Aston Martin

13. 10. 2011 15:47
Automobilka Aston Martin. V jejích autech jezdil i James Bond.
Aston Martin.
Aston Martin. | Foto: Aktuálně.cz

Automobilka Aston Martin vznikla v roce 1913. Zaměřuje se především na výrobu luxusních sportovních automobilů, dříve byla součástí koncernu Ford, od března 2007 patří britskému konsorciu Prodrive.

První auto nová společnost vyrobila až po první světové válce, kam museli oba zakladatelé, Lionel Martin a Robert Bamford narukovat. Po návratu z fronty se dali do závodění a brzy zbankrotovali. Nový vlastník však nebyl o nic lepší, proto společnost třináct let po svém vzniku zažila druhý bankrot.

Noví majitelé se zaměřili na široké spektrum činností od výroby součástek pro letadla až po závodní vozy a kupé. Skutečný rozvoj však přišel až s nástupem Sira Davida Browna, který automobilku koupil za sumu lehce přesahující dvacet tisíc liber. Podle Browna se také jmenovaly první modely Aston Martin. Prvním známou verzí byla přesto až ta čtvrtá s označením DB4, s jejímž nástupcem jezdil agent 007 James Bond.

Pak přišly další finanční problémy a převzetí Fordem. Plodem spolupráce britské a americké automobilky byl model DB7, který v prodejnosti překonal všechny předchozí modely. Změnu značení pak představoval model V8 Vantage.

Na ten navázalo V12 Vanquish, který byl další přelomovou značkou AM. Návrat k původní závodní minulosti znamenaly modely DB9 a DBR9. Po nich přešel Aston Martin pod nového vlastníka, ztělesněného automobilovým závodníkem Davidem Richardsem. Ten otevřel novou kapitolu automobilky modelem One-77. Zatím posledními modely jsou Aston Martin Rapide z roku 2010 a městský vůz Cygnet z roku 2011, v příštím roce pak naváže na variantu V8 Vantage verze Virage.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Turecká zpěvačka Böleková zemřela po 288 dnech hladovky

V Turecku dnes po 288 dnech protestní hladovky zemřela zpěvačka Helin Böleková, členka populární folkové skupiny Grup Yorum. Informovala o tom agentura AP. Osmadvacetiletá hudebnice zahájila hladovku v době, kdy byla loni ve vězení kvůli údajnému napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Protestovala tak proti perzekuci členů skupiny a proti zákazu vystupovat, který těleso dostalo už v roce 2016.

Böleková a její kolega z kapely Ibrahim Gökçek přestali přijímat potravu poté, co skončili na mřížemi kvůli vyšetřování údajných styků s PKK. Ta vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii a turecká vláda, ale také Evropská unie a Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci. Z vězení vyšli loni v listopadu, ale s hladovkou ani poté neskončili. Jejich cílem bylo, aby byli propuštěni i zbývající členové skupiny a aby skupina známá svými protestsongy mohla opět vystupovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy