Jedním z nejdůležitějších faktorů ve vývoji ruské invaze na Ukrajině bude podle britského ministerstva obrany překračování řek. Mosty ničí okupanti i ukrajinští obránci a postupující ruští vojáci mohou stavět provizorní pontony, při čemž jim hrozí vysoké ztráty. Bezpečnostní analytik Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v rozhovoru vysvětluje, proč se jedná o riskantní manévr.
Pouhé jednotky odhalených nových případů koronaviru spustily v největším čínském městě Šanghaj další vlnu masivního testování. Do karantény se tak opět dostanou miliony lidí, a to necelé dva týdny poté, co oficiálně skončil drastický dvouměsíční lockdown.
Po více než sto dnech od začátku ruské invaze našlo v Česku útočiště kolem 300 tisíc Ukrajinců. Několik desítek z nich, kterým poskytuje ubytování charitativní organizace Dům Dobra, v neděli na pár hodin zapomnělo na válku, když je přijela navštívit známá ukrajinská raperka Alyona Alyona. Podívejte se, jak kulturní akce pro uprchlíky vypadala.
Start-up na americké Havaji přišel s technologií, která by měla odstranit emise oxidu uhličitého z oceánů, kde přispívají k jeho oteplování a také okyselování. Emise dokážou pohlcovat i stromy, kterých ale za posledních 30 let podle nové studie výrazně ubylo. Zprávy nejen o ní najdete v pravidelném měsíčním přehledu o klimatu.
Děti a nezletilí tráví na internetu stále více času. Existuje tak i více možností, kdy mohou být vystaveni sexuálnímu zneužívání online. Čísla rostou dlouhodobě, jen oproti roku 2020 jejich počet vyskočil o dvě třetiny. Evropská komise letos v květnu předložila návrh strategie, jejímž cílem je zajistit dětem bezpečnější digitální prostředí.
Začíná období dovolených, ve kterém se Češi vydávají na různá místa po světě. Mezi oblíbenými destinacemi jsou evropská letoviska, nabízející krásné pláže, historické památky nebo třeba moderní architekturu. Dokážete najít na slepé mapě turisticky populární města?
Množství ruské ropy, kterou si kupuje Čína, dosáhlo rekordní úrovně. Peking ji však kupuje v tichosti a hluboko pod cenou běžnou pro asijský trh. Kvůli nižší poptávce ve světě si může podle odborníků vyjednávat lepší podmínky.
Ještě před dvěma lety se zdálo nemožné, že by Moldavsko, jedna z nejchudších zemí Evropy, v jejímž čele stál proruský prezident, podala oficiální žádost o členství v Evropské unii. Nové vedení a hlavně ruská invaze na Ukrajinu ale směřování Moldavska změnila.
V husté amazonské vegetaci nikdo dlouhou dobu známky po dávné civilizaci nehledal. Nová technologie, která nevyžaduje zásah do půdy, však přinesla zajímavé zjištění. Odhalila pozůstatky velkých měst na severu Bolívie.
Pomůžeme vám s výcvikem policistů. Ulehčíme zvládání dopadů pandemie koronaviru a klimatických změn. Čínský ministr zahraničí plánuje v příštích dnech navštívit desítku zemí ležících v Tichém oceánu, jejichž vlády si mohly předem přečíst dokument, který obsahoval tyto i další sliby. Návrh dohody unikl do médií a analytici varují, že ukazuje snahu Číny o větší vliv v oblasti Pacifiku.
Pití čaje ze čtyř až pěti gramů listů lípy nebo zimolezu po dobu tří dnů pomůže překonat covid-19. V chudé, totálně izolované a neproočkované Severní Koreji se masivně šíří koronavirus. Podle oficiálních statistik téměř tři miliony lidí trpí "horečkou" a státní média přinášejí rady, jak nákazu léčit.
Na území dnešní Libye ležela před více než dvěma tisíci let osada Kyréna, v té době nejbohatší území celé Afriky. Své bohatství získala hlavně díky rostlině s názvem silphium, kterou milovali Řekové i Římané a nechal si ji dovážet císař Julius Caesar. Náhle ale vyhynula. Na odpověď, proč se tak stalo, přišli vědci až nyní.
Nadužívání přírodních zdrojů, znečištění prostředí i vody, invazivní druhy a klimatická změna přispěly k velkému úbytku rostlin a živočichů. Za posledních 40 let jejich populace klesly o 60 procent. Vyhynutí hrozí až milionu druhů a postupuje rychleji než kdy dřív. Ubývání biodiverzity s sebou nese závažné důsledky, Evropská unie proto usiluje o její zachování.
Protesty v ulicích nejsou v Číně příliš obvyklé. Demonstrace tří stovek studentů prestižní univerzity v Pekingu proto přilákala velkou pozornost. Důvodem jejich nespokojenosti jsou přísná covidová opatření, která jim nedovolí se ani osprchovat.
Měli volný pokoj, tak ho nabídli ukrajinské rodině prchající před válkou. Jiní zase svůj podnik naplnili tunami základních potřeb, které si následně rozebralo přes 25 tisíc lidí. Moldavané, obyvatelé jedné z nejchudších zemí Evropy, od začátku ruské invaze nabídli pomoc tisícům uprchlíků. Reportéři Aktuálně.cz s některými z nich mluvili.
V Indii a sousedním Pákistánu je takové vedro, že ptáci padají z oblohy a lidé balancují na "hranici přežití". Teploty už po několik týdnů přesahují 45 stupňů Celsia. Vědci uvádějí, že ptát se na to, zda je na vině klimatická změna, je už zastaralá otázka.
Na pár metrech čtverečních mají podle svých slov všechno, co potřebují. Postele, úložný prostor a díky závěsu, který končí několik desítek centimetrů nad zemí, alespoň zdání soukromí. Ukrajinští uprchlíci, kteří odešli do sousedního Moldavska, často zůstávají v ubytovnách jedné z nejchudších zemí Evropy. Reportéři Aktuálně.cz navštívili největší centrum v zemi.
V jedné z nejchudších zemí Evropy zůstalo od začátku invaze více než 100 tisíc ukrajinských uprchlíků. Moldavsko tak v přepočtu na obyvatele přijalo nejvíc Ukrajinců, kteří prchli před válkou rozpoutanou Ruskem. Jak země situaci zvládá? Reportéři Aktuálně.cz nahlédli do největšího uprchlického centra v zemi.
Téměř jedenapůlmilionový Charkov nedaleko ruských hranic se už na začátku invaze stal cílem ruských útoků. Okupační jednotky se přiblížily až k branám města a pravidelně jej ostřelovaly. Nyní se ale situace na bojišti obrací. Díky úspěšné protiofenzivě se ukrajinským obráncům podařilo ruské útočníky z okolí vytlačit.
V dubnu jeden z ruských generálů oznámil, že Moskva chce po dobytí jihu a východu Ukrajiny vytvořit spojnici s Podněstřím, separatistickým regionem na území Moldavska. Začaly tu proto růst obavy, zda se sem nerozšíří válka. "Jedna věc je podporovat Rusko v době míru, druhá je být vtažen do války," říká pro Aktuálně.cz moldavská expertka na bezpečnost ve východní Evropě Victoria Roșaová.
