Životopis
Petr Bezruč se narodil v září 1857 v Opavě, a to pod jménem Vladimír Vašek. Jeho otec Antonín byl rovněž spisovatel. Maturitu složil v Brně a od roku 1885 odešel studovat na vysokou školu do Prahy. Tam si vybral obor klasické a slovanské filologie. Univerzitní vzdělání nedokončil kvůli duševnímu zhroucení. Po návratu do Brna se začala jeho celoživotní práce na poště.
V letech 1891 až 1893 byl přeřazen na poštovní úřad v Místku (dnešní Frýdek-Místek). Toto krátké období bylo pro Vladimíra Vaška důležité. Seznámil se se sociálními a národnostními útrapami a prožil si milostné vztahy. Zkušenost pro něj měla velký význam, když začal s literární tvorbou. Navíc blízkými přáteli se mu stávají Ondřej Boleslav Petr a Doda Bezručová, jejichž příjmení použil při tvorbě svého uměleckého jména.
V dalších letech už zůstává v Brně a pokračuje v práci na místní poště. Zatímco v předchozí době se vyznačoval apatií a náklonností k neřestem, zážitek z Místku a okolních vesnic ho proměnil. Přelom století znamenal nejen zdravotní potíže, ale také aktivní snaha publikovat své výtvory, což se mu daří díky Janu Herbenovi a časopisu Čas.
Politika ho nejvýrazněji zasáhla až v roce 1915, kdy byl obviněn z velezrady kvůli připisovanému autorství proruské básně s podpisem P. B. Obvinění se nepotvrdilo a soud rozhodl o nevině.
Zbytek života nebyl jinak výrazně společensky ani literárně činný. Od roku 1939 žil v Kostelci na Hané. Zemřel v únoru 1958.
Dílo Petra Bezruče
Jediným, avšak o to významnějším dílem Petra Bezruče jsou Slezské písně. Jejich osamocenost vynahrazují dějiny vzniku. Jako sbírka básní se totiž vyvíjela a během let se proměňovala a nabírala další části.
Poprvé se jeho poezie souborně objevila ve Slezském čísle časopisu Čas v roce 1903. Tehdy ji tvořilo 31 básní. V roce 1909 vychází Slezské písně, které už tvoří 45 básní. Finální podoba pochází z roku 1928 a zahrnuje sedmdesát devět básní. Bezručova poezie se zde dotýká tří motivů. Jednu tvoří intimní lyrika, která se vztahuje k osobním tématům, další reagují na sociální a národnostní útlak vůči slezskému lidu.
Z další tvorby je možné zmínit báseň Stužkonoska modrá z roku 1930. Název odkazuje k druhu můry, která schází v rozsáhlé sbírce a kterou se podaří nalézt až v pozdním věku, a tak se v básni zklamaně vrací k rekapitulaci života.
Bezruč je autorem několika prozaických děl. Čtyři jeho drobná díla, které v průběhu let napsal - Studie z Café Lustig, Křivý úsměv ještěra, Lolo a druhové a Je nás šest vyšla těsně před jeho úmrtím v roce 1957 ve sbírce Povídky ze života.
Místa spojená s Petrem Bezručem
V Moravskoslezském kraji se nachází několik míst spojených s osobností Petra Bezruče. V rodné Opavě je na místě bývalého domu rodičů Památník Petra Bezruče. Ve Frýdku-Místku je v ulici U staré pošty umístěna pamětní deska nebo v ulici Frýdlantské Památník slezských písní. Zdejší gymnázium také po Bezručovi převzalo jméno od roku 1968.