Evropská kosmická agentura (ESA, European Space Agency) je evropskou verzí americké vládní agentury pro etectví a kosmonautiku NASA. Sdružuje devatenáct států, které jsou, vyjma Norska a Švýcarska, zároveň členy Evropské unie: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizotemsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Česko se stalo členem 12. listopadu 2008.
Spolupráci, jež zřejmě povede ke členství, podepsalo již v devadesátých letech minulého století také Polsko a Maďarsko. Dalšími uchazeči jsou Estonsko, Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Slovensko, Slovinsko, Kypr a Malta a dokonce neevropské země - Izrael a Turecko.
Dlouholetým přidruženým spolupracovníkem ESA je Kanada, a to díky svým velmi úzkým a historicky daným vztahům s Velkou Británií. Participovat na vybraných projektech začala již v roce 1979. Nezávazně se do některých programů zapojují též další mimoevropské státy - například Indie či Argentina.
Ústředí ESA se nachází v Paříži. Nicméně klíčová technická zařízení včetně odpalovací rampy a řídícího střediska jsou v komplexu Guyanského kosmického centra v Kourou v latinsko-americké Francouzské Guyaně.
Ve skutečnosti je toto středisko starší než ESA, protože stavba začala v roce 1964, kdežto ESA vznikla až v roce 1975. Francie tehdy evropské agentuře centrum nabídla k dispozici. A tak jsou z guyanského kosmodromu vynášeny na oběžnou dráhu sondy a družice nejen její, ale i samostatného francouzského kosmického programu. Dalším uživatelem kosmodromu je ještě firma Arianespace, která odsud vypouští komerční satelity.
Provoz guyanského kosmodromu je financován z větší části agenturou ESA, částečně Francií. O jeho chod se starají především Francouzi. Poloha byla vybrána kvůli asi 500 kilometrů vzdálenému rovníku. V těchto místech uděluje zemská rotace raketám startujícím východním směrem zrychlení, výhodné při dosahování oběžné dráhy.
Další centra se nalézají v Evropě; v Itálii je to ESRIN (European Space Research Institute), který především zpracovává data naměřená sondami a odeslaná k Zemi. Řízené jsou však sondy z německého centra ESOC (European Space Operations Centre). V německu se také nachází výcviková zařízení pro astronauty. Není proto divu, že prvním astronautem ESA byl Němec - fyzik Dr. Ulf Dietrich Merbold. První let absolvoval v roce 1983 na palubě amerického raketoplánu Columbia.
ESTEC (European Space Research and Technology Centre) se nalézá poblíž Amsterodamu a je technologickým centrem, kde vznikaly dopravní moduly pro mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Pracují v něm i Češi.
ESA úzce spolupracuje s Ruskem a z Guyanské základny startují ruské nosné rakety Sojuz. Ty dopravují astronauty k ISS. Další rakety, používané pro vynášení družic, jsou Ariane. 13. ledna 2012 byla poprvé vypuštěna nová raketa Vega, kterou má na starosti hlavně italské centrum.
