Lidé často přemýšlejí, jak dlouho vydrží život na Zemi. Nová studie se tentokrát zaměřila na rostliny, bez nichž by dnešní svět nemohl existovat. Pomocí klimatických modelů vědci odhadli okamžik, do kdy na planetě zřejmě přežije poslední zelený organismus. Jejich výpočty přinášejí překvapivě optimistickou zprávu, ale zároveň ukazují, co nakonec rozhodne o osudu celé biosféry.
Do vesmíru bylo vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, aby zachránilo dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. V pátek o tom informovala agentura AP.
Po desetiletí se to zdálo jasné. Až Slunce zhruba za pět miliard let vyčerpá své palivo a začne se měnit v rudého obra, Země skončí v jeho rozpínající se žhavé obálce. Nový model belgických a francouzských astronomů ale naznačuje, že osud naší planety nemusí být tak jednoznačný.
Ještě před rokem se zdálo, že její osud je zpečetěn. Legendární vesmírná observatoř Swift, která už více než dvě desetiletí loví nejmohutnější exploze ve vesmíru, se nebezpečně propadá k Zemi. Teď ale začíná záchranná operace, která může přepsat dějiny kosmonautiky.
Hluboko pod našima nohama, v místě, kam se nikdy nedostane žádný člověk, se odehrála změna, kterou vědci nečekali. Obrovský proud roztaveného železa v zemském jádru náhle změnil směr. Nejde o katastrofu ani bezprostřední hrozbu, přesto může tento jev pomoci vysvětlit, jak funguje magnetický štít chránící Zemi před nebezpečným kosmickým zářením. A hlavně: nikdo zatím přesně neví, proč k tomu došlo.
Japonská letecká společnost Japan Airlines (JAL) chce od roku 2028 nabízet přepravu nákladu na Měsíc. Nový projekt plánuje přepravovat předměty kulturní hodnoty, kterým na Zemi hrozí zánik v důsledku klimatických změn, ozbrojených konfliktů či přírodních katastrof. JAL by se stala první leteckou společností, která bude zajišťovat dopravu nákladu na Měsíc, uvedly agentury Kjódó a The Japan News.
Každý den je o nepatrný zlomek delší než ten předchozí. Změnu člověk nepostřehne, vědci ale tvrdí, že za ní stojí síla srovnatelná s největšími procesy na planetě. Nová studie navíc naznačuje něco mimořádného: Země se dnes kvůli klimatickým změnám zpomaluje tempem, které nemá za posledních 3,6 milionu let obdoby. A důsledky se mohou dotknout i technologií, které používáme každý den.
Když před 42 tisíci lety zasáhl území dnešní Jižní Koreje obří asteroid, rozpoutal peklo. Jenže vědci teď v kráteru Hapcheon objevili nečekané svědectví. Tamní unikátní nález totiž ukazuje, že vesmírné katastrofy nemusely život na Zemi jen ničit, ale paradoxně fungovaly jako jeho inkubátor. A možná právě díky nim dnes máme co dýchat.
Peklo, jak ho před více než 700 lety popsal Dante Alighieri, možná nebylo jen náboženskou metaforou. Nová interpretace slavného Inferna naznačuje, že středověký básník ve skutečnosti intuitivně popsal jev, který moderní věda začala chápat až o staletí později — ničivý dopad obřího vesmírného tělesa na Zemi.
Vědci v Británii testují nový způsob, jak bojovat s globálním oteplováním. Na univerzitě v Manchesteru se zaměřili na ochlazování Země skrze ostřikování mraků slanou vodou. Do dvou let by mohli testy provést v terénu.
V nakladatelství Plivníci vychází nový původní český sci-fi komiks Kurýr z planety Země scenáristky Kláry Smolíkové a výtvarníka Martina Hanschilda. Dobrodružný příběh pro čtenáře od 10 let spojuje vesmírnou akci, humor, výrazné vizuální vyprávění a témata, která se dotýkají i dnešního světa: zadlužení, umělou inteligenci, odpovědnost i odvahu postavit se systému.
Návrat na Měsíc, cíl americké mise Artemis, podle geologa Petra Brože nejen přispěje k vědeckému poznání, ale rozvine rovněž technologie a mnoha lidem zajistí dobře placenou práci. Jde také o významný krok k budování vesmírného průmyslu.
Vesmírná mise Artemis II zlomila rekord v největší dosažené vzdálenosti lidské posádky od Země. Čtyři astronauti v lodi Orion obletěli odvrácenou stranu Měsíce a teď se vracejí domů. Nejkritičtější bod cesty mají stále před sebou. Šéf Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Hanousek popisuje, co posádku čeká a jak mise lidstvo přibližuje k osídlení Marsu.
Posádka lodi Orion překonala polovinu trasy mezi Zemí a Měsícem. S odvoláním na americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) to napsala agentura AFP.
V dubnu roku 2029 – v pátek třináctého – se odehraje kosmické divadlo, jaké lidstvo zažívá jen jednou za několik tisíc let. K Zemi se mimořádně přiblíží asteroid Apophis a spolu s ním i flotila sond, vědeckých přístrojů, a dokonce i malé přistávací moduly. Průlet bude viditelný pouhým okem i nás a poprvé v historii se o přistání na asteroidu pokusí také soukromá společnost.
Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne. Satelit se nakonec proměnil v ohnivou kouli a v atmosféře shořel, ale některé fragmenty dopadly až na zemský povrch. Zbytky sondy nakonec dopadly do východní části Tichého oceánu.
