Jeden z vrcholů českého umění
V meziválečném období minulého století zažívalo české umění jeden ze svých mála vrcholů a sebevědomě se propojovalo s uměleckými směry, které vznikaly jinde v Evropě. Surrealismus se objevil ve Francii v polovině 20. let 20. století a jeho hlavním cílem bylo osvobození mysli a přenesení světa do místa lásky, svobody a poezie. Písmem, kresbou a výrazovými prostředky všeho druhu se měla posílit skutečná funkce myšlenky.
Nová skutečnost tvořená technikou koláže
Koláž je jedním z nejtypičtějších technických a výrazových prostředků, které se ve 20. století objevily na umělecké scéně. Lehkost, s jakou lze pomocí koláže sestavit novou skutečnost, dostupnost nejrůznějších obrazových materiálů, z nichž lze vybírat detaily, způsobily, že tato technika je lákavá dodnes. V českém prostředí surrealistická koláž vyrůstala z obrazových básní poetismu a nebránila se vědomým tvůrčím zásahům umělce, na rozdíl od děl francouzských.
Díla hlavních představitelů českého i francouzského surrealismu
Vystavená díla ze sbírek vlastníka největší kolekce českých koláží, Pražské plynárenské, a dalších veřejných a soukromých majitelů představují zajímavý vhled do tvorby hlavních představitelů surrealismu, kterými byli Jindřich Štyrský, Toyen nebo Karel Teige. Jsou také připomenuty například rané koláže Františka Hudečka, celoživotního surrealisty Libora Fáry a především díla francouzských zakladatelů André Bretona, Paula Éluarda a Suzanne Muzardové. Součástí instalace jsou také dobové knižní obálky, které vznikly právě s využitím techniky koláže.
