David Kohout

53 článků

Moje články

Architekt a autor pražského Metropolitního plánu

Česká společnost je nemocná a zablokovaná, říká architekt Koucký

Nemocná a blokující všechny a všechno. Tak architekt a hlavní tvůrce pražského Metropolitního plánu Roman Koucký charakterizuje českou společnost. Metropolitní plán by mohl pomoci situaci změnit k lepšímu, jak však upozorňuje sám architekt, žádný plán není automaticky lékem na nemocnou společnost. Svou obavu vyjádřil i k aktuálnímu rozhodnutí pražské rady zbourat Libeňský most. "Na tomto rozhodnutí lze krásně demonstrovat nekulturnost české společnosti. Její nemoc. Je to čítanková ukázka. Rozdělená společnost neumí nalézat hodnoty," říká architekt.

Křehká císařovna mezi květinami, která zažene vleklou zimu. V botanické zahradě začalo jaro

Fata morgána, ale skutečná. V pražské botanické zahradě vykvetly orchideje. V rámci stejnojmenné výstavy jsou ve skleníku k vidění květiny z Filipín, Indonésie, Malajsie, Thajska a Vietnamu. Výstava, která ukazuje orchideje skryté uvnitř deštných pralesů jihovýchodní Asie, se koná ve skleníku Fata Morgana od 2. do 25. března. Otevřeno je denně kromě pondělí od 9.00 do 18.00 hodin. Ještě tento víkend se tak budou moci návštěvníci téměř dotknout jara. Podívejte se do galerie, co vše je k vidění - a je to více než jen bílá orchidej.

Primátorka mi nikdy neřekla, proč s projektem nesouhlasí, říká obhájkyně změn na magistrále Kolínská

Náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že magistrálu i přes všechny problémy lze humanizovat. V minulých letech spolupracovala s dánským architektem Gehlem a společně připravili plán na úpravy nejvytíženější pražské silnice. Primátorka Adriana Krnáčová však změny svým rozhodnutím pozastavila. "Primátorka s tím materiálem nesouhlasila, ale nikdy mi neřekla, co v něm mám upravit," říká Petra Kolínská. Dodává, že spory se objevily i u stanic metra D. Na ně Praha chtěla v minulosti vyhlásit výtvarné soutěže, Metroprojekt se změnou nesouhlasil. "Metroprojekt od paní primátorky slyšel názor, že když se to nezmění, tak se nic moc nestane," doplňuje Kolínská.

Hitler se pod olympijskými kruhy věčnosti nedočkal, jeho olympijský stadion však zázrakem přežil

Okolo oválného olympijského stadionu postávají hloučky turistů. Tohle není římské Koloseum, ale relikt Hitlerovy olympiády. Nad kamenným prstencem se vzdouvá lehké moderní zastřešení. Stadion po více než 70 letech stále slouží svému účelu. Olympijský plamen sice právě plápolá v jihokorejském Pchjongčchangu, na hřišti se místo atletů honí fotbalisté místního klubu Hertha BSC Berlín, tribuny jsou však jen zřídka úplně prázdné. Stadion měl být vyslancem nové Germánie, namísto toho se stal turistickou atrakcí. Přesto v něm nacházíme smíření mezi přítomností a minulostí, které nám v Česku stále dělá problém najít a nejenom Strahovský stadion se nám mezitím rozpadá pod rukama. Vítejte v Berlíně.

Sílu dezinformací přeceňujeme. Čtenář má stejné právo na pravdu i na lež, říká mediální expert Jirák

Mediální expert z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Jan Jirák je přesvědčen o tom, že neoblíbenost prezidenta Miloše Zemana u medií mu mohla v prezidentské volbě pomoci. "Je-li někdo terčem ustavičné kritiky, může se pasovat do role vyděděnce a vzbudit tak ve společnosti pocit solidarity s tím, do kterého se moc strefuje," dodává Jirák.

Fotografovo vyčkávání na Prahu. David Gaberle ukazuje, jak se vypořádal se stíny města ve své hlavě

Jeden záběr, několik dní trpělivého vyčkávání. I tak by se dal shrnout úděl street fotografa. "Ležel jsem týden v posteli, než jsem byl znovu schopen vstát a jít znovu fotit," popisuje svůj příběh fotograf David Gaberle. Někdy musel na dobrou fotku čekat i několik dní, ve dne v noci, na slunci i v dešti. Teď se po několika letech vrátit zpátky do své rodné Prahy. Původně kulturní antropolog je aktuálně jedním z nejviditelnějších českých street fotografů. Jak se to stalo? "Nebyla to vůbec jednoduchá cesta," popisuje na úvod David. Hlavní motivací se stal boj s úzkostí a strachem z přeplněného městského prostředí. Z prostředí plného inzerce, neonových nápisů a reklamních poutačů.

Plečnik už ve 20. století bojoval s maloměšťáctvím. Řadu svých staveb v Lublani financoval sám

Od říční kolonády přes kostel s branou do světa mrtvých až po fotbalový stadion z kamene. Tento rok je to 60 let od úmrtí slovinského architekta Jožeho Plečnika. Ve své domovské Lublani po sobě zanechal koncept, ze kterého Slovinci dodnes čerpají. Architekt přišel na způsob, jak pozdvihnout zapadlé maloměsto na úroveň velkých západních metropolí. Receptem na věčnost však nejsou nekonečné pařížské bulváry ani nazdobené vídeňské promenády. Je to architektura s myšlenkou a historií, která nekřičí. Provinční město díky této pěkné architektuře objevilo způsob, jak najít rovnováhu v měnícím se světě. Ironií osudu je, že zatímco Plečnik Lublaň ocenil, město ho vzalo na milost až po jeho smrti.

Národní a univerzitní knihovna v Lublani

Plečnikova svatyně a milion knih. Knihovna se stala symbolem slovinského snu o krásné architektuře

Je tomu letos 60 let, kdy zemřel architekt, který se nesmazatelně zapsal do dějin české i slovinské architektury. Jože Plečnik po sobě ve Slovinsku zanechal své největší dílo – budovu Národní knihovny. Ta je krásnou ukázkou toho, že světová architektura nemusela vznikat jen na nádvořích pražských královských paláců a zahrad. Stavba je přitom pro Slovince symbolem splněného snu. Když v roce 1991 Slovinsko získalo nezávislost, vláda se rozhodla typickou cihlovou fasádu knihovny umístit na pětisettolarovou bankovku, a to společně s Plečnikovým portrétem. Přitom tak ikonická budova neměla vůbec vzniknout a její stavba byla poznamenána bojem za slovinskou kulturu v mnohonárodnostní Jugoslávii.

Modlitby z protiatomového krytu. Slovinští architekti postavili kostel, který pojí věřící s nebesy

Slovinské architektonické studio DANS Arhitekti navrhlo a zrealizovalo revoluční stavbu, která nemá ve Slovinsku konkurenci. Exteriéry a interiéry kostela jsou strohé, přísné a striktně minimalistické. Autoři zvolili jako základ designu pohledový beton. Díky důmyslnému systému světel se rovněž podařilo docílit hry světla a stínů, která se přirozeně promítá na čisté betonové stěny jako na jakési imaginární plátno. Revoluční architektura se v tomto místě symbolicky uzavírá v kruh a navrací se zpět do časů raného křesťanství, do prvních bazilik v antické Byzanci.

Foto: Městské nábřeží jako ze žurnálu. Lublaň se právem pyšní jedním z nejhezčích nábřeží v Evropě

Řada českých měst v posledních letech investuje nemalé finanční prostředky na revitalizaci a rekonstrukci městských nábřeží. V Praze v příštích letech projde velkou rekonstrukcí náplavka. Brno chystá velkou rekonstrukci nábřeží v okolí řeky Svratky. Hlavní město Slovinska Lublaň v posledních letech s pomocí slovinských architektů opravilo velkou část nábřeží v těsném okolí řeky Lublaňky. Domy z konce 19. století a Plečnikovy zásahy z první poloviny 20. století místní architekti doplnili o sklo, ocel a surový beton. Autoři mezi lety 2008–2012 navrhli a postavili řadu nových staveb, které velmi citlivě vstoupily do historického jádra a pomyslně otevřely řeku lidem.

Parky a volná prostranství. V Lublani řeší veřejný prostor s větším ohledem na obyvatele

Veřejné prostory jsou důležitou součástí města. Kvalita a organizace těchto míst často vypovídají o vyspělosti společnosti více než mnohé ekonomické ukazatele. Velká část českých měst, Prahu nevyjímaje, stále hledá způsob, jak tyto prostory spravovat. Pro porovnání jsme se podívali do Lublaně (hlavního města Slovinska), jak se stará o veřejné prostory a v jakém jsou stavu. Oproti Praze se tam daří lépe korigovat soukromé zájmy, ovšem město čelí menšímu tlaku investorů a developerů. Veřejný prostor tam také není tolik zprivatizovaný a roztříštěný jako v české metropoli.

Volby ze zahraničí. Tisíce Čechů mají smůlu, na ambasádu se nedostanou a korespondenčně volit nelze

Na českých ambasádách se otevřely volební místnosti. Volit mohou všichni Češi, kteří jsou zapsaní ve zvláštním seznamu na zastupitelském úřadě nebo se prokážou platným volebním průkazem. Korespondenční hlasování stále umožněno není. Tisíce Čechů, kteří se nedostanou na ambasádu, mají znovu smůlu. Jako první k urnám zamířili krajané v Jižní Americe, a to ve čtvrtek. Všechny volební místnosti se uzavřou v sobotu ve 14.00. Lidé vybírají z kandidátky Středočeského kraje. Ten byl vybrán na základě losování.

Jak se vypořádat s koly v centru města nebo veřejným prostorem? Praha se může inspirovat v Lublani

Naprostá většina českých měst včetně hlavního města stále bojuje s cyklistickou dopravou. Radnice Prahy 1 se proto rozhodla, že znemožní cyklistům vjezd do historického centra. Vedení se tak snaží reagovat na vzrůstající oblibu různých alternativních prostředků, které aktuálně brázdí centrum české metropole. Jde o elektrické koloběžky, beer bike (kolo, na kterém si můžete dát pivo) a segwaye. Rozhodli jsme se proto navštívit Lublaň a podívat se, jak si slovinská metropole poradila s tímto problémem. Město má jeden z nejlepších systémů cyklotras, který snese to nejpřísnější hodnocení. Zajímat nás bude především kvalita místní sítě a zejména to, v jakém stavu je zde veřejný prostor.

Foto: Brnu ujel vlak. Recept na železniční centrum střední Evropy mají ve Vídni

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) v září dokončila rekonstrukci hlavního nádraží v Brně. Další opravy železničního uzlu chystá na příští rok. Stále se přitom neví, zda nádraží zůstane na dosavadním místě, nebo se odsune dále od centra. Rakouskou metropoli Vídeň trápila podobná situace. Měla nevyhovující, staré a neprůjezdné nádraží. Ale zatímco Brno během uplynulých 20 let stihlo vypsat dvě neplatná referenda, Vídeň vybudovala moderní dopravní terminál. Podívejme se na něj.

Nejen Kotva nebo Transgas. V Praze stojí až dvě stovky skvostů poválečné architektury

Stavby pocházející z 2. poloviny 20. století bývají často spojovány s dobou, kdy vznikly. Na zapomenuté a méně známé architektonické skvosty z této doby se snaží dlouhodobě upozornit spolek Architektura 489. Na svém webu zveřejnili interaktivní mapu se zhruba dvěma stovkami budov převážně z Prahy a snaží se vysvětlit, proč bychom domy postavené v letech 1948 až 1989 neměli zatracovat. Některé z nich okomentovali i pro Aktuálně.cz.

Obrazem: Polystyrenizace Česka. Historická výzdoba staveb mizí, budovy připomínají vtip z Kameňáku

Pokud by dokumentarista mapoval vývoj architektury po roce 2000, mohl by filmu dát název Česko v polystyrenu. Češi zateplují, co se dá, a pod polystyrenem často mizí historické budovy, které přečkaly dvě světové války i komunistický režim. Přesto se i v tuzemsku najdou kvalitní rekonstrukce, při kterých dojde k zateplení budov bez toho, aby se narušila a zničila historická výzdoba. Podívejte se do fotogalerie na nejlepší i nejhorší rekonstrukce.

Rekonstrukce hlavního nádraží v Brně a prostoru před hlavním nádražím

Foto: Rekonstrukce jako Brno. Hlavní nádraží ožilo, ale vypadá pořád žalostně

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) dokončila rekonstrukci hlavního nádraží v Brně. Cestující mohou po třech měsících cestovat přes jihomoravskou metropoli bez omezení. Další komplikace je čekají hned za rok. Podívejte se, co vše se zlepšilo a co zůstalo beze změny.

Češi neumějí zateplovat. Aby ušetřili, často udělají z cenné budovy krabici, shodují se architekti

Rekonstrukce základní školy v Kamenných Žehrovicích, při které dělníci nenávratně zničili historickou fasádu budovy, ukazuje na letitý problém se zateplováním domů. Podle oslovených architektů majitelé často hledí jen na nejnižší cenu. To vede k nekvalitní práci a k nenávratnému ničení cenných budov. "Někdo prostě musí vzít fyzicky sbíjecí kladivo do ruky a všechnu štukatérskou práci omlátit a zničit, až se dostane na cihlu. Výsledek je pak takový, že zbavíte dům veškerého členění," říká kritik architektonických přešlapů, který vystupuje pod jménem Arch Vader. Přitom v Česku existuje řada kvalitně provedených zateplení. Ztrácí se však v moři barevných a špatně provedených rekonstrukcí.

Pražské mosty jsou v žalostném stavu. Některé se rozpadají, na jejich opravy městu chybí miliardy

Zhruba patnáct mostů klenoucích se nad Vltavou je ve špatném technickém stavu. Stav Libeňského mostu je podle vyjádření Technické správy komunikací (TSK) velmi špatný, lávky pro pěší, které jsou součástí železničního mostu, jsou v havarijním stavu. Právě začala rekonstrukce Hlávkova mostu, nicméně na opravu mostovky a oblouků dojde nejdříve v roce 2018. TSK v minulých letech vypracovala podrobnou zprávu, ve které stav hodnotila na stupnici od I do VII, přičemž sedmé stadium se rovná havarijnímu stavu. Většina mostů propadla a získala známku V.

Obrazem: Vzácné skleněné obklady zůstaly do zásoby. Praha otevřela metro Jinonice po rekonstrukci

Pražský dopravní podnik (DPP) ve středu otevřel stanici metra B Jinonice. Ta byla pro cestující uzavřena od začátku roku 2017 kvůli rozsáhlé rekonstrukci. Dělníci vyčistili unikátní skleněné obklady od Františka Víznera, vyměnili dlažbu u hran nástupišť a sloupy obložili novými keramickými obklady. Kompletní rekonstrukce včetně neveřejných prostor a technologického zázemí bude dokončena až 17. listopadu. DPP za opravu zaplatí 145 milionů korun. Stanici Jinonice dlouho trápily průsaky spodních vod i poškozený interiér od vandalů. "Kromě technologických úprav, díky kterým nebude docházet k průsakům vody, se podařilo stanici oživit," ocenila změny pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO).