Jan Otčenášek

29. 10. 2014 0:00
Jan Otčenášek byl český spisovatel a scenárista. Jeho nejznámějším dílem je novela Romeo, Julie a tma, která byla i zfilmována.

Životopis

Jan Otčenášek se narodil v roce 1924 v Praze v rodině truhláře. Vystudoval obchodní akademii, kde maturoval v roce 1943. V letech 1944 až 1945 byl pracovně nasazen v továrně Avia Letňany. Angažoval se v ilegální skupině mládeže nazvané Předvoj.

Základní údaje

Narození: 19. listopadu 1924, Praha

Úmrtí: 24. února, 1979, Praha

Rodina: životní partnerka Libuše Švormová

Po druhé světové válce začal studovat obor estetika na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, studia však kvůli problémům v rodině nedokončil.  V letech 1947–1951 se živil jako účetní ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu.

V dalším roce pracoval v sekretariátě Svazu československých spisovatelů. V roce 1953 krátce pracoval v redakci Československého rozhlasu. Po této zkušenosti se vrátil do sekretariátu, kde v letech 1956–1960 zastával funkci prvního tajemníka. Poté se plně věnoval psaní. Od roku 1973 pracoval jako dramaturg ve Filmovém studiu Barrandov. Zemřel v roce 1979 v Praze.

Dílo Jana Otčenáška

Otčenášek psal příležitostně do Lidových novin, Hosta do domu, Květů, Rudého práva nebo Plamene.

Autor ve svých prózách podrobně popisoval dobovou problematiku skrze generačně typizované postavy. První román Plným krokem mu vyšel v roce 1952. Tehdejší kritika ho přijala pozitivně a brala jej jako pokus o budovatelský román.

Přehled nejdůležitějších děl

Občan Brych, Romeo, Julie a tma, Kulhavý Orfeus, Pokušení Katarina

V roce 1955 vydal obsáhlý román Občan Brych. Hlavní postava právníka v něm váhá, zda přijmout, nebo odmítnout politické změny po převratu v únoru 1948. Byť román vznikl v období schematické literatury, jeho hlavní hrdina není charakterově černobílý a hledá vlastní orientaci. Postavy mají hlubší psychologii, ale stále je determinována ideologickou příslušností. Knihu v roce 1958 zfilmoval Otakar Vávra.

Slyšela je i ona ve svém úkrytu. Ještě z větší blízkosti. Všechno se náhle blížilo a bylo na dosah. To kvůli ní? Ach ne! Nic z toho nechápala. Zacpávala si chvílemi uši. Krčila se, ustrojená v pomačkaném kabátku se žlutou hvězdou, v koutku zdi na pohovce, nohy přitaženy pod sebe, pravičkou tiskla k tělu černý kufřík, aby jí ho nikdo nevyškubl. Tak setrvávala na rozhraní spánku a bdění, ohlušená, nehybná. Pohybujíc naprázdno rty, myslela na tátu a mámu, na něho, hřmot, při němž se div nerozpukly staré zdi, z ní vytřásl všechno. Slova, myšlenky, představy. Zůstaly slzy, ty úlevné, slané slzy. Pavle! úryvek z knihy Romeo, Julie a tma

Jan Otčenášek

Milostná novela Romeo, Julie a tma vyšla v roce 1958. Děj je zasazen do období okupace. Příběh tragické lásky dvou mladých lidí zfilmoval v roce 1959 Jiří Weiss. V roce 1964 napsal Otčenášek částečně autobiografický román Kulhavý Orfeus, v roce 1972 román Když v ráji pršelo. Posmrtně v roce 1984 vyšel nedokončený román Pokušení Katarina.

Od 60. let psal Otčenášek často filmové scénáře pro režiséra Jaroslava Balíka: Reportáž psaná na oprátce (1961), Jak se krade milión (1967), Ta třetí (1968), V každém pokoji žena (1974), Stín létajícího ptáčka (1977).

Pro televizi napsal dramata Romeo a Julie na konci listopadu, kterou v roce 1971 zfilmoval Jaroslav Balík, Kosmas a paní Božetěcha (1978) taktéž režíroval Balík. Otčenášek je také autorem scénáře k pětidílnému seriálu Byl jednou jeden dům (1976) a devítidílnému Dnes v jednom domě (1979), které oba režíroval František Filip.

V roce 1975 spoluzaložil s Jiřím Markem rozhlasový cyklus Jak se máte, Vondrovi? Kromě řady scénářů k filmům, televizním hrám a seriálům napsal divadelní komedii Víkend uprostřed týdne. Otčenášek obratně používal svou fabulační schopnost zachytit všední den různých postav, které znal zejména z prostředí rodného Žižkova.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci na východě Konga prorazili bránu do věznice, osvobodili přes 900 lidí

Při útoku na věznici ve městě Beni na východě Konga ozbrojenci pomohli k útěku asi 900 trestanců. K útoku, který byl koordinovaný s přepadením vojenské základny poblíž vězení, se zatím nikdo nepřihlásil.

Okolo sta vězňů z celkového počtu 1000 v budově zůstalo, ostatní utekli. "Útočníkům, kteří přišli ve velké skupině, se bohužel podařilo… prorazit dveře," uvedl starosta Beni Modeste Bakwanamaha, který za viníky označil islamistické milice Sjednocené demokratické síly (ADF).

Milice ADF utvořili muslimští rebelové původem z Ugandy, kteří se na východě Konga usídlili v 90. letech. Povstalci podle OSN v oblasti od začátku roku 2019 zabili přes 1000 lidí, a to i přes opakované pokusy konžské armády skupinu zneškodnit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy