Liberecká nemocnice sídlí v Husově ulici. Jejím ředitelem je Luděk Nečesaný. V roce 2013 měla nemocnice více než dva tisíce zaměstnanců. Provedeno bylo v tomto roce 15 435 operací a skoro 40 tisíc hospitalizací. Počet ambulantních vyšetření se pak vyšplhal na více než 466 tisíc.

Nemocnice je akciovou společností, kterou založil Liberecký kraj jako jediný akcionář. Do roku 2007 byla nemocnice příspěvkovou organizací. O rok později vstoupilo do společnosti majetkově také statutární město Liberec. V roce 2013 došlo k fúzi s turnovskou nemocnicí.

Liberecká nemocnice je v rámci regionu největším zdravotnickým zařízením. Má působnost v celém Libereckém kraji a také v širší spádové oblasti. Nemocnice poskytuje základní a specializované diagnostické služby, ústavní lékárny s prodejnami zdravotnických potřeb a také vysoce specializovanou péči, a to ve čtyřech centrech akreditovaných Ministerstvem zdravotnictví České republiky. Jde o Cerebrovaskulární centrum, Komplexní onkologické centrum, Kardiologické centrum a Traumatologicko-ortopedické centrum. Roku 2013 byla součástí centrové péče další dvě centra: Centrum laboratorní medicíny a Chirurgické centrum.

Historie nemocnice

V roce 1848 začala v Liberci fungovat Štěpánská nemocnice, která nabízela pouze chirurgické a interní oddělení. Toto zařízení později nestačilo, a tak byla realizována přístavba podél dnešní Husovy třídy, a to roku 1874. Mezi lety 1882 a 1894 vznikaly další pavilony. V roce 1900 nabízela nemocnice celkem 310 lůžek. Postupně bylo v nemocnici instalováno ústřední topení či plynové osvětlení. Budovy také byly propojeny telefonem.

Po druhé světové válce měla nemocnice kapacitu už 719 lůžek. V 70. letech bylo například modernizováno rentgenové oddělení a do chodu byla uvedena umělá ledvina. Postupně se začalo s neurochirurgickými zákroky, s cévní chirurgií a také s úplnými náhradami kyčelních kloubů.

Po roce 1989 přišel rozvoj v léčebné a diagnostické péči. V první polovině 90. let se budovala pracoviště s počítačovou tomografií (CT) a pracoviště digitální subtrakční angiografie (DSA). Později bylo také dokončeno centrum radiační a klinické onkologie. Roku 2002 se otevřel nově zrekonstruovaný Pavilon péče o matku a dítě.

Současnost

Roku 2008 uvedlo Radiodiagnostické oddělení nemocnice do provozu angiografický přístroj za více než 25 milionů korun, který dokáže přesně monitorovat stav krevního řečiště pacientů. Na Kardiologickém oddělení byl do plného provozu uveden nový monitorovací systém, který nahradil již nevyhovující techniku.

Roku 2009 bylo v babyboxu nemocnice nalezeno první dítě. Onkologie nemocnice získala nový přístroj magnetické rezonance.

V roce 2011 začaly pacientům sloužit nové přístroje na Kardiologickém oddělení. Zkrátila se tak čekací doba na některé zákroky.

V roce 2013 byl v Neurocentru do prakticky běžného provozu uveden preoperační mobilní CT přístroj, a to při páteřních operacích. Ve stejném roce se novým ředitelem nemocnice stal Luděk Nečesaný.

Úspěchy

V roce 2008 získalo onkologické pracoviště liberecké nemocnice statut jednoho z českých onkologických center, a to z rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví České republiky. Onkologické pracoviště nemocnice bylo jediným lůžkovým onkologickým oddělením v kraji.

Roku 2009 uvedlo Oddělení cévní chirurgie do praxe novou metodu léčení křečových žil – radiofrekvenční ablaci varikozních žil dolních končetin. Jde o bezbolestný zákrok.

O rok později se Krajská nemocnice Liberec stala jedinou akreditovanou nemocnicí v Libereckém kraji. V roce 2013 obhájila liberecká nemocnice statut Komplexního onkologického centra.

Kauzy nemocnice

Roku 2011 se hovořilo o pacientovi, který v liberecké nemocnici zemřel po operaci kýly. Pacient měl pravděpodobně po operaci nedostatek kyslíku kvůli vadnému hepafiltru v narkotizačním přístroji.

Ve stejném roce se objevila informace o podezřelých nákupech přístrojů do liberecké kardiologie. Ty podle odborníků mohly být o čtvrtinu levnější. Vedení nemocnice předražení odmítalo.

V roce 2012 se hovořilo o tom, že liberecká primátorka, krajský radní pro ekonomiku a také tehdejší generální ředitel liberecké nemocnice čelí obvinění proto, že schválili odměny ve výši 30 tisíc korun měsíčně uvolněným členům zastupitelstva dozorčí rady nemocnice. Stíhání primátorky ale mělo být zastaveno a dle posudku, který si nechala nemocnice vypracovat, byly odměny v pořádku.

Ve stejném roce byl zaměstnanec liberecké nemocnice podezřelý z krádeže peněz pocházejících z regulačních poplatků. Zřízenec nemocnice měl falšovat účtenky a připravit tak nemocnici o 700 tisíc korun.