Vláda zváží konec byrokratické přítěže. Současná EET postrádá smysl, míní experti

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
14. 1. 2022 6:13
Elektronická evidence tržeb (EET) měla podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) narovnat podnikatelské prostředí. Projektu ale zasadila první ránu už pandemie, která ho pozastavila, a s nástupem nové vlády zřejmě úplně skončí. Usiluje o to Schillerové nástupce Zbyněk Stanjura (ODS), který aktuálně vyhodnocuje přínos EET. Podle expertů by její konec ulevil hlavně malým podnikům.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Začátkem února to bude šest let, co někdejší sněmovna schválila zavedení elektronické evidence tržeb a tehdejší poslanci ODS a TOP 09 na protest opustili jednací sál. Hlasování si podle nich vynutila vládní koalice (tehdy ve složení ANO, ČSSD a lidovci) a tvrdili, že bylo nezákonné, protože ještě neskončila debata. Šéf občanských demokratů Petr Fiala mluvil o černém dnu pro živnostníky i českou demokracii. 

Teď právě on stojí v čele vlády, která může EET zrušit. V programovém prohlášení, které vláda zveřejnila minulý týden, se sice nepíše výslovně o zrušení EET, ale pouze o tom, že bude zrušena povinnost tržby evidovat. Šéf resortu financí Zbyněk Stanjura nicméně o EET dlouhodobě hovoří jako o byrokratické zátěži a její konec chce prosadit.

Kloní se k tomu i představitelé dalších vládních stran, dlouhodobým kritikem EET je například šéf Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš. "Plán koaličního partnera na zrušení tohoto systému podpoříme," uvedla pro on-line deník Aktuálně.cz mluvčí Pirátů Veronika Šmídová. 

Například místopředseda a ekonomický expert ODS Jan Skopeček těsně před volbami ale připustil možnost, že by v případě zájmu podnikatelů mohla EET běžet na dobrovolné bázi jako nyní. "Jestli bude silná poptávka těch, kteří už pokladní systémy mají, v EET dále pokračovat, tak se o její dobrovolné podobě můžeme bavit," řekl tehdy.

S tím by souhlasila i Hospodářská komora ČR. "Pokračování EET na dobrovolné bázi by nepromarnilo vynaložené náklady podnikatelů na pořízení a udržování pokladních systémů a také veřejné výdaje na automatizovaný daňový informační systém, který provozuje finanční správa," sdělil pro Aktuálně.cz mluvčí komory Miroslav Diro.

Mluvčí ministerstva financí Anna Vasko uvedla, že Stanjura nyní zadal analýzu nákladů, výnosů a fungování elektronické evidence tržeb. "Platí přitom, že vláda v návaznosti na zveřejněné programové prohlášení nepočítá s opětovným zavedením povinnosti elektronicky evidovat tržby od ledna 2023," doplnila Vasko.

Zatím tedy není jasné, zda a kdy přesně EET odzvoní nadobro. Záležet bude také na tom, kdy vláda návrh na zrušení připraví. Fiala se koncem roku nechal slyšet, že kabinet přednostně musí řešit jiná témata jako opatření proti koronaviru a ceny energií.

EET ano, ale pro všechny

Elektronická evidence tržeb tak nyní dál běží právě na dobrovolné bázi. Ministerstvo financí ji ještě pod vedením Aleny Schillerové pozastavilo kvůli pandemii do konce tohoto roku. Žádný podnikatel tudíž v současné době nemusí své tržby evidovat, ale pokud chce, může to činit dobrovolně.

Stát kvůli koronaviru také předloni v květnu nespustil další vlnu EET, která se měla týkat například řemeslníků nebo lékařů. Platí tak pouze pro restaurace a ubytovací zařízení a pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. 

Zástupci ubytovacích zařízení a gastronomie by přitom nebyli proti, aby EET běžela dál, ale pouze v případě, že by se do ní musela zapojit i další odvětví. "Systém by měl fungovat tak, jak byl nastaven - tedy pro všechny, rozhodně ne pro část trhu, protože pak to nedává smysl," míní prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

"Elektronické evidenci tržeb jsme se nikdy nebránili. Naopak jsme ji v době zavedení i podpořili," dodal Stárek s tím, že projekt podle něj přiměl řadu podnikatelů k registraci plátcovství DPH, což se dříve dost obcházelo. 

Také předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Josef Jaroš by se znovuzavedení povinnosti EET nebránil za předpokladu, že by neplatila jen pro některé skupiny. "A také za předpokladu, že nedojde ke zbytečnému zatížení podnikatelů a dokážeme jasně definovat, koho se netýká, čímž mám na mysli ty nejmenší podnikatele, kde to do určitého obratu nedává smysl," sdělil.

K dodržování zákonů nedonutí ani EET

Také někteří experti souhlasí, že zrušení evidence tržeb by pomohlo hlavně malým podnikům. "Zejména drobným podnikům konec EET uleví. Nebudou muset řešit zvýšenou administrativu, která je s tím spojená, a také ušetří na dalších nákladech, třeba na správě pokladního systému či na zajištění spolehlivého internetu," domnívá se daňový expert společnosti BDO Petr Linx. Podle Linxe ale EET zčásti měla vliv na narovnávání podnikatelského prostředí, což si od projektu slibovala i bývalá ministryně financí Alena Schillerová. 

Schillerová také EET zaváděla s vidinou, že se omezí šedá ekonomika. Například daňový expert a partner poradenské skupiny V4 Group Michal Jelínek ovšem míní, že pokud živnostník nechce dodržovat zákony, nedonutila ho ani EET. 

Expert na DPH a partner společnosti PwC Martin Diviš dodal, že faktické ukončení zákona o evidenci tržeb by pro podnikatelské prostřední prakticky nic neznamenalo. "Úhrady kartou už dnes nejsou povinně součástí EET a je tak na podnikatelích, zda tyto platby evidují dobrovolně. Část z nich tak činí, protože už nechtěli dále upravovat systém, část ne. Původní záměr tohoto opatření tak vzal za své a pro stát již evidované transakce mají malou vypovídající hodnotu," řekl.

Daňový expert Martin Bortlík ze společnosti Apogeo doplnil, že aby se dalo mluvit o narovnání podnikatelského prostředí, musela by se EET vztahovat na veškeré podnikatelské činnosti a být zahájeno současně, nikoli ve vlnách. To se ale nestalo. "Narovnání podnikatelského prostředí beru z tohoto úhlu pohledu jako velmi diskutabilní. Smysl v zavedení EET v určitých podnikatelských odvětvích je rovněž na diskuzi, neboť možnost provést kontrolní nákup v některých oborech je takřka vyloučena (třeba řemeslníci)," řekl.

Pokladní systémy se konce EET nebojí

Konec EET by mohl ohrozit také byznys společností, které dodávají pokladní systémy. Mezi hlavní hráče patří Storyous a Dotykačka. Už loni skončil platební systém eKasa od operátora O2. Firma to ale zdůvodňuje vyčerpáním potenciálu, kdy dodavatel řešení nedokázal přijít s dlouhodobou produktovou vizí.

Klienty eKasy přebrala právě společnost Storyous. Její mluvčí Jana Kohoutová tvrdí, že zrušení EET by pro podnik žádné fatální následky nemělo. "Největší dopad to bude mít na systémy, které fungují čistě na bázi evidence tržeb. My jsme byli před EET, budeme i po ní. Storyous je komplexní restaurační a manažerský systém," sdělila Kohoutová, podle níž společnost neeviduje žádné ztráty ani kvůli odložení třetí a čtvrté vlny. 

Podobně hovoří i ředitel Dotykačky Petr Menclík. "Dotykačka nikdy nebyla koncipovaná jako EET pokladna. Vždy šlo o pokladní systém, kde EET představovalo jen jednu z desítek funkcí. Aktuálně navzdory odložení EET evidujeme cca 400 až 600 nových zákazníků měsíčně," řekl.

Z údajů finanční správy vyplývá, že aktuálně je do EET zapojeno celkem 201 140 podnikatelů, kteří zaevidovali zhruba 18,4 miliardy účtenek. Těsně před propuknutím pandemie v únoru 2020 minulá vláda vyčíslila za roky 2017 až 2019 přínos EET zhruba na 33 miliard korun. To tehdy zpochybňovali například Piráti.

 

Právě se děje

Další zprávy