


Slovenskem před volbami cloumají emoce a lidé hledají pevný bod, říká Radičová
S bývalou premiérkou Ivetou Radičovou o dvou tvářích Slovenska, vyčerpaných politicích a nešťastném způsobu léta.



S bývalou premiérkou Ivetou Radičovou o dvou tvářích Slovenska, vyčerpaných politicích a nešťastném způsobu léta.



Superministr Havlíček podlehl příliš jednoduchým selským počtům a vyhodil šéfa telekomunikačního úřadu. Komplikace to přinese všem. Každému, kdo používá chytrý telefon, státní kase a nakonec i Havlíčkovi.



Vystoupením Velké Británie končí emotivní fáze vztahů ostrovního království s kontinentem. Teď teprve přichází na řadu hledání racionální dohody, aby neoslabila ani Británie, ani unie.



Nikdo neumí tak dobře šetřit na špatném místě jako Česko. Nyní to mají odnést chudí v nuzném bydlení. Co na tom, že pozítří bude muset stát zaplatit dvojnásobek sumy, kterou dnes krátkozrace ušetří.



Víkendový sjezd lidovců dopadl tak, jak měl dopadnout už loni v březnu. Marian Jurečka je poslední šancí, jak restartovat KDU-ČSL, aby mohla jít úspěšně do příštích voleb. Ať už samostatně, nebo v koalici se slušným věnem.



Po Pirátech nenabídla ani ODS Česku vizi velké strany se silným programem. Místo boje s Babišem začíná boj o to, kdo mu s lepším volebním výsledkem vleze do další vlády.



Premiér se už skoro utopil ve slibech, co všechno s čím kdy sloučí. Pokud chce nějaký realistický plán, měl by jít spát. Jeho vlastní kniha O čem sním, když náhodou spím totiž jeden nabízí.



S ekonomkou Danuší Nerudovou o důchodech budoucnosti, vykořisťované střední třídě, sprostých mailech a také o ženách, které se nevychvalují.



Andrej Babiš vládne podobně, jako podnikal. Nejspokojenější je, když si nikdo není ničím jistý. Proto je třeba občas odhalit a potrestat vnitřního nepřítele. Tentokrát padla volba na Vladimíra Kremlíka.



Tolika dobrými úmysly snad ještě nebyla vydlážděna žádná cesta. A podle toho také dopadla. Vítejte v byrokratickém pekle zpolitizované státní správy.



S Milanem Šveřepou o strachu z těch, kdo žijí za branami léčeben, o byrokracii, která dusí pomoc, a také o nezájmu Česka zařídit si dobré jméno.



Jana Maláčová představila důchodovou reformu a debata o ní začala záhy připomínat soutěž Vtipnější vyhrává. Jiný plán teď ale nemáme, vezměme jej tedy vážně.



S předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským o ohrožení státních zástupců, lenosti politiků i časech, kdy mu komunisté vyhrožovali stávkou.



Jako na začátku každého nového roku to vypadá na jistojisté zrušení superhrubé mzdy. Ale dopadne to jako vždy. Ani tato vláda není schopna smysluplné daňové reformy.



Zavření Počerad by prospělo našemu zdraví. Pomohli bychom klimatu i energetice. A získali více peněz z Bruselu. Ale státem ovládaný ČEZ řekl ne a rozhodl se velkolepě prohrát.



Na začátku nového roku stojí za připomínku, že zdejší politický systém nemůže dlouhodobě dobře fungovat, pokud mu dominuje jen jeden hegemon bez reálné konkurence. Nejen republice, ale i samotnému ANO by prospěl silný politický rival.



Občanská společnost se v roce 2019 vzepjala k nečekaně velkému protestu. Šanci přetavit tuto energii do podpory demokratických stran však opozice zcela spálila.



Měla to to být spektakulární výhra vládní koalice – rodičovský příspěvek 300 tisíc! Jenže po festivalu politického populismu zbyla jen hořkost z nerovnosti a z promarněné šance k reformě.



Vzdělání u nás teď nezachrání ani peníze pro učitele, ani drcení studentů státní maturitou. Prvořadým úkolem dneška je výběrová pomoc žákům v regionech, které se propadají.



Jízdní řád vládních investic připomíná komunistické pětiletky: o plánování světlých zítřků v něm není nouze, jaksi ale není jasné, z čeho se zaplatí. Užitek se pak měří množstvím, s kvalitou zřejmě není třeba ztrácet čas.