V domě bydlí dvojice starších lidí a tomu je přizpůsobena stavba i okolní terén. Objekt je proto přízemní o velikosti kolem 120 m2 a je umístěn ve svahu. Již při vstupu na pozemek je jasné, že v domě bydlí šikovný zahradník. Dům samotný má zelenou fasádu z obkladových desek, velikou prosklenou stěnu do obytného prostoru a krásný výhled na úpatí Brd.
Na otázky nám odpovídal pán domu Zbyněk Kolář:
V první řadě, jak se Vám v domě bydlí?
S bydlením jsme stále maximálně spokojeni. Jsme taková stará škola, moc netopíme a v tomto domě máme skutečně malé účty za topení, kolem 5ti tisíc, a to máme jen přímotopy. V létě naopak dokážeme v domě udržet díky stínění a nočnímu větrání snesitelnou teplotní úroveň. Jsme tady opravdu spokojeni, to se těžko popisuje, je to o našem pocitu. Člověk dělá vlastně jen takovou běžnou údržbu - čistí okapy, seřizuje okna, uklízí a občas kouká, jestli jsou všechny silikony v koupelnách na svém místě.
Jaká byla Vaše cesta k dřevostavbě?
Musím říct, že jsme měli štěstí. Nechali jsme se přesvědčit naším známým, bez něj bychom asi skončili u cihly. Dnes už si lidé na dřevostavby zvykli, před 10ti lety to tak běžné nebylo. Dům nám postavila společnost Dumrazdva.cz a z jejího přístupu ke stavbě a i následné spolupráci jsme úplně nadšení. V současné době musím říct, že už bych v cihlovém domě bydlet nechtěl. Tady máme jakoby všechno hned, dům je hned vytopený, dá se rychle vyvětrat. To se ostatně v průběhu bydlení nezměnilo. Člověk se jen podle mě musí naučit s domem žít - kdy má smysl topit, větrat, kdy naopak nechat spuštěné žaluzie. Nás vlastně na začátku velmi překvapilo, jak se dům chová v zimě. Když byl jasný lednový den, dokázal se dům (přestože venku mrzlo) vyhřát jen sluncem a nebylo již potřeba dále topit.
Je něco co, byste změnil, nebo řešil dnes jinak?
Ani nevím, taková klasika je, že zásuvka někde chybí, někde přebývá. Stále čekám na nějaký skutečně zajímavý, nenáročný, šetrný systém vytápění. Šetrný jak k přírodě, tak k mé peněžence.
