Nadační fond proti korupci

25. 8. 2012 20:27
Nadační fond proti korupci je nestání organizace, kterou v březnu 2011 založil Karel Janeček, Stanislav Bernard a Jan Kraus.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Nadační fond proti korupci

Nadační fond proti korupci je nestání organizace, kterou v březnu 2011 založil Karel Janeček, Stanislav Bernard a Jan Kraus. Jeho motto zní: „Nebát se a nekrást a ne nakrást si a nebát se.“

Základní vizí fondu je stav, kdy bude společnost vnímat korupci jako zločin a podle toho také bude ke korupčníkům přistupovat. Stav, kdy korupce nebude standardem, ale naopak opovrženíhodnou výjimkou, a kdy budou mít takovýto pohled na věc nejen orgány výkonné či soudní moci, ale i občané.

Fond chce podporovat projekty odhalující korupční činnosti s významným ekonomickým dopadem na veřejnou správu, udílet ceny za prokázání korupce významného ekonomického dopadu, vypisovat granty na podporu investigativních novinářů, usilovat o dotahování zveřejněných případů korupce do konce, přispívat k budování etických hodnot v demokratické společnosti a tlačit na politiky k provedení nutných legislativních změn.

V současné době se NFPK zabývá několika kauzami. První z nich je spojena s osobou Libora Michálka, oznamovatele korupce na SFŽP, dalšími pak jsou kauza ČEZ (podezřelá investice do modernizace elektrárny Prunéřov), kauza Petra Hulinského (podezření ze spáchání trestných činů podvodu a porušení povinnosti při správě cizího majetku v souvislosti s dary určenými tzv. spastikům, tj. lidem s ochrnutým svalstvem, dary směřovaly jinam), kauza DPP (předražené jízdenky pro DPP a podezřelá zakázka na bezpečnostní systém), kauza MPSV (zavádění nových informačních systémů pro výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči a dávek pro tělesně postižené), kauza elektroodpady (všechny kauzy zde).

Protikorupční fond odměnil již tři lidi – Libora Michálka v souvislosti s kauzou SFŽP (500 000 Kč), Ondřeje Závodského, který upozornil na podezřelé smlouvy v Zařízení služeb ministerstva vnitra (100 000 Kč) a znojemskou úřednici Renatu Horákovou, která přišla o práci poté, co odmítla podepsat pro město mimořádně nevýhodné transakce (300 000 Kč).

Orgány NFPK a jeho členové zde.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

V centru Minsku se upálil člověk, motiv jeho činu zatím není znám

V centru běloruského hlavního města Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, uvedl v pátek nezávislý server Tut.by s odvoláním na očitá svědectví a pořízené snímky a videa. Zraněného odvezla do nemocnice sanitka. "Zatím nemáme informace, že by někdo zemřel," řekla mluvčí ministerstva vnitra Olga Čemodanovová podle agentury Interfax.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněný je v bezvědomí a podle prvního vyšetření záchranářů utrpěl popáleniny na více než 50 procentech těla. "Pětatřicetiletý muž se polil nezjištěnou tekutinou a pak se zapálil. Plameny uhasili kolemjdoucí a policisté," uvedli vyšetřovatelé podle Tut.by. O totožnosti a motivech zraněného se zatím neobjevily podrobnější informace.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy