Videa a snímky pokusů ruských vojáků dostat se k největší ukrajinské jaderné elektrárně v Záporožské oblasti kolovaly na sociálních sítích několik dní. Ve městě Enerhodar místní zablokovali silnici, aby se pokusili invazní síly zastavit. V pátek ráno ale Rusové začali směrem k elektrárně střílet a převzali nad ní kontrolu. Požár, který způsobili, vyvolal vlnu znepokojení.
Je až nesmyslně dlouhá a může být předzvěstí drsného obléhání Kyjeva, shodují se analytici ve svém hodnocení 64kilometrové kolony tanků a vojenských vozidel, která směřuje k ukrajinské metropoli. Její postup se ale zasekl, informovalo ve čtvrtek britské ministerstvo obrany. "Zdržel ji tvrdý ukrajinský odpor, mechanické poruchy a dopravní zácpy," píšou Britové.
Na Rusy tvrdě dopadají mezinárodní sankce. Kvůli válečnému tažení Vladimira Putina na Ukrajině přišli ze dne na den o velkou část úspor. Stále si ale mnoho lidí hlavně na východ od Moskvy myslí, že šéf Kremlu invazí brání světový mír, upozorňuje v rozhovoru bývalý dlouholetý zpravodaj České televize v Rusku Miroslav Karas. "Rusové, když se jim něco nedařilo, vždycky lhali. A teď lžou také," tvrdí.
Kdo si v Rusku v sobotu pustil některou z tamních státních televizních stanic, nestačil se divit. Místo tradičních zpráv o "speciální operaci" s cílem odstranit ukrajinské "nacisty" vysílala televize reálné záběry z válčení a ruské invaze na Ukrajině. Šlo o hackerský útok, ke kterému se přihlásila skupina Anonymous. Ta ve stejný den vyhlásila válku vládcům Ruské federace.
Pravděpodobnost nákazy covidem je teď v Česku po posilující dávce vakcíny dvakrát menší než u neočkovaných. Země jako Dánsko, Velká Británie nebo Irsko, kde třetí injekci dostala víc než polovina obyvatel, ruší prakticky všechna omezení. Jak si Česko v očkování posilujícími dávkami stojí ve srovnání se zbytkem Evropy?
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil v pondělí ruské armádě vstoupit na východní Ukrajinu. Údajná "mírotvorná" mise v Doněcké a Luhanské lidové republice, které se s podporou Kremlu "odtrhly" od Kyjeva už v roce 2014, navazuje na oficiální uznání nezávislosti těchto oblastí ze strany Ruska. Jaké jsou hlavní scénáře možného vývoje? Odpovídáme na nejdůležitější otázky.
Pandemická omezení se ve velké části světa postupně ruší, státy otevírají své hranice a hotely či restaurace se těší na nové hosty. Někde přivítají turisty z ciziny po dlouhých měsících i letech. A na jiných místech na turisty čekají novinky: poplatky za vstup, větší důraz na ekologii nebo i posílené policejní hlídky. Přinášíme přehled novinek z vybraných evropských i světových destinací.
Ty počty prostě nevychází. Řidiči pracující pro turecký internetový obchod Trendyol vstoupili v lednu do stávky, protože jim nestačilo zvýšení platu o 11 procent. Smířili se až s bezmála 39procentním nárůstem. Jinde na světě by to byl neuvěřitelný úspěch. Jenže ne v Turecku, kde většinu i tak působivého nárůstu mzdy stejně smaže obří inflace. Ta lednová dosáhla ve srovnání s loňskem 49 procent.
Pro Milana Starce ze severočeské obce Uhelná je soužití s polským lomem Turów každodenní realitou. Za to, aby těžba uhlí nebrala lidem na české straně hranice vodu, bojuje už dlouho. "Vycházíme ze závěrů Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka," argumentuje Starec. Experti ústavu dřív kritizovali opatření, které by podle česko-polské dohody mělo bránit odtoku vody. Teď je to ale jinak.
Antibiotika hrají nezastupitelnou roli v lidské i veterinární medicíně. Když se ale používají nevhodně, přestávají zabírat na běžná onemocnění, která si lidstvo zvyklo za posledních více než sto let léčit. Proto Evropská unie už od roku 2006 omezuje nasazování antibiotik u zvířat a letos v lednu se pravidla ještě zpřísnila. Některé země s tím ale mohou mít problém.
Velká Británie oficiálně odešla z Evropské unie k 1. únoru 2020, ještě před začátkem koronavirové pandemie v Evropě. S důsledky brexitu se ale vypořádává doteď. V jednom z regionů Spojeného království mohou tyto dopady znamenat zásadní politickou změnu: nové průzkumy dávají šanci na vítězství v květnových volbách straně Sinn Féin. Ta dlouhodobě prosazuje odtržení Severního Irska od Británie.
Olaf Scholz neměl jednoduchý úkol. Když se loni v prosinci stal německým kancléřem, přebíral klíčový úřad po 16 letech vlády Angely Merkelové. Dva měsíce poté čelí kritice na mezinárodní i domácí úrovni: odmítá prý zaujmout jasný postoj, vyhýbá se otázkám a konfrontacím, není dobrý lídr. Teď Scholz vyrazil na Ukrajinu a v úterý ho čeká i jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě.
Němečtí zdravotníci a ošetřovatelé budou muset být od poloviny března povinně očkovaní proti koronaviru. Během ledna se tak ve zdejších novinách objevilo mnoho inzerátů, kde lidé těchto profesí nutně hledali nové pracovní místo. Jenže se ukázalo, že inzeráty jsou nejspíš falešné a že místo hledání práce mají posloužit jako součást kampaně proti koronavirovým vakcínám.
Když v březnu 2011 zasáhlo pobřeží Japonska zemětřesení, způsobilo až čtyřicetimetrové vlny tsunami. Katastrofu nepřežilo bezmála 20 tisíc lidí, čímž se událost zařadila mezi nejničivější svého druhu v historii. Podobně silné zemětřesení a vlna tsunami podle vědců "dříve nebo později" čeká i severozápad Spojených států. Zdejší obyvatelé ale nejsou na hrozbu takového rozsahu připraveni.
Metan není vidět ani cítit, přesto masivně zhoršuje klimatickou krizi. Ještě donedávna se ale o tomto plynu moc nemluvilo. Vědci totiž přesně nevěděli, kolik a odkud ho do zemské atmosféry uniká. To se teď mění a metanové superznečišťovatele pomáhají odhalit i evropské satelity. Zjištění jsou znepokojivá: z ropného průmyslu ve Spojených státech, Rusku a Střední Asii unikají miliony tun plynu.
Oblast dopravy je klíčová pro evropské snahy o snižování emisí skleníkových plynů. Jejich uvolňování přispívá ke klimatické krizi, která i do Evropy přináší stále častější projevy extrémního počasí, jako je sucho nebo záplavy. Jak ale tak základní a klíčovou lidskou činnost, jakou je cestování, proměnit? Na to bude hledat možné odpovědi další ze série debat projektu Evropa v souvislostech.
Dánsko se vrací k životu bez pandemie. Od začátku února se tu nemusí nosit roušky ve veřejné dopravě ani v obchodech a lidé nepotřebují covidový pas ke vstupu do restaurací. "Mohli jsme to udělat hlavně díky očkování. Jsem extrémně hrdá na to, jak jsme pandemii zvládli," vzpomíná na uplynulé dva roky dánská epidemioložka Lone Simonsenová z univerzity v Roskilde.
Část obyvatel kanadské metropole Ottawa je podle svých slov už týden vystavena troubení, rozbíjení oken a obtěžování kvůli tomu, že nosí respirátor. Největší problémy zřejmě tvoří blokáda stovek těžkých nákladních aut z takzvaného Konvoje svobody, jehož účastníci protestují proti povinnému očkování řidičů. Demonstrace proti covidovým opatřením se šíří i do dalších kanadských měst.
Říká se jim Wagnerovci. Tato soukromá armáda operuje všude, kam oficiálně nemohou ruští vojáci. Působí mimo jiné v africkém Mali, kde mají své jednotky na oficiálních misích i evropské země - včetně Česka. Teď Evropa řeší, co dál. Panují totiž obavy, že žoldnéři, ovládaní oligarchou blízkým ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, rozpoutají chaos v zemi, kde operují i islamističtí teroristé.
Český premiér Petr Fiala (ODS) a jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki v Praze ve čtvrtek odsouhlasili dohodu o polském dole Turów. Intenzivní jednání o jejím textu probíhala v posledních dnech v tajnosti a dokument schválily vlády obou zemí. "Dohoda přináší hmatatelné přínosy pro lokality, které jsou bezprostředně dotčeny těžbou, a jejich obyvatele," řekl Fiala.
