Jiřina Jirásková

8. 1. 2013 16:33
Jiřina Jirásková (17. února 1931 - 7. ledna 2013) byla česká filmová, televizní a divadelní herečka, která zasvětila prakticky celý svůj herecký život Divadlu na Vinohradech.
Jiřina Jirásková.
Jiřina Jirásková. | Foto: ČTK

Jiřina Jirásková (17. února 1931 – 7. ledna 2013) byla česká filmová, televizní a divadelní herečka, která zasvětila prakticky celý svůj herecký život Divadlu na Vinohradech. Jeho členkou byla šest desítek let, přičemž v letech 1990 až 2000 dokonce stála v čele této přední pražské scény.

Jiřina Jirásková vystudovala pražskou konzervatoř, kam přešla z řadového gymnázia. Po absolvování hrála nejprve rok v Hradci Králové a v roce 1951 se stala členkou pražského vinohradského souboru.

Před kamerou dostala první velkou příležitost ve špionážním dramatu Smyk, které v roce 1960 natočil režisér Zbyněk Brynych. Posléze objevil její komediální talent režisér a pozdější partner Zdeněk Podskalský, který ji obsadil do hudebního filmu Světáci (1969). V témže roce se objevila ve Flirtu se slečnou Stříbrnou i v adaptaci Kunderovy povídky Já, truchlivý Bůh.

Jirásková byla od šestnácti let členkou KSČ, v roce 1969 ze strany vystoupila. Poté přišla o práci a čekala ji vlna kritiky i nedobrovolná pauza. Malou roli měla ve filmu Trhák v roce 1980, ale na plátno se definitivně vrátila v roce 1983 oblíbenou rolí zdravotní sestry ve filmu Karla Kachyni Sestřičky.

Objevila se i v před a porevoluční trilogii Slunce seno… v roli paní učitelky. K její polistopadové filmografii patří hlavně snímky Jedna kočka za druhou a Fany.

Jirásková se prosadila nejen v divadle a ve filmu, ale i v televizi. Na kontě má inscenace a seriály Střevíčky, Sňatky z rozumu, Aurelián, Ještě špetka tymiánu, Žena z Korinta, Čeleď brouků finančníků, Poslední leč Alfonse Karáska, Klíče na neděli, Bronzová koruna nebo Kožené slunce.

Polistopadová éra jí dala velké možnosti hlavně v seriálech: Život na zámku, Bylo nás pět či novácká Pojišťovna štěstí.

Jirásková byla nositelkou řady ocenění. V roce 2006 získala od prezidenta republiky Václava Klause medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.

Vážné zdravotní problémy měla Jirásková od roku 2009. Na divadelním jevišti však zůstala, co nejdéle to bylo možné. V lednu 2013 zemřela po dlouhé nemoci ve věku 81 let ve svém bytě v Praze na Vinohradech.

Jejím partnerem byl režisér Zdeněk Podskalský, byla bezdětná.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 37 minutami

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy