Reklama
Reklama

Země


Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne.
Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne.
Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne.

Na Zemi se zřítila 600kilová sonda NASA. Výzkumníci už vědí, kam dopadla

Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne. Satelit se nakonec proměnil v ohnivou kouli a v atmosféře shořel, ale některé fragmenty dopadly až na zemský povrch. Zbytky sondy nakonec dopadly do východní části Tichého oceánu.

Extrémně odolné bakterie v laboratoři přežily tlak srovnatelný s tím, jaký vzniká při dopadu asteroidu na Mars. Výsledek tak oživuje hypotézu, že dopady asteroidů mohly umožnit mikrobům „přeskakovat“ mezi planetami.
Extrémně odolné bakterie v laboratoři přežily tlak srovnatelný s tím, jaký vzniká při dopadu asteroidu na Mars. Výsledek tak oživuje hypotézu, že dopady asteroidů mohly umožnit mikrobům „přeskakovat“ mezi planetami.
Extrémně odolné bakterie v laboratoři přežily tlak srovnatelný s tím, jaký vzniká při dopadu asteroidu na Mars. Výsledek tak oživuje hypotézu, že dopady asteroidů mohly umožnit mikrobům „přeskakovat“ mezi planetami.

Přiletěl život na Zemi z Marsu? Nový experiment naznačuje překvapivou možnost

Myšlenka, že život na Zemi mohl vzniknout jinde ve vesmíru, byla dlouho spíše doménou spekulací. Nový experiment amerických vědců jí však dodává reálnější obrysy. Extrémně odolné bakterie totiž v laboratoři přežily tlak srovnatelný s tím, jaký vzniká při dopadu asteroidu na Mars. Výsledek tak oživuje hypotézu, že dopady asteroidů mohly umožnit mikrobům „přeskakovat“ mezi planetami.

Umělecké ztvárnění kandidáta na exoplanetu HD 137010 b, přezdívaného „studená Země“, protože se jedná o možnou skalnatou planetu o něco větší než Země, obíhající kolem hvězdy podobné Slunci ve vzdálenosti asi 146 světelných let.
Umělecké ztvárnění kandidáta na exoplanetu HD 137010 b, přezdívaného „studená Země“, protože se jedná o možnou skalnatou planetu o něco větší než Země, obíhající kolem hvězdy podobné Slunci ve vzdálenosti asi 146 světelných let.
Umělecké ztvárnění kandidáta na exoplanetu HD 137010 b, přezdívaného „studená Země“, protože se jedná o možnou skalnatou planetu o něco větší než Země, obíhající kolem hvězdy podobné Slunci ve vzdálenosti asi 146 světelných let.

"Studená Země". Vědci objevili obyvatelnou planetu vzdálenou 146 světelných let

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem minus 70 stupňů, napsal web listu The Guardian.

Reklama
Nejslavnější fotografie naší planety - Východ Země (Earthrise) -  pořízené na Štědrý den roku 1968 posádkou Apolla 8.
Nejslavnější fotografie naší planety - Východ Země (Earthrise) -  pořízené na Štědrý den roku 1968 posádkou Apolla 8.
Nejslavnější fotografie naší planety - Východ Země (Earthrise) -  pořízené na Štědrý den roku 1968 posádkou Apolla 8.

„Nefoť to, není to v plánu,“ slyšel astronaut z Apolla 8. Přesto stiskl spoušť a změnil pohled lidstva

Nejslavnější fotografie naší planety, která se stala symbolem moderního environmentálního hnutí. Řeč je o snímku Východ Země (Earthrise), pořízeném na Štědrý den roku 1968 posádkou Apolla 8. Neplánovaný záběr „modrého mramoru“ vznášejícího se nad pustým měsíčním obzorem změnil pohled lidstva na vlastní domov a dodnes patří mezi nejsilnější vizuální svědectví, jaké kdy člověk zachytil.

Asteoridy Země nebezpečí
Asteoridy Země nebezpečí
Asteoridy Země nebezpečí

Kolem Země krouží 40 tisíc asteroidů. Vrásky astronomům dělají ty středně velké

Počet známých asteroidů blízko Země překonal další velký milník. Astronomové letos oznámili, že kolem naší planety krouží do vzdálenosti 45 milionů kilometrů už přes 40 tisíc objektů – od několikametrových úlomků až po kilometrové obry. Všechny se pohybují po drahách, které je mohou přivést relativně blízko k naší planetě.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama