Když lidé uklouznou na zledovatělém chodníku a pořádně si natlučou kostrč nebo když si při sportu natáhnou sval, jejich instinktivní reakcí bývá odpočinek. Totéž ostatně radí i známá metoda RICE, což je základní postup první pomoci při akutních poraněních měkkých tkání. Čtyři písmena, která tuhle zkratku tvoří, jsou rest (odpočinek), ice (ledování), compression (stlačení) a elevation (zvednutí).
Patrně ještě nikdy se nestalo, aby se sami studenti snažili dostat do politiky ředitele své školy. Šéf smíchovské „průmyslovky“ Radko Sáblík patří k nejznámějším pedagogům v Česku, kteří se snaží měnit zažité způsoby vzdělávání. Jeho studenti tak nyní chtějí, aby změny mohl prosazovat i v Senátu, a hodlají mu do horní komory pomoci.
Snídaně, oběd a večeře. Pro většinu z nás naprosto samozřejmá součást dne. Moderní pracovní režim je na tomto rytmu postavený: ráno rychlá snídaně, polední pauza na oběd a večer společné jídlo s rodinou. Jenže otázka, zda je právě tento model nejzdravější, začíná být podle vědců mnohem složitější, než se zdá.
Sexting už není doménou pouze dospívajících a mladých dospělých. Podle odborníků se vytváření a posílání podobného obsahu stále více přesouvá k mladším ročníkům. Výjimkou nejsou ani děti na prvním stupni základní školy.
Věčná debata o tom, zda lidskému tělu více prospívá steak, nebo zelenina, dostala nový rozměr. Na stůl právě přistála data z jedné z největších studií posledních let, která po dobu šestnácti let sledovala 1,8 milionu lidí. Výsledky sice potvrzují, že vegetariáni jsou u mnoha diagnóz ve výhodě, zároveň varují ty, kteří se masu vyhýbají až příliš radikálně.
Rostliny začínají ve velkém osidlovat pevninu. Na souši se taktéž pohybují první obratlovci. Prvohorní krajině ale dominují jiné organismy. Jde o obří sloupy zvané Prototaxites. A jak nyní vědci zjistili, tyto gigantické organismy jsou zřejmě dosud neznámou formou života.
Stárnutí si většina z nás představuje jako pomalý, nenápadný proces: každý rok o pár šedin víc, o něco hlubší vrásky či lehce pomalejší regenerace. Jenže nejnovější výzkum ukazuje, že realita může být mnohem dramatičtější. Podle nové studie totiž nestárneme plynule – ale ve dvou výrazných „vlnách“. A možná jste je už zažili.
České děti se cítí stále hůř. Počet dospívajících s psychickými onemocněními se za posledních deset let zvýšil o třetinu. Premiér Andrej Babiš chce po vzoru Francie a Austrálie zakázat dětem do 15 let sociální sítě. I odborníci potvrzují vliv sociálních sítí, nejde však o jedinou příčinu obtíží.
Má za sebou měsíce v pustině Antarktidy, simulované mise na Mars i prestižní spolupráci s NASA. Lucie Ráčková patří k nastupující generaci špičkových českých vědkyň. Přesto i ona u příležitosti Mezinárodního dne žen ve vědě přiznává, že akademický svět má k rovnosti daleko. Mezi zkumavkami a vesmírnými prototypy se totiž neustále bojuje s časem, granty a biologickými hodinami.
Lidé po mrtvici často přijímají krutý kompromis: jedna ruka nefunguje a veškerá tíha každodenního života – od jídla přes oblékání až po úklid – padá na tu druhou. Ta je považována za „zdravou“, ale neurovědci nyní upozorňují na přehlížený fakt: ani tato méně postižená paže není po útoku na mozek v plné kondici. Často bývá pomalejší, méně koordinovaná a rychle se unaví.
Pravidelná konzumace kávy (s kofeinem) nebo čaje může podle nové rozsáhlé studie snížit riziko rozvoje demence až o pětinu. Výzkum zveřejněný v odborném žurnálu JAMA Network sledoval životní styl tisíců lidí po dobu čtyř desetiletí a naznačuje, že kofein hraje v ochraně kognitivních funkcí důležitější roli, než se dosud předpokládalo.
Rozhovor se zakladatelkou slovenské iniciativy Počkajme so smartfónom Henrietou Volf o tom, jak rodiče mohou ustát tlak nejbližšího okolí, ale i školy, pokud se rozhodnou nepořídit dětem smartphone až do konce základní školy.
Možná jste i vy typem člověka, který v noci leží v posteli a přemítá o tom, jak špatný dojem zanechal v ostatních během dne a kolika přešlapů se dopustil. Je to běžná praxe, která může vyústit v dojem, že nás lidé nemají zdaleka tak rádi, jak bychom si přáli. Jak ale ukazují výzkumy, všichni trpící tímto sebemrskačstvím se mohou uklidnit.
Krátká online videa se stala trvalou součástí života mnoha dětí. TikTok, Instagram Reels nebo YouTube Shorts přitahují stovky milionů nezletilých prostřednictvím personalizovaného a nekonečného obsahu. Jak ukazují nové výzkumy, tyto klipy nejsou jen nevinnou zábavou, pro duševní zdraví mladých mohou představovat i značné riziko.
Cvičit víc, nebo chytřeji? Máme být jedničky v jedné disciplíně, nebo naše tělo potřebuje spíše kombinaci nejrůznějších aktivit? Rozsáhlá harvardská studie sledovala po tři desetiletí, jak různé pohybové návyky souvisejí s délkou života – a její zjištění stojí za pozornost.
Na sociálních sítích se v poslední době znovu šíří záběry ledovce, z jehož nitra vytéká oranžovo-červená až temně rudá voda připomínající krev. Ačkoliv pro mnohé jde o šokující podívanou, která vyvolává otázky i divoké spekulace, tento jev není žádnou novinkou. Vědci ho znají už více než sto let. Přesto málokdo ví, co ho skutečně způsobuje.
Odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) zkoumají mimořádný případ bílého buku v Moravském krasu, který postrádá chlorofyl a není schopen fotosyntézy, přesto přežívá přibližně tři desetiletí.
Mars dnes působí jako nehostinná planeta, ale před miliardami let mohl vypadat úplně jinak – a v mnohém připomínat Zemi. Vědci na jeho povrchu objevili struktury, které nápadně připomínají říční delty. Podle nich jde o důkaz oceánu, který se před zhruba třemi miliardami let rozprostíral přes severní polokouli planety. Objev také naznačuje, že tam kdysi mohly existovat podmínky příznivé pro život.
Fotografie tobolky mechu, která při zvětšení připomíná dravce, ovládla letošní ročník soutěže Věda fotogenická. Vítězný snímek s názvem Anglermoss ukazuje, že výzkumy odhalují nové poznatky i estetickou krásu skrytou lidskému oku. Výstava Věda fotogenická v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze představuje čtyři desítky vybraných fotografií zachycujících krásu vědy. Můžete ji navštívit do
Jak často chodíte "na velkou"? Otázka, která u jídla nepůsobí zrovna nejvhodněji, podle nové vědecké studie ale může o vašem zdraví prozradit víc, než byste možná čekali. Tým amerických výzkumníků sledoval přes tisíc lidí a zjistil, že ideální frekvence vyprazdňování opravdu existuje – a vychýlení na jednu či druhou stranu může být signálem, který byste rozhodně neměli ignorovat.
