ČTK

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda v pondělí kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu. Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

"Hlavním důvodem návrhu je revidovat právní rámec ve vztahu k požadavkům na minimální teplotu na pracovišti s ohledem na současnou situaci, kdy v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině dochází k omezování a přerušování dodávek zemního plynu, kdy se předpokládá další nárůst a přetrvávání energetické krize," uvedlo v důvodové zprávě k nařízení ministerstvo.

Současné stanovené teploty pocházejí z roku 2007. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho úřad návrh konzultoval s hygieniky a srovnával s jinými zeměmi. Změna má podle návrhu vstoupit v platnost dnem vyhlášení nového nařízení vlády.

Pro různé třídy práce práce nařízení stanoví jak minimální, tak maximální teplotu. Změnu ministerstvo navrhuje u práce kategorie 1, tedy vsedě s minimální celotělovou aktivitou, a kategorie 2a vsedě s lehkou manuální prací rukou. U kategorie 1, kam spadá kancelářská, administrativní nebo laboratorní práce, navrhuje pokles z dosud minimální teploty 22 na 18 stupňů. U kategorie 2a, kam spadají například řidiči, pokladní nebo montáž lehkých dílů, může teplota klesnout z 18 na 16 stupňů. Záleží ještě na způsobu ventilace a tepelném odporu oděvu.

Novým ředitelem civilní rozvědky by se mohl stát bývalý náměstek pro operativní činnost Vladimír Posolda, informoval v pondělí Deník N. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po zasedání vlády řekl, že kabinet by o novém řediteli mohl rozhodnout příští středu. Jméno kandidáta veřejnosti ani ministrům nesdělil. Obdobné kroky nejdříve konzultuje s premiérem Petrem Fialou (ODS) a následně na schůzce předsedů koaličních stran, uvedl. Funkce ředitele rozvědky není obsazena od konce srpna, kdy rezignoval Petr Mlejnek.

Server Neovlivní.cz v pátek uvedl, že Posoldu upřednostnil Rakušan před dalším uchazečem, kterým byl bývalý náměstek ředitele pro analytiku a zahraniční styky ÚZSI Jan Paďourek. Šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) jmenuje podle zákona ministr vnitra se souhlasem vlády. "Já dnes vládu o žádném jménu neinformoval," uvedl Rakušan. Ministrům sdělil, že své kroky nejdříve konzultuje s premiérem a následně s předsedy koaličních stran ve formátu K5. "Vyjádřil jsem naději a velkou pravděpodobnost, že vláda příští středu definitivně rozhodne," uvedl.

Posolda informaci o svém chystaném jmenování nepotvrdil. "Nemůžu nic komentovat, protože nejsem zatím žádným nástupcem (Petra Mlejnka)," řekl Deníku N. Nepotvrdil ani to, že by měl domluvenou schůzku s premiérem Fialou.

Posolda podle Neovlivní.cz začínal svou kariéru v roce 1991 ve federálních zpravodajských službách, pracoval i v Bezpečnostní informační službě (BIS). Podle serveru Aktuálně.cz zamířil Posolda do rozvědky v roce 1998 a brzy odpovídal za analytiku. Později byl také oficiálním zástupcem rozvědky v zahraničí, v roce 2004 byl Posolda v médiích zmiňován jako náměstek ředitele ÚZSI pro zpravodajskou činnost.

Pěstouni začnou od října dostávat víc peněz od státu. Příspěvek při převzetí dítěte se jim zvedne o 35 procent a měsíční částka na úhradu potřeb dítěte o 27 procent. Vzrostou i zaopatřovací příspěvky pro mladé po odchodu z dětského domova či z náhradní rodiny, a to o 15 procent. Nařízení se zvýšením částek schválila v pondělí vláda. Na Twitteru to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Přidáním chce kabinet zmírnit dopady zdražování na pěstounské domácnosti. Po navýšení bude na roční výdaje potřeba navíc kolem 400 milionů korun.

Ministerstvo práce uvedlo, že kvůli prudkému růstu cen začíná být pro pěstounské rodiny problematické péči o svěřené děti zajišťovat a pro mladé po odchodu z dětských domovů či od pěstounů z dávky vyžít. Navrhované zvýšení příspěvků odpovídá nárůstu cen od poslední valorizace do konce letošního května, upřesnil resort.

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte činí měsíčně u dětí do šesti let 4950 korun, od šesti do 12 let 6150 korun, od 12 do 18 let pak 6985 korun a pro studenty od 18 do 26 let 7260 korun. Nově to bude od října po navýšení o 27 procent podle věku 6290, 7750, 8870 a 9220 korun. U postiženého dítěte se podle věku, stavu a závislosti na péči vyplácí od 5115 do 9900 korun, od října to bude od 6500 do 12 575 korun měsíčně.

Americký prezident Joe Biden přijme 1. prosince ve Washingtonu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, oznámila v pondělí mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová. Jedním z hlavních důvodů návštěvy je i shodný pohled obou státníků na význam podpory Ukrajiny napadené Ruskem, uvedla mluvčí.

"Hluboce si vážíme našich vztahů s Francií, která patří k našim nejdůležitějším spojencům," uvedla mluvčí. Francie a USA "sdílejí demokratické hodnoty i ekonomické vazby, úzce spolupracují na bezpečnostních a obranných otázkách," dodala Jean-Pierreová.

Biden a Macron se před týdnem setkali v Londýně na pohřbu zesnulé britské panovnice Alžběty II. Na recepci pořádané novým britským králem Karlem III. se podle médií dohodlo několik návštěv na nejvyšší úrovni.

Macron navštívil Oválnou pracovnu již v roce 2018, tehdy tam ovšem úřadoval Bidenův předchůdce Donald Trump, připomněla stanice BFM TV.

Při protestech, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě, zemřelo nejméně 76 lidí, uvedla v pondělí nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Oslu. Mezi mrtvými je šest žen a čtyři děti. Íránská státní média naposledy o víkendu hovořila o 41 mrtvých.

"Podle informací, které organizace Iran Human Rights sesbírala, bylo při demonstracích zabito nejméně 76 lidí ve 14 íránských provinciích," stojí v prohlášení IHR, ze kterého citovala agentura AFP. Nevládní organizace podle svých slov získala "videozáznamy a úmrtní listy, které potvrzují, že bezpečnostní složky na demonstranty střílí ostrými náboji".

Protesty se v uplynulých dnech konaly ve více než 40 městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat hlavy. Právě kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie před téměř dvěma týdny zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.

Aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok by mohla v Británii dostat pokutu 27 milionů liber (zhruba 740 milionů Kč) kvůli nedostatečné ochraně soukromí dětských uživatelů. Informoval o tom britský úřad na ochranu osobních údajů (ICO). Podle úřadu je možné, že aplikace zpracovávala data o uživatelích mladších než 13 let bez potřebného souhlasu rodičů. Majitelem TikToku je čínská společnost ByteDance.

"TikTok by mohl čelit pokutě 27 milionů liber poté, co vyšetřování ICO zjistilo, že tato firma možná porušila britský zákon o ochraně údajů," uvedl úřad ve zprávě. Dodal, že firmě zaslal právní dokument, který předchází vyměření pokuty. Upozornil, že před přijetím konečného rozhodnutí posoudí veškerá vyjádření podniku.

V nynější fázi podle úřadu stále není jisté, že firma zákon porušila a že dostane pokutu. Aplikace TikTok podle agentury AP uvedla, že s předběžnými závěry úřadu nesouhlasí a že mu hodlá předložit oficiální reakci.

"Všichni usilujeme o to, aby děti mohly poznávat digitální svět, ale s řádnou ochranou osobních údajů," uvedl šéf úřadu John Edwards. "Podniky poskytující digitální služby mají zákonnou povinnost tuto ochranu zajistit. Podle našeho předběžného názoru však TikTok tento požadavek nesplnil," dodal.

Policisté v pondělí našli v rodinném domě v Měšicích u Prahy čtyři mrtvé - dva dospělé a dvě děti. Případ vyšetřují jako trojnásobnou vraždu a následnou sebevraždu, jde zřejmě o rodinnou tragédii, řekla policejní mluvčí Barbora Schneeweissová.

Policisté na místě zasahovali po 13. hodině po upozornění sousedů, kteří rodinu dlouho neviděli. Se vstupem do domu jim pomohli hasiči. "Uvnitř policisté nalezli čtyři osoby bez známek života - dva dospělé a dvě nezletilé děti. Podle předběžných zjištění se jedná o trojnásobnou vraždu a následnou sebevraždu," uvedla mluvčí.

Na místě jsou nyní kriminalisté a soudní lékař. "Byla nařízena soudní pitva, která určí přesné příčiny úmrtí všech osob," dodala mluvčí.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes klesla na nejnižší úroveň od července, přispěly k tomu vysoké námořní dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) a růst dodávek prostřednictvím potrubí z Norska. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku kolem 16:00 SELČ vykazovala pokles o téměř sedm procent na 173 eur (zhruba 4 300 korun) za megawatthodinu (MWh).

Během dne cena sestoupila až pod 170 eur za MWh. Stále však zůstává několikanásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za MWh.

Analytici ze společnosti Refinitiv podle agentury Reuters uvedli, že předpokládaná vlna chladného počasí v severozápadní Evropě příští týden zvýší spotřebu energie na vytápění. Dodali však, že tlaky na růst cen zmírňují rostoucí produkce plynu v Norsku a vysoké tempo dodávek LNG.

Agentura DPA poukázala rovněž na příznivý vývoj zásob plynu v evropských zemích. Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly zásobníky plynu v Evropské unii o víkendu plné z více než 87 procent. V Německu, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, činila naplněnost zásobníků přes 91 procent a v České republice přes 85 procent.