Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu při příležitosti vojenské přehlídky ke Dni vítězství prohlásil, že válka na Ukrajině končí. Řekl, že EU usiluje o kontakty s Ruskem, a dodal, že by za sedmadvacítku mohl jednat bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Toho ale odmítají jak experti, tak vysocí evropští představitelé.
Cestu Roberta Fica do Moskvy využila ruská státní televize k pobavení diváků. „Dvorní novinář Kremlu“ Pavel Zarubin ve svém pořadu detailně sledoval zákulisí víkendové schůzky slovenského premiéra s Vladimirem Putinem a nešetřil ironickými poznámkami. Podle rusisty Karla Svobody jde o typický způsob, jakým Kreml ponižuje i ty zahraniční politiky, kteří se snaží vůči Rusku vystupovat vstřícně.
Ruská invaze na Ukrajinu přiměla evropské státy masivně zbrojit. Jak se Evropa a hlavně její východní křídlo připravuje na možnou válku? Jaké jsou hlavní problémy této přípravy a kdo dokáže na krize reagovat nejrychleji? O tom v pořadu Spotlight News Aktuálně.cz hovoří Martin Sklenár, expert na obranu z nevládní organizace GLOBSEC a bývalý slovenský ministr obrany.
Série incidentů s drony v Lotyšsku vyústila v politickou krizi. Po dopadu bezpilotních letounů v příhraničí a zásahu ropného zásobníku rezignoval ministr obrany Andris Spruds. Ukrajina potvrdila, že šlo o její drony, které měly být podle Kyjeva odkloněné ruskou armádou. Pobaltské státy nyní žádají NATO o posílení protivzdušné obrany.
Na začátku týdne hosté Aktuálně.cz v Knihovně Václava Havla debatovali o bezpečnosti východního křídla NATO. Estonsko, Lotyšsko a Litva i kvůli své traumatické historické zkušenosti dramaticky zvyšují výdaje na obranu, zatímco v Česku se závazky k Severoatlantické alianci staly vnitropolitickým bojem a jádrem sporu mezi vládou a prezidentem.
Novináři hned tří prestižních deníků přišli s informací, že se šéf Kremlu Vladimir Putin stále více obává o svoji bezpečnost. Hned se ale objevily skeptické hlasy, které hovoří o tom, že to není pravda a může se jednat o hru evropské rozvědky. Skrývá se Putin opravdu v bunkru? A hrozí Rusku převrat? O tom hovoří analytik Kirill Shamiev ze Švédského ústavu pro mezinárodní vztahy.
Vyšší desítky lidí se v pátek odpoledne sešly na pražských Olšanských hřbitovech, kde položili věnce k památníkům československých a sovětských vojáků Rudé armády. Na akci přijeli i motorkáři z klubu Noční vlci, které doprovodil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Na Olšanech na ně pak čekal exposlanec Jiří Kobza (SPD), zároveň ale také podporovatelé Ukrajiny. Přinášíme reportáž přímo z místa.
Rusové se připravují na vojenskou přehlídku k 81. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Na rozdíl od loňska se ale zúčastní jen minimum světových lídrů a média čím dál více zmiňují otázky bezpečnosti. Akci totiž hrozí ukrajinské drony a nemá se na ní objevit těžká vojenská technika, jako jsou tanky a obrněná vozidla.
Ještě před válkou se přátelil s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Teď ho média označují jako jednoho z mála evropských státníků, kterému naslouchá Donald Trump. Finský prezident Alexander Stubb v Praze zaujal projevem o Evropské unii, která se podle něj musí zásadně změnit: je potřeba ji rozšířit a měla by být víc než mezinárodní organizace a méně než stát.
Ukrajinské drony v pátek již počtvrté za šestnáct dní zasáhly důležitý ruský černomořský přístav Tuapse. Kromě ochromení exportu suroviny, klíčového zdroje ruského státního rozpočtu, to ve městě a na pobřeží způsobilo ekologickou katastrofu. Na situaci musel reagovat i Kreml. Reportér Aktuálně.cz hovořil s tamním politikem o situaci přímo na místě.
Od začátku března 2026 se Kreml a Vladimir Putin obávají úniku citlivých informací a také rizika spiknutí nebo pokusu o puč proti ruskému prezidentovi. Konkrétně se obávají použití dronů při možném pokusu o atentát ze strany členů ruské politické elity. Informaci v pondělí přinesli novináři z nezávislého exilového serveru Važnyje Istoriji a potvrzuje je také deník Financial Times.
Pobaltské státy bývají v posledních letech často zmiňovány jako „další na řadě“. Nakolik je ale tento obraz opřený o realitu – a nakolik jde o zjednodušený mediální narativ? Jak vážně brát současné budování obranných linií v Litvě, Lotyšsku a Estonsku? A co skutečně znamená život ve stínu války na Ukrajině?
Od roku 2028 má začít platit ETS2, tedy způsob, jak chce Evropská unie regulovat emise a podpořit dekarbonizaci. Evropský parlament měl k návrhu připomínky, jimiž se zabýval Výbor pro životní prostředí a zpravodajka Danuše Nerudová. Ta ve speciální epizodě pořadu Spotlight News ve Štrasburku hovoří o tom, jaké změny nakonec prosadila a co by měl nyní udělat český premiér Andrej Babiš (ANO).
Letos na začátku března se na ruskojazyčných sociálních sítích začaly šířit výzvy k vyhlášení takzvané Narvské lidové republiky na východě Estonska. Evropská i česká média se hned vylekala, že přichází stejný scénář, jaký známe z východní Ukrajiny. Tam také v roce 2014 separatisté nejprve vyhlásili Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a pak přišla ruská invaze.
Médii proletěl projev 81letého ruského komunisty Gennadije Zjuganova ve Státní dumě, který sepsul prezidenta Vladimira Putina kvůli ekonomické situaci v zemi. Proč Rusové čím dál víc kritizují hlavu svého státu? Kdo je Zjuganov a jaký vliv mají ruští komunisté v roce 2026? O tom v pořadu Spotlight News hovoří spolupracovník Aktuálně.cz v Rusku Jiří Just.
Když začala válka na Ukrajině, ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev prohlásil, že země právě spáchala ekonomickou sebevraždu. Později vzal svá slova zpět a krach už prý nečeká, obává se ovšem stagnace a závislosti na Číně. Kdo má pravdu ohledně inflace, v čem je skutečná slabost ruské ekonomiky a co všechno ovlivňuje blokování internetu? O tom Inozemcev hovoří v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Bělorusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského začalo stavět silnice a vybavovat dělostřelecké pozice poblíž hranic s Ukrajinou. „Domníváme se, že se Rusko znovu pokusí zatáhnout Bělorusko do své války,“ napsal Zelenskyj na Telegramu. Vyjádřil se k tomu i jeho exministr zahraničí Dmytro Kuleba, který ve videu na svém youtubovém kanále varoval před několika varovnými signály.
Černobylská katastrofa není jen příběhem Ukrajiny a Běloruska. Následky havárie, od níž v neděli uplyne právě 40 let, likvidovaly statisíce mužů z celého Sovětského svazu, mezi nimi i Estonci. Jeden z nich, předseda Estonské asociace pro Černobyl Juri Reinmann popisuje práci „lidských robotů“, život v zakázané zóně i to, jak dnes bývalí likvidátoři bojují s nemocemi a pocitem zapomnění.
Maďarsko tajně spolupracovalo s Ruskem na vyřazení oligarchů, společností a bank ze sankcí. Vyplývá to z úterní investigativy, kterou zveřejnilo mezinárodní konsorcium novinářů. Ti tvrdí, že mají důkazy, že maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó jednal jménem Kremlu a snažil se vyškrtnout oligarchy ze sankčních seznamů. Podle Szijjártóa to podporuje i slovenská vláda.
Ukrajinci neustále útočí na ruské rafinerie a klíčové přístavy. Například ve městě Tuapse si lidé stěžovali na to, že z nebe padá „černý déšť“. Jak efektivní v útocích Ukrajinci jsou, jak dlouho trvá důležitá zařízení opravit a jak se na globálním trhu s ropou a na ruském rozpočtu podepisuje současná situace ve světě? O tom v pořadu Spotlight News hovoří analytik Isaac Levi z think-tanku CREA.
