Václav Havel byl nejen symbolem boje za svobodu a demokracii, ale i světově respektovanou osobností, jež vždy stála na straně slabých a utlačovaných. I jako hlava státu se snažil být liberálním občanem a nechtěl se nechat svázat tíhou dějinotvorné role, i když ne vždycky se mu to dařilo. Připomeňte si zlomové okamžiky jeho života v grafice, kterou jsme poprvé publikovali k 10. výročí jeho úmrtí.
Péter Márki-Zay mluví odhodlaně a velmi pragmaticky. Jako konzervativní politik a křesťan kandiduje coby nezávislý s podporou všech maďarských opozičních stran. Za cíl si dal porazit autoritářského premiéra Viktora Orbána a inspiruje ho v tom také výsledek říjnových parlamentních voleb v Česku.
Lidé se v pošmourném londýnském počasí choulí do kabátů, čtou si, telefonují. Někteří mají roušky a drží si odstup. Fronta, ve které stojí až sedm hodin, končí na Westminsterském mostě přes Temži. Na jednom břehu se tyčí slavná věž s hodinami Big Ben, na druhém zdravotníci vydávají třetí dávku vakcíny proti koronaviru.
Od podpisu Daytonské dohody, která stvrdila konec válčení v Bosně a Hercegovině, uplynulo v úterý přesně šestadvacet let. Za tu dobu už musel stát Bosňáků, Srbů a Chorvatů řešit celou řadu politických, ekonomických i společenských problémů. Nynější pokusy srbských nacionalistů o odtržení ale moderní Bosnu uvrhávají do vůbec největší nejistoty za celou dobu její existence.
Zemní plyn má Česko dovést k zelenější budoucnosti. Jenže jeho skladování a přeprava představují skrytý zdroj emisí: úniky metanu, který je pro planetu až 80krát škodlivější než oxid uhličitý. Metan nepozorovaně uniká i na území Česka. Podívejte se na unikátní záběry z jižní Moravy, na kterých je tento bezbarvý plyn poprvé dobře vidět.
Je to místo, kam se jen tak někdo nedostane. Riziko nákazy je pro laiky příliš velké. Technici soukromé laboratoře Lancet v jihoafrické Pretorii a Johannesburgu každý den vyhodnotí několik desítek tisíc vzorků covidových testů. Chráněni respirátory, plášti a rukavicemi pátrají po stopách koronaviru SARS-CoV-2. Na začátku listopadu to byli právě oni, kdo si všiml něčeho znepokojivého.
Politické strany či další subjekty v Evropské unii by už v budoucnu neměly mít možnost ovlivňovat voliče na internetu pomocí skryté politické reklamy. Evropská komise zveřejnila návrh pravidel, podle kterých bude politická reklama muset obsahovat údaje o zadavateli či ceně. Kdo povinnost nesplní, tomu bude hrozit pokuta. Jaké to může mít reálné dopady?
"Jakou hudbu byste přiřadili k novému kancléři Olafu Scholzovi?" zeptal se německý týdeník Spiegel svých čtenářů. Celá řada jich jmenovala jednu konkrétní skladbu - "Roboty" od skupiny Kraftwerk, průkopníků minimalistické elektronické hudby, která vyšla na albu Člověk-stroj. Oba tyto názvy vystihují, jak nový nejmocnější muž Německa působí navenek: jako výkonný a vlastně dost nudný profesionál.
Příští týden Německo přijde o svou "mutti". Konzervativní kancléřka Angela Merkelová po šestnácti letech odchází z postu šéfky vlády. Ve čtvrtek večer jí už tradičně vojenskou přehlídkou vyjádřila poctu německá armáda. Sedmašedesátiletá politička během slavnosti v Berlíně popřála všem "štěstí v srdci" a na rozloučenou si nechala zahrát píseň od zpěvačky, která vystupovala i s Karlem Gottem.
"Jíme, jen když něco najdeme. Jinak ne," svěřuje se Nurcan Yilmazová. Žije sama se svými třemi dětmi a podobně jako mnoho dalších Turků těžce nese rostoucí ceny jídla a dalších základních potřeb. "Sýr, olivy nebo prací prášek kupuju ve slevách. Ovoce a zeleninu na trhu po páté hodině odpoledne. To, které začne brzy hnít, stojí polovinu," dodává Yilmazová pro server Middle East Eye.
Odhalení nové varianty koronaviru nazvané omikron vyvolává velké obavy. Evropské země omezily spojení s Afrikou, zrychlily vydávání třetích dávek očkování a ve strachu z budoucího vývoje spadly ceny akcií i ropy. Jenže o omikronu toho ještě vědci nevědí dostatek, aby mohli dělat jasné závěry. Jejich pozornost se proto nyní upíná k Jihoafrické republice, kde virus způsobuje strmý nárůst případů.
Jako první se odhodlali Rakušané. Když tamní úřady před více než týdnem vyhlásily přísný lockdown, oznámily současně, že od února bude v zemi povinné očkování proti koronaviru. Zbylí čeští sousedé, tedy Polsko, Německo a Slovensko, ale už také diskutují o povinném očkování.
Vědce po celém světě znepokojuje nová varianta koronaviru přezdívaná omikron. Šíří se velmi rychle a její podoba naznačuje, že může být nakažlivější i hůře léčitelná. Evropa včetně Česka se proto zavírá před cestujícími z jižní Afriky, kde se zmutovaný virus poprvé objevil. Odborníci varují, že jestli se tu začne šířit, nebudou stávající opatření stačit.
Za normálních okolností jsou karibské ostrovy Guadeloupe a Martinik rájem na zemi - tedy aspoň pro turisty. Písečné pláže lemují vysoké palmy a vyrábí se tu jemný rum z cukrové třtiny, ve kterém místní palírny nakládají kousky ananasu. Pro zdejší obyvatele je ale realita v mnohém odlišná, což se projevuje v posledních dnech.
Nová německá vláda výrazně zrychluje odklon země od uhlí. Tamní elektrárny a teplárny ho přestanou spalovat ideálně už v roce 2030, vyplývá z koaliční smlouvy vznikající vlády. Dokument zveřejnili němečtí sociální demokraté, liberálové a Zelení po dlouhých jednáních ve středu odpoledne. Končící kabinet Angely Merkelové přitom počítal až s rokem 2038.
Při pohledu na mapu proočkovanosti obyvatel Evropy proti koronaviru je rozdíl patrný na první pohled: v Česku a dalších státech bývalého východního bloku se pro obě dávky vakcíny rozhodlo výrazně méně lidí než na Západě. I tam ale panují velké rozdíly. Podle vědců mají problém hlavně regiony v Alpách a také oblasti, kde se daří krajně pravicovým stranám.
Německá novinářka Olivia Kortasová pobývala na bělorusko-polské hranici, kde se tísní tisíce migrantů, a z polské obce Białowieża napsala rozsáhlou reportáž pro německý list Die Zeit. V pásmu, kam polská vláda zakázala vstup všem, i humanitárním pracovníkům, se setkala s rodinou z Iráku. "Děti už ani nemohly chodit, jak je z chladu bolely nohy," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pro rohlíky ano, nakupovat oblečení už ne. Sousední Rakousko jako první stát v Evropě vyhlásilo lockdown pro neočkované, přísná opatření se netýkají lidí s oběma dávkami vakcíny a těch, kteří prodělali v posledním půlroce nemoc covid-19. Kontrolovat pravidla budou policisté v obchodních centrech, před obchody i restauracemi a bary.
Skoro 90 procent Poláků si myslí, že česko-polské vztahy se zhoršily. V posledních měsících mezi zeměmi eskaloval spor o hnědouhelný důl Turów, ve kterém chce Varšava dalších 23 let těžit uhlí. Poláci by dokonce preferovali, aby pře pokračovala, tvrdí průzkum, který proběhl v první polovině října v obou státech a jehož výsledky má deník Aktuálně.cz k dispozici.
Sasko jako první německá spolková země zavedla plošné zpřísnění pravidel pro neočkované dospělé. Nově do restaurací, klubů nebo na sportovní či kulturní akce mohou jen lidé s oběma dávkami nebo ti, kteří mají doklad o prodělání covidu. Region se ale v lecčems podobá Česku. Dvě dávky tu má jen o něco víc než polovina obyvatel a nakažených koronavirem rychle přibývá. Nemocniční lůžka se plní.
