Kdepak Praha. Naději na nejdelší život mají lidé v Novém Městě nad Metují v podhůří Orlických hor. Vyplynulo to ze studie, kterou zpracovali demografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Naopak nejkratším vyměřeným časem disponují obyvatelé Bíliny. Podle vědců přicházejí lidé v tomto uhelném regionu bezmála o 15 let života.
Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Vyžádala si dokumenty. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce. ČTK to řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej.
Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Vyžádala si dokumenty. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Na zásah upozornil server Seznam Zprávy.
Umělá inteligence zvládne předpovědět riziko srdečního selhání pět let před jeho vznikem. Nástroj, který srdeční potíže dokáže detekovat, vyvinuli vědci z Oxfordu ve Velké Británii. Novinka ve zdravotnictví by lékařům umožnila rychlejší a přesnější diagnózy pacientů.
Vysoké platy a ještě větší odměny. Zaměstnanci ve veřejné správě sice mají platy podle tabulek, mnoho z nich je však přesahuje. Například ředitel České pošty si za loňský rok vydělal téměř sedm milionů korun. Datová redakce Aktuálně.cz přináší přehledný seznam nejvyšších platů na základě nejnovějších dat organizace Hlídač státu.
Salvadorský autoritářský prezident Nayib Bukele spouští další technologický experiment, tentokrát ve zdravotnictví. V úterý oznámil, že ve veřejném zdravotnictví bude mít velký podíl umělá inteligence (AI). Podle tohoto plánu bude AI vytvářet zdravotní záznamy či objedná laboratorní testy a v případě potřeby naplánuje virtuální nebo osobní schůzku s lékařem.
Nedávná kauza týkající se údajně nepotřebných implantací ICD ve Fakultní nemocnici Olomouc otevřela velmi citlivé téma. Ptáme se, proč vlastně dochází k tomu, že se v medicíně objevují indikace k výkonům, které nejsou odborně správné, pro pacienta vhodné a nijak ospravedlnitelné.
Představte si docela běžnou situaci: Přijdete ke svému lékaři pro recept na léky, které berete už několik let, nic se nemění, jen potřebujete další balení. Lékař se na vás krátce podívá, otevře počítač, párkrát klikne, vytiskne recept a vy odcházíte. Celá návštěva trvá pět minut. Otázka zní: Opravdu je nutné, aby tuto práci dělal lékař?
Žádné čekání na razítka a nekonečné papírování. Všeobecná zdravotní pojišťovna chce urychlit vstup nových technologií do léčení. Některé pomůcky bude lidem proplácet i přesto, že ještě neprošly standardním řízením ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Jejich účinnost si chce VZP ověřovat sama, mezitím jim stanoví jen dočasnou úhradu. Začít chce s pomůckami pro pacienty se srdečním selháním.
„Je to neskutečný paradox.“ Přesně tak hodnotí zapojení někdejšího hlavního hygienika Michaela Víta do reformy hygienické služby část zdravotníků. Důvody mají dva. Vít se podle nich na rozklížení systému původně sám podílel. „Takže teď má vlastně zachraňovat něco, co sám před lety rozbil,“ zlobí se lékaři. Vadí jim také to, že byl Vít v minulosti pravomocně odsouzen za manipulaci se zakázkami.
Myslím, že se jedná o nejzávažnější kauzu českého zdravotnictví po roce 1989, která se přímo dotýká pacientů.
Nejvyšší soud (NS) dal rodičům novou šanci na omluvu a odškodnění za úmrtí novorozence po porodu v Nemocnici Jablonec nad Nisou. Případ vrátil libereckému krajskému soudu, který se původně postavil na stranu nemocnice. Nyní musí vyjasnit rozpory mezi znaleckými posudky. Rozhodnutí nejvyšší instance je dočasně zpřístupněné na úřední desce.
Když v pondělí představoval předseda ODS Martin Kupka stínovou vládu ODS, byl mezi známými tvářemi jako Jana Černochová, Jan Skopeček, Jan Lipavský, Eva Decroix či Martin Baxa i jeden naprostý nováček – neokoukaná tvář ODS. Sedmadvacetiletý Štěpán Slovák, nově stínový ministr zdravotnictví a pár měsíců také poslanec ODS.
Z malých nemocnic mizí interní lůžka. Důvod: nízké platby od pojišťoven. „Zatímco velké fakultní nemocnice dostanou za léčbu zánětů močových cest v průměru 95 tisíc korun, oblastním přijde o třetinu nižší úhrada,“ popisuje šéf Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. Podobné je to podle něj i s dalšími diagnózami. Interních lůžek přitom bude kvůli stárnutí populace potřeba stále víc.
Česko čeká během příští dekády změna, kterou dosud nezažilo a na niž není připraveno. Do důchodu zamíří nejsilnější populační ročníky a prudce stoupne počet lidí, kteří budou hledat místo jak v běžných domovech pro seniory, tak i v těch se zvláštním režimem pro klienty vyžadující stálou intenzivní péči. Už v nyní je přitom v těchto zařízeních velký nedostatek míst, bijí na poplach odborníci.
Čtyřicetiletá Světlana žije v Česku už přes deset let. Za tu dobu vystřídala několik pracovních míst, většinou v gastronomii. Dnes pracuje v kantýně nejmenovaného pražského úřadu jako pomocná kuchařka. Pohostinství je jedním z oborů, kde Čechy nahrazují právě pracovní síly z Ukrajiny, jako je ona. Bez zahraničních pracovníků se dnes už v Česku neobejde žádný obor, kde je potřeba manuální práce.
Nový šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov chystá radikální řez: škrtne většinu krajských poboček. Místo dosavadních šesti kamenných filiálek už zbudou jen dvě. Jedna bude stát v Praze a obslouží celé Čechy, druhá se sídlem v Brně zabezpečí Moravu.
Rozdíl mezi tím, jak realitu českého zdravotnictví vnímají lidé zevnitř systému a jak je často interpretována v médiích, bývá značný. Jen výjimečně je ale tak nápadný jako nyní, po odvolání dlouholetého ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka, za jehož koncem stojí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za hnutí ANO.
Nedávný případ v bosenském Vareši připomíná, že hrozba olova je stále aktuální. Toxický kov už zasáhl miliony lidí po celém světě – od tragédie v nigerijské Zamfaře, kde zemřely stovky dětí, přes kontaminovanou vodu v americkém Flintu až po současnou krizi v Bangladéši, která ohrožuje 35 milionů dětí. Přinášíme přehled některých z nejzávažnějších případů otravy olovem.
Ředitelské křeslo v Nemocnici Kyjov připadne bývalému řediteli brněnských nemocnic Pavlu Pilerovi. Ve čtvrtek o tom rozhodla krajská rada, podle tří na sobě nezávislých zdrojů redakce Aktuálně.cz měl od začátku největší šanci. A to i přes četné kontroverze, které ho v minulosti doprovázely – včetně mnohdy ostrých sporů se zaměstnanci. Ti si kvůli jeho chování stěžovali i vedení Brna.
