Právě se děje

Lídr republikánů ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy prolomil mlčení ohledně nedávného setkání bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa s krajně pravicovým komentátorem Nickem Fuentesem, s nímž exprezident před týdnem povečeřel ve svém sídle na Floridě. Podle McCarthyho není pro Fuentesovy názory v Republikánské straně místo. Setkání kritizovala také řada dalších vysoce postavených republikánů, uvedla dnes agentura Reuters.

Americké ministerstvo spravedlnosti Fuentese označilo za někoho, kdo hlásá nadřazenost bělochů. Podle Ligy proti hanobení (ADL) Fuentes "v žertu" popíral holokaust a přirovnával Židy upálené v koncentračních táborech "k sušenkám v troubě".

Fuentes se večeře s Trumpem zúčastnil společně s rapperem Kanyem Westem, který si nyní říká Ye a který si vysloužil ostrou kritiku za antisemitské výroky.

McCarthy, který je nyní lídrem republikánské sněmovní menšiny, má šanci stát se předsedou Sněmovny reprezentantů, až nad ní v lednu převezmou kontrolu republikáni. Novináři jej požádali, aby se k setkání Trumpa s Fuentesem vyjádřil poté, co hovořil s prezidentem Joem Bidenem. "Myslím, že by nikdo neměl trávit čas s Fuentesem," uvedl McCarthy a dodal, že Fuentesovy názory nepatří do Republikánské strany.

Nejvyšší správní soud v úterý obdržel první podněty související s registračním procesem pro prezidentské volby. V databázi soudu přibyla dvě nová řízení. Kdo podněty sepsal, soud prozatím nezveřejnil, záznamy v databázi jsou anonymizované. Lhůta pro zpochybnění rozhodnutí ministerstva vnitra o provedení či neprovedení registrace vyprší ve středu v 16 hodin. Soud pak zveřejní souhrnnou informaci. Poté bude mít 15 dní na rozhodnutí o jednotlivých podnětech.

Na soud se podle dřívějšího vyjádření chtějí obrátit podnikatelé Karel Janeček a Karel Diviš, které vnitro do voleb nepustilo. "Přeneseně řečeno, rozhodčí píská konec až 14. 12. 2022. Budu bojovat do poslední minuty. A věřím v úspěch," napsal v úterý na twitteru Diviš.

Na soud se ale mohou obracet i další nezaregistrovaní kandidáti, případně navrhující poslanci a senátoři či navrhující občané. Zákon také dává stejnému okruhu navrhovatelů možnost zpochybnit úspěšnou registraci jiného kandidáta.

Společnost FutureLife, za kterou stojí investiční fond CVC a skupina Hartenberg ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO), získala v minulých týdnech genetickou laboratoř CytoGenomic Medical Laboratory v Rumunsku. Napsal to dnes server Hospodářských novin, kterým transakci potvrdil výkonný ředitel Hartenberg Holdingu Jozef Janov. Kupní cena byla podle novin do 100 milionů korun.

Janov uvedl, že FutureLife koupil majoritu v laboratoři v Rumunsku, která doplňuje spektrum činností pro mimotělní oplodnění. "Některé pacienty tak můžeme vyšetřovat přímo tam," dodal. V čele rumunské laboratoře zůstane podle Hospodářských novin její zakladatel Danae Stambouli, který si v podniku ponechal významný podíl a bude řídit jeho expanzi. FutureLife už v Rumunsku působí, má zde velkou kliniku IVF.

Podobný model, tedy že FutureLife koupí majoritu a zakladatelé s menším podílem zůstávají, uplatnila skupina u většiny svých transakcí. Nedávno například koupila tradiční barcelonskou kliniku Institut Marques, v níž získala 80 procent. Ve vlastnické struktuře dál zůstává rodina Marquesových, která stála u zrodu kliniky.

Sněmovna v úterý souhlasila s pobytem ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku. Schválila také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie a mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a v Iráku. Vládní návrh musí ještě posoudit senátoři. Schvalovat by jej měli ve čtvrtek.

Výcvik ukrajinských vojáků v Česku se uskuteční podle dřívějších informací z branného výboru v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí. Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu konat pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků.

Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády. Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi Evropské unie, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun.

Vězněná představitelka běloruské opozice Maryja Kalesnikavová je v Homelu v nemocnici na resuscitačním oddělení, uvedl na telegramu opoziční politik Viktar Babaryka. Co se jí stalo, není podle něj jasné, informaci mu potvrdili advokáti.

Babaryka uvedl, že Kalesnikavová byla do nemocnice odvezena v pondělí. Nejdříve byla na chirurgii, pak ji převezli na ARO.

Bývalá flétnistka Kalesnikavová působila jako koordinátorka volebního štábu Viktara Babaryky, který hodlal kandidovat v běloruských prezidentských volbách v roce 2020. Poté, co úřady Babarykovi kandidaturu znemožnily, podporovala Kalesnikavová hlavní favoritku opozice, Svjatlanu Cichanouskou. Úřady Kalesnikavovou zadržely v září 2020 a poté se pokusily ji vyvézt ze země. Ona ale na hranicích roztrhala svůj cestovní pas. V září loňského roku si pak vyslechla trest 11 let odnětí svobody mimo jiné za údajné výzvy k poškození národní bezpečnosti.