ČTK

Zástupci pražského hnutí STAN si vzali čas na rozmyšlenou, zda podpoří menšinovou radu koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). Rozhodnutí projednají ve stranických strukturách. Novinářům to po pátečním jednání řekl poslanec a vyjednavač STAN Jan Lacina. K žádné konkrétní dohodě mezi stranami nedošlo. Spolu na samostatná jednání pozvalo rovněž Piráty a Prahu Sobě, kteří však účast odmítli. Piráti v týdnu uvedli, že menšinovou radu Spolu nepodpoří. Naopak hnutí ANO v říjnu toleranci dočasné menšinové rady Spolu nabídlo. Volby v Praze vyhrálo Spolu před ANO a třetími Piráty.

"Od začátku se držíme toho, že je lepší jednat. Naše postoje k té situaci, která nastala, znáte. Klíčová otázka padla na podporu menšinové rady. Projde to nějakým naším vnitřním procesem a odpověděli jsme, že odpovíme," řekl Lacina.

Zatím podle něho stále platí usnesení krajského výboru STAN, které říká, že vyjednavači STAN mají domluvit koalici stejnou, jako je ta vládní, tedy se Spolu a STAN. "A že žádná varianta s podporou hnutí ANO nepřipadá v úvahu," řekl.

Předseda pražské ODS Marek Benda řekl, že se dnešní jednání netýkalo žádné dohody o spolupráci na úrovni koalice. "My jsme jim zdůraznili, že by se jednalo o podporu menšinové rady, která by byla složena ze Spolu. Nejedná se z jejich hlediska o žádnou podporu hnutí ANO, tak uvidíme, jak zareagují," řekl předseda pražské ODS Marek Benda.

Živnostníci zanedlouho nebudou muset hradit autorské poplatky v případě, že budou mít například v zázemí prodejny puštěnu z rádia hudbu jako zvukovou kulisu. Změnu přinese novela autorského zákona, kterou prezident Miloš Zeman podepsal navzdory výhradám správců autorských práv. Výtky k novele mají i producenti v audiovizi. ČTK dnes o prezidentově podpisu informoval Hrad.

Autorským poplatkům nebude podléhat reprodukovaná hudba například v železářství nebo kadeřnictví, která by byla nahodilá, nevýdělečné povahy a nezávislá na přání příjemce. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) se to bude vztahovat například na případy, kdy si provozovatel hudbu pustí pro svou potřebu ve vedlejší místnosti, než ve které bude obsluhovat zákazníky, i když by zvuk byl slyšet v obou místnostech.

Proti úpravě mají výhrady zástupci Ochranného svazu autorského (OSA) a Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI), podle níž přijatá úprava přesahuje rámec výjimek povolených právem EU. Sporná je podle OSA podmínka nevýdělečnosti, která má sloužit pouze ke stanovení nižší ceny za práva autorů.

Stálý představitel Česka při Organizaci spojených národů (OSN) v Ženevě Václav Bálek se od Nového roku stane předsedou Rady OSN pro lidská práva. Poprvé jí bude předsedat Čech, uvedlo v páteční tiskové zprávě ministerstvo zahraničí.

Česká republika v radě v květnu nahradila Rusko, jemuž bylo členství pozastaveno kvůli invazi na Ukrajinu. Moskva následně 47člennou radu opustila.

Předsedu volí členové rady ze svých řad vždy na období jednoho roku, Bálek vystřídá Argentince Federica Villegase. O tom, že Česko usiluje o pozici předsedy rady, informovala česká diplomacie už na konci června.

"Zvolení pana velvyslance Bálka je vyústěním dlouhodobého zájmu Česka o lidská práva, našeho aktivního angažmá v Radě pro lidská práva i důrazu, které na ochranu a podporu lidských práv klade současná vláda," uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Bálek poznamenal, že se bude snažit o to, aby rada plnila svoji preventivní roli a aby skrze dialog a spolupráci předcházela porušování lidských práv. "Budeme klást důraz na to, aby rada fungovala efektivně a aby se jejího fungování mohli zúčastnit všichni relevantní aktéři, včetně zástupců malých zemí a občanské společnosti," podotkl velvyslanec.

Vlakové expresy zvládnou od neděle, kdy začne platit nový jízdní řád, cestu z Prahy do Českých Budějovic za hodinu a 40 minut. Z Prahy do Tábora to bude 59 minut. Cesta tak bude asi o 20 minut rychlejší. Jde o rekordní časy v historii zdejší železniční dopravy, vyplývá z tiskové zprávy Českých drah (ČD). Rychlost na trase bude skoro 100 kilometrů za hodinu. Zrychlí se i cestování do Milevska, Bechyně či Jindřichova Hradce, tedy do dalších zastávek na 4. železničním koridoru i mimo něj.

"Cesta vlakem mezi Prahou a jihočeskou metropolí bude zhruba o 20 minut kratší než v končícím jízdním řádu. Oproti 80. letům se však jízdní doba zkrátila dokonce na polovinu. Tehdy se cestovalo z Prahy do Českých Budějovic zhruba tři a půl hodiny. Nové cestovní časy tak umožňují pohodlnější denní dojíždění za prací nebo do školy na trase České Budějovice - Tábor - Praha a zpět," řekl člen představenstva ČD a náměstek pro osobní dopravu Jiří Ješeta.

U všech spojů EuroCity a InterCity sjednotil národní dopravce maximální rychlost na 160 kilometrů za hodinu. Ve vlacích bude jídelní vůz, wifi nebo zásuvky pro dobíjení cestovní elektroniky. Linka Ex 7 Jižní expres bude patřit k nejrychlejším v Česku a podle ČD konkurovat provozu na silnicích, kde často vznikají kolony. Cestovní průměrná rychlost vlaků dosáhne 98 kilometrů za hodinu. Mezi Prahou a Táborem překročí 100 kilometrů za hodinu. "Cesta vlakem tak bude rychlejší než autem. Lidé se navíc vyhnou častým kolonám na silnici I/3 a na dálnici D1 a problémům s parkováním v aglomeracích, ve kterých vlaky zastavují," uvedl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.

Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru.

Rakousko na čtvrtečním zasedání ministrů vnitra členských zemí Evropské unie odmítlo podpořit vstup Rumunska do Schengenu. Rozhodnutí zdůvodnilo tím, že přes Rumunsko vedou cesty, po kterých převaděči pašují migranty do EU a do Rakouska. Vídeň také poukazuje na to, že Rumuni zaujímají čtvrté místo mezi zeměmi, odkud pašeráci pocházejí. Spolu s Rumunskem musí na vstup dál čekat také Bulharsko, obě země přitom podle Evropské komise splňují potřebné podmínky už více než deset let.

"Vzhledem k postoji Rakouska hlasovat proti přistoupení Rumunska do schengenskému prostoru byl povolán ke konzultacím mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Rumunska v Rakouské republice Emil Hurezeanu," uvedla v prohlášení rumunská diplomacie. Snížení úrovně diplomatických vztahů je podle ministerstva "politickým gestem, které zdůrazňuje rozhodný nesouhlas s jednáním Rakouska".

V Česku dochází k nárůstu akutních respiračních infekcí včetně chřipky a respiračně syncytiálních virů. Ukazují to údaje Státního zdravotního ústavu. V některých evropských zemích včetně sousedního Německa už se chřipka šíří se střední intenzitou, v Česku zatím počet případů roste hlavně u dětí ve věku šest až 14 let. Ústav ale upozorňuje na to, že vzorků, které lékaři odesílají do národní referenční laboratoře, není dostatek.

"Ve 48. týdnu 2022 se nemocnost akutních respiračních infekcí v Česku zvýšila o téměř 15 procent. Nárůsty nemocnosti jsou evidovány ve všech krajích a ve všech věkových skupinách, což odpovídá zvyšujícím se počtům pozitivních záchytů chřipkových virů a dalších respiračních agens v populaci," uvedl ústav.

Archeologové v Turecku objevili zřejmě nejstarší umělecké zobrazení příběhové scény, kamenný panel s rytinami ukazuje divoká zvířata a muže, který se drží za penis. Podle nich neolitický reliéf vznikl nejspíše kolem roku 11 000 před naším letopočtem a pravděpodobně odráží proměňující se vztah zvířat a člověka v době, kdy začaly během tak zvané neolitické revoluce vznikat první usedlé společnosti založené na zemědělství.

Archeologové o nálezu kamenné lavice s rytinami v lokalitě Sayburç na jihovýchodě Turecka informovali v odborném magazínu Antiquity.

Podle nich je odkryté zobrazení nejstarším, u kterého lze vysledovat časovou následnost jednotlivých scén, které tak vyprávějí ucelený příběh. "Můžeme se domnívat, že se tady začal formovat jakýsi komplexní příběh, že byl rozhodující pro formování ideologie dané komunity a byl předáván dalším generacím," citoval server The Art Newspaper vedoucí výzkumu, archeoložku Eylem Özdoganovou.

Výrobnímu odvětví Spojených států nevzniká ani nehrozí podstatná újma dovozem emulzního styren-butadienového kaučuku (ESBR) z Česka a Ruska, který je podle rozhodnutí ministerstva obchodu prodáván v USA za nižší, než reálnou cenu. Na dovoz ESBR z Česka a Ruska tak nebudou uvalená žádná antidumpingová cla. Uvedla to ve svém prohlášení americká Komise pro mezinárodní obchod (ITC).

Žádné další podrobnosti zatím komise nenabídla. Zpráva, která bude obsahovat její stanoviska a informace získané při šetření, bude zveřejněna až 24. ledna.

ITC zahájila šetření na základě žádosti americké společnosti Lion Elastomers loni. Do Spojených států se ESBR dováží kromě Česka a Ruska také z Mexika, Německa a Tchaj-wanu.