Tom Cruise

19. 12. 2012 23:41
Hvězda filmové série Mission Impossible Tom Cruise má neustále plný natáčecí program. Do kin uvádí Jacka Reachera i sci-fi Nevědomí
Tom Cruise.
Tom Cruise. | Foto: fanpop.com

Populární, úspěšná i problematická osobnost Hollywoodu, to je Tom Cruise. Je jednou z velkých filmových hvězd už od osmdesátých let, jeho jméno je stále zárukou finančního úspěchu, přestože jeho poslední roky byly ovlivněny spojením jeho osoby se scientologickou církví.

Mezi jeho poslední filmová angažování patří čtvrtý díl série Mission Impossible z roku 2011, kde si zopakoval svou roli agenta Ethana Hunta a v roce následujícím se představil ve dvou filmech - Rock of Ages, kde ztvárnil rockového muzikanta, a Jack Reacher, což je akční adaptace knihy Lea Childa o zkušeném vojenském vyšetřovateli.

V roce 2013 se objevil v odvážné sci-fi Nevědomí. V letech další by se měl objevit třeba i jako Van Helsing, ve sci-fi Douga Limana All You Need Is Kill (Vše, co stačí, je zabít) nebo v páté Mission: Impossible.

Filmová kariéra

Start Cruisovy filmové dráhy se datuje do poloviny osmdesátých let. Již v první polovině se objevil v několika filmech, ale neměly takový význam jako Legenda Ridleyho Scotta z roku 1985 a hlavně Top Gun z roku následujícího. Snímek z prostředí amerického letectva produkoval Jerry Bruckheimer a režíroval Tony Scott. Film zajistil slávu jak letectvu Spojených států, tak Cruisovi. Oddechový a zábavní film se zdá jako ideální prostředí pro Cruise, tvoří však jen část jeho filmové biografie, v níž se střídají snímky seriózní a dramatické se snímky blockbusterových rozměrů.

Hned v druhé polovině osmdesátých let se tak zaměřil na první skupinu ve filmech jako Rain Man a Narozen 4. července. V devadesátých letech pokračoval ve snímcích Interview s upírem, Firma či Jerry Maguire. V roce 1996 však přišla další příležitost, jak se divákům připomenou ve velké akční roli, které si pak několikrát zopakoval.

Zrodil se agent Ethan Hunt, který se poprvé proháněl ještě pražskými uličkami, v roce 2000 se vrátil a v roce 2006 se zdál svou kariéru završit. Jenomže v roce 2011 se objevilo další pokračování a vypadá to, že tato postava zůstane s Cruisem ještě dlouho. Podobný typ role mu nabídla i akční taškařice Zatím spolu, zatím živi nebo kriticky výtečně hodnocená sci-fi Stevena Spielberga Minority Report.

Mimo to ale pokračoval ve spolupráci s rozmanitými režiséry zvučných jmen a nebál se experimentů. Díky tomu se zrodila jeho postava nájemného zabijáka s vizáží šedivé lišky ve snímku Collateral nebo parodická role obtloustlého a plešatého manažera v Tropické bouři. Se Spielbergem natočil ještě novou verzi Války světů, s Robertem Redfordem připravil Hrdiny a zbabělce, pro Bryana Singera ztvárnil atentátníka na Hitlera ve Valkýře a za vyloženě alternativní počiny můžeme považovat Magnolii, Vanilkové nebe či Eyes Wide Shut.

Ze života Toma Cruise

Narodil se třetího července 1962 v Syracuse ve státě New York, a to pod jménem Thomas Cruise Mapother IV. Jeho vyrůstání nebylo jednoduché, protože pochází z kočovné rodiny, ve čtrnácti letech měl za sebou studium na patnácti různých školách. To se samozřejmě podepsalo i na školních výsledcích Toma Cruise, které ještě zhoršila jeho dyslexie. Po střední škole tak v dalším studiu nepokračoval a nastoupil dráhu, která jej dovedla na špičku hollywoodského světa, přestože původně si plánoval náboženskou dráhu, nejlépe jako kněz.

Za svůj život se třikrát oženil, z těchto svazků má jednoho vlastního potomka. Poprvé se oženil v roce 1987 s Mimi Rogers, po třech letech ji však po jeho boku nahradila Nicole Kidman. S ní vydržel ve svazku necelých jedenáct let, během nichž adoptovali dvě děti. V roce 2006 pak uzavřel manželství s další herečkou, Katie Holmes. Jejich vztah však skončil v roce 2012.

Kontroverzi způsobuje jeho příslušnost k scientologické církvi, k níž se hlásí i další hollywoodské hvězdy jako John Travolta. Tato církev je však někdy vnímána jako sekta hlavně kvůli obviněním z manipulace s členy. Jejich počátky se nechal inspirovat P. T. Anderson s filmem Mistr, proti němuž scientologové protestovali. Zvláštní praktiky této organizace by podle drbů obestírajících rozchod s Katie Holmes měly stát právě za jejich rozepří.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 59 minutami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy