Evropská kosmická agentura - ESA

18. 2. 2012 20:06
Evropská kosmická agentura (ESA, European Space Agency) je evropskou verzí americké NASA. Sdružuje devatenáct států, které jsou, vyjma Norska a Švýcarska, zároveň členy Evropské unie.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ESA

Evropská kosmická agentura (ESA, European Space Agency) je evropskou verzí americké vládní agentury pro etectví a kosmonautiku NASA. Sdružuje devatenáct států, které jsou, vyjma Norska a Švýcarska, zároveň členy Evropské unie: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizotemsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Česko se stalo členem 12. listopadu 2008.

Spolupráci, jež zřejmě povede ke členství, podepsalo již v devadesátých letech minulého století také Polsko a Maďarsko. Dalšími uchazeči jsou Estonsko, Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Slovensko, Slovinsko, Kypr a Malta a dokonce neevropské země - Izrael a Turecko.

Dlouholetým přidruženým spolupracovníkem ESA je Kanada, a to díky svým velmi úzkým a historicky daným vztahům s Velkou Británií. Participovat na vybraných projektech začala již v roce 1979. Nezávazně se do některých programů zapojují též další mimoevropské státy - například Indie či Argentina.

Ústředí ESA se nachází v Paříži. Nicméně klíčová technická zařízení včetně odpalovací rampy a řídícího střediska jsou v komplexu Guyanského kosmického centra v Kourou v latinsko-americké Francouzské Guyaně.

Ve skutečnosti je toto středisko starší než ESA, protože stavba začala v roce 1964, kdežto ESA vznikla až v roce 1975. Francie tehdy evropské agentuře centrum nabídla k dispozici. A tak jsou z guyanského kosmodromu vynášeny na oběžnou dráhu sondy a družice nejen její, ale i samostatného francouzského kosmického programu. Dalším uživatelem kosmodromu je ještě firma Arianespace, která odsud vypouští komerční satelity.

Provoz guyanského kosmodromu je financován z větší části agenturou ESA, částečně Francií. O jeho chod se starají především Francouzi. Poloha byla vybrána kvůli asi 500 kilometrů vzdálenému rovníku. V těchto místech uděluje zemská rotace raketám startujícím východním směrem zrychlení, výhodné při dosahování oběžné dráhy.

Další centra se nalézají v Evropě; v Itálii je to ESRIN (European Space Research Institute), který především zpracovává data naměřená sondami a odeslaná k Zemi. Řízené jsou však sondy z německého centra ESOC (European Space Operations Centre). V německu se také nachází výcviková zařízení pro astronauty. Není proto divu, že prvním astronautem ESA byl Němec - fyzik Dr. Ulf Dietrich Merbold. První let absolvoval v roce 1983 na palubě amerického raketoplánu Columbia.

ESTEC (European Space Research and Technology Centre) se nalézá poblíž Amsterodamu a je technologickým centrem, kde vznikaly dopravní moduly pro mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Pracují v něm i Češi.

ESA úzce spolupracuje s Ruskem a z Guyanské základny startují ruské nosné rakety Sojuz. Ty dopravují astronauty k ISS. Další rakety, používané pro vynášení družic, jsou Ariane. 13. ledna 2012 byla poprvé vypuštěna nová raketa Vega, kterou má na starosti hlavně italské centrum.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Babiš bude informovat evropské představitele o Vrběticích na sobotním summitu

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude na neformálním summitu lídrů Evropské unie informovat o vrbětické kauze, písemné závěry k tématu ale zaujme až příští summit koncem května. Novinářům to Babiš v pátek řekl před odletem na jednání, které se koná do soboty v portugalském Portu. Předseda Evropské rady Charles Michel podle Babiše slíbil téma zmínit i na tiskové konferenci.

Summit se bude týkat například společného přístupu k sociálním tématům, jako jsou minimální mzda či rovné pracovní podmínky mužů a žen. Babiš řekl, že u večeře kolegy seznámí s vývojem česko-ruského sporu vyvolaného kauzou Vrbětice. "Co se týče Ruska jako takového, téma bude speciálně na programu příští Evropské rady za tři týdny," uvedl. V projevu bude žádat o solidaritu, které se podle něj už Česku dostává od dalších zemí EU i spojenců mimo unii.

Nynější neformální summit nebude mít písemné závěry, k Rusku by se však měl vyjádřit summit svolaný na 25. května. "Kauza se dostane do písemných závěrů na té normální Evropské radě," řekl. Kolem případu podle Babiše není nic nového, spojenců se nijak nedotkne vnitropolitická debata v ČR. Podle serveru Seznam Zprávy chtěl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) na své zrušené cestě do Moskvy vyměnit informace o Vrběticích mimo jiné za dodávky ruské vakcíny Sputnik V. Hamáček to ostře odmítá a chce se bránit soudně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy