálně.cz přináší měsíční přehled novinek o klimatu.
Klimatická změna a současná geopolitická krize mají jednu věc společnou: příčinou je mimo jiné závislost na fosilních palivech, říká klimatolog a geofyzik Michael E. Mann. "Řešením pro oba (problémy) je odříznout se od fosilních paliv tak rychle, jak jen to půjde,” uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz muž, který byl členem panelu OSN, jenž před 15 lety získal Nobelovu cenu za mír.
Na odlehlém místě na Sibiři u města Čerskij se pasou bizoni, velbloudi, koně nebo pižmoni. Nejsou tady náhodou, přivezli je sem dva vědci, kteří doufají, že zvířata mohou zmírnit dopady klimatických změn. Prvním krokem je ale obnovit krajinu do podoby, která zde byla před deseti tisíci let.
Statisíce Ukrajinců od začátku invaze deportovala okupační armáda do Ruska. Neměli na výběr. Volodymyr Chroprun měl nakonec štěstí a domů se vrátil při výměně zajatců. Nyní popisuje, jak ho ruští vojáci mučili a ponižovali.
Z ukrajinských regionů, odkud se stáhli ruští vojáci, už několik týdnů přichází zprávy o zvěrstvech, kterých se tam invazní armáda dopouštěla. Výjimkou nejsou ani znásilnění. Ukrajinští i zahraniční odborníci upozorňují, že Rusové používají sexuální násilí jako strategii v boji.
Ocelárny Azovstal jsou posledním místem úkrytu ukrajinských obránců obklíčeného Mariupolu. V podzemí rozlehlého komplexu, který stále odolává Rusům, se ukrývají také civilisté. Český průmyslový fotograf Viktor Mácha areál před invazí dokumentoval. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak to uvnitř vypadá a v čem je areál specifický.
Z ocelárny Azovstal, poslední tvrze ukrajinských obránců Mariupolu, přicházejí svědectví o otřesných podmínkách uvnitř. V rozlehlém komplexu, který jako jedinou část města nedobyli Rusové, se ukrývají vojáci i civilisté. Ven kvůli neustálému ostřelování nemohou.
Budovy, kam lidé chodili nakupovat nebo se vzdělávat, už často nestojí a jsou poničené. Po týdnech bojů vypadá ukrajinské přístavní město Mariupol úplně jinak. Nyní je navíc téměř pod kontrolou ruských jednotek. Zbývá ocelárna Azovstal, která je stále nedobytá. Podívejte se, jak to ve městě na jihu Ukrajiny nyní vypadá.
Ve čtvrtek 24. února vzbudil Alyonu Savranenkovou telefonát. "Je válka, slyšíš to?" ptala se jí kamarádka. Rusko útočilo na Ukrajinu. Alyona od té chvíle nahradila příspěvky o hudbě na svých sociálních sítích svědectvími o válce. Teď vyrazí známá ukrajinská raperka koncertovat do Evropy a peníze bude posílat své zemi. "Všechny děti na světě musí vědět, že válka je špatná," říká pro Aktuálně.cz.
Jednatřicetiletá Olha z Charkovské oblasti se ukrývala spolu s rodinou ve sklepě místní školy, když dovnitř vtrhli ruští vojáci. Jeden z nich ji odvedl do druhého patra, kde ji opakovaně znásilnil a pořezal na krku a obličeji. "Je toho víc, než kolik dokážeme spočítat," popisuje Andrew Stroehlein z organizace Human Rights Watch, která na Ukrajině vyšetřuje válečné zločiny.
Šanghaj patří mezi nejbohatší města v Číně a je oblíbená mezi turisty i cizinci. V posledních dnech se ale její obyvatelé, kteří žijí i na několikanásobně vyšší úrovni než lidé v jiných částech země, perou o jídlo a základní potřeby. Město s 26 miliony obyvatel se ocitlo v přísném lockdownu kvůli koronaviru.
Noční vlakové spojení napříč evropskými městy zažívá po desetiletích renesanci. Vznikají nebo v blízké budoucnosti vzniknou desítky nových spojů, které mají nabídnout zelenější alternativu k letecké dopravě. Jeden takový mezi Vídní a Florencií jsme projeli a porovnali ho s leteckou dopravou.
Vesmírný program EU využívají obyvatelé Evropy každý den. Družice jim usnadňují komunikaci i cestování, získaná data pomáhají chránit životní prostředí. Vesmírný program EU funguje ve spolupráci s členskými státy EU, Agenturou EU pro vesmírný program (EUSPA), Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT) a s dalšími zapojenými stranami.
Vraždění civilistů v Buči a krvavé obléhání strategického přístavu Mariupol. Utrpení Ukrajinců v těchto dvou městech mají na svědomí elitní ruští velitelé, jednomu z nich loni požehnal pravoslavný kněz. Další v odposleších odhalil svou krutost.
Sankce, které členové NATO a další země uvalili na Rusko kvůli vojenské invazi, se dotkly také ropy, plynu a uhlí. Tedy fosilních paliv, která při používání uvolňují emise skleníkových plynů. Omezený dovoz by v některých zemích mohl urychlit přechod na obnovitelné zdroje, v jiných rozšíří vlastní těžbu uhlí. V měsíčním přehledu zpráv o klimatu jsme se tentokrát zaměřili na toto jediné téma.
Stoupající hladina moří a eroze půdy připravila o domov už více než čtyři miliony obyvatel Bangladéše. Místní vědci se obávají, že kvůli klimatické změně jich bude v následujících letech mnohem více, a proto přišli s plánem na vyřešení problémů vysídlených lidí. Jmenuje se Mongla.
"Rusko nechce přicházet o své bojovníky, pokud najde lidi, kteří pro něj budou bojovat za peníze." Tuto větu nepronesl žádný analytik či politik ze Západu, ale jeden ze syrských rekrutů, které Rusko nabírá pro boje na Ukrajině. Podle několika médií jim Kreml nabízí výměnou za jejich zbraň a případně život takové částky, že to mnoho Syřanů přesvědčí, aby odjeli do cizí země.
Ukrajinský obránce Hadího ostrova Roman Hrybov, který vulgárně uzemnil posádku ruské válečné lodi, přijal vyznamenání za zásluhy. Slova jednatřicetiletého pohraničníka se stala symbolem statečného odporu Ukrajinců proti vojenské agresi Kremlu.
