Evropská kosmická agentura - ESA

18. 2. 2012 20:06
Evropská kosmická agentura (ESA, European Space Agency) je evropskou verzí americké NASA. Sdružuje devatenáct států, které jsou, vyjma Norska a Švýcarska, zároveň členy Evropské unie.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ESA

Evropská kosmická agentura (ESA, European Space Agency) je evropskou verzí americké vládní agentury pro etectví a kosmonautiku NASA. Sdružuje devatenáct států, které jsou, vyjma Norska a Švýcarska, zároveň členy Evropské unie: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizotemsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Česko se stalo členem 12. listopadu 2008.

Spolupráci, jež zřejmě povede ke členství, podepsalo již v devadesátých letech minulého století také Polsko a Maďarsko. Dalšími uchazeči jsou Estonsko, Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Slovensko, Slovinsko, Kypr a Malta a dokonce neevropské země - Izrael a Turecko.

Dlouholetým přidruženým spolupracovníkem ESA je Kanada, a to díky svým velmi úzkým a historicky daným vztahům s Velkou Británií. Participovat na vybraných projektech začala již v roce 1979. Nezávazně se do některých programů zapojují též další mimoevropské státy - například Indie či Argentina.

Ústředí ESA se nachází v Paříži. Nicméně klíčová technická zařízení včetně odpalovací rampy a řídícího střediska jsou v komplexu Guyanského kosmického centra v Kourou v latinsko-americké Francouzské Guyaně.

Ve skutečnosti je toto středisko starší než ESA, protože stavba začala v roce 1964, kdežto ESA vznikla až v roce 1975. Francie tehdy evropské agentuře centrum nabídla k dispozici. A tak jsou z guyanského kosmodromu vynášeny na oběžnou dráhu sondy a družice nejen její, ale i samostatného francouzského kosmického programu. Dalším uživatelem kosmodromu je ještě firma Arianespace, která odsud vypouští komerční satelity.

Provoz guyanského kosmodromu je financován z větší části agenturou ESA, částečně Francií. O jeho chod se starají především Francouzi. Poloha byla vybrána kvůli asi 500 kilometrů vzdálenému rovníku. V těchto místech uděluje zemská rotace raketám startujícím východním směrem zrychlení, výhodné při dosahování oběžné dráhy.

Další centra se nalézají v Evropě; v Itálii je to ESRIN (European Space Research Institute), který především zpracovává data naměřená sondami a odeslaná k Zemi. Řízené jsou však sondy z německého centra ESOC (European Space Operations Centre). V německu se také nachází výcviková zařízení pro astronauty. Není proto divu, že prvním astronautem ESA byl Němec - fyzik Dr. Ulf Dietrich Merbold. První let absolvoval v roce 1983 na palubě amerického raketoplánu Columbia.

ESTEC (European Space Research and Technology Centre) se nalézá poblíž Amsterodamu a je technologickým centrem, kde vznikaly dopravní moduly pro mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Pracují v něm i Češi.

ESA úzce spolupracuje s Ruskem a z Guyanské základny startují ruské nosné rakety Sojuz. Ty dopravují astronauty k ISS. Další rakety, používané pro vynášení družic, jsou Ariane. 13. ledna 2012 byla poprvé vypuštěna nová raketa Vega, kterou má na starosti hlavně italské centrum.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 2 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy