


Kdo má jednat s Ruskem? Summit EU ukázal rozpory mezi unijními lídry
Evropská unie není a nechce být prostředníkem v jednáních s Ruskem, stojí na straně Ukrajiny, prohlásil dnes předseda Evropské rady António Costa po skončení summitu EU v Bruselu.



Evropská unie není a nechce být prostředníkem v jednáních s Ruskem, stojí na straně Ukrajiny, prohlásil dnes předseda Evropské rady António Costa po skončení summitu EU v Bruselu.



Masivní ukrajinský dronový útok na Moskvu a okolí zasáhl nejen cíle, ale i sebevědomí ruských úřadů. Zatímco na sociálních sítích přibývají záběry výbuchů a požárů, Kreml mluví hlavně o úspěšné protivzdušné obraně a dál tvrdí, že situace je pod kontrolou.



Ukrajinské drony ve čtvrtek zasáhly stejnou moskevskou rafinerii už podruhé během tří dnů. Strategický objekt leží přímo uvnitř městského okruhu, pouhých 16 kilometrů od Kremlu. Síla exploze byla tak obrovská, že masivní kruhové víko ropného zásobníku vylétlo nad město jako frisbee.



Ukrajinské drony už podruhé během několika dní zasáhly klíčovou rafinerii ve čtvrti Kapotňa na jihovýchodě Moskvy. Sociální sítě i média zaplnily záběry hořícího komplexu, explodujících ropných zásobníků a černého dýmu stoupajícího nad ruskou metropoli. Jak to vypadá přímo v nitru ruského hlavního města? O aktuální situaci promluvil spolupracovník redakce a novinář Jiří Just žijící přímo v Moskvě.



Ukrajinské drony už podruhé během několika dní zasáhly klíčovou rafinerii ve čtvrti Kapotňa na jihovýchodě Moskvy. Sociální sítě i média zaplnily záběry hořícího komplexu, explodujících ropných zásobníků a černého dýmu stoupajícího nad ruskou metropoli. Jak to vypadá přímo v nitru ruského hlavního města? O aktuální situaci promluvil spolupracovník redakce a novinář Jiří Just žijící přímo v Moskvě.



Ukrajinský prezident zveřejnil dokumenty, které podle něj pocházejí z ruského vnitřního prostředí a naznačují rostoucí nespokojenost s Vladimirem Putinem i pokles podpory vládnoucí strany Jednotné Rusko.



Balistická raketa Orešnik, kterou Vladmir Putin ještě před dvěma lety prezentoval jako zázrak ruského inženýrství, se potýká se zásadními technickými problémy, kvůli kterým střely míjejí cíle o desítky kilometrů. Ve své nové analýze to uvedla společnost Dallas Analytics. Institut pro studium války navíc upozorňuje, že Rusku už v arzenálu pravděpodobně zbývá pouze jediná funkční raketa tohoto typu.



Běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka občas kvůli drsným metodám, díky kterým se více než 32 let drží u moci, přezdívají „poslední evropský diktátor“. Od začátku války na Ukrajině se spekuluje, zda se postsovětská země, již ruští vojáci využili jako základnu pro útok na Kyjev, do války také zapojí. Zatím se tak nestalo, Lukašenko tak alespoň svérázně popisuje počátky celé invaze.



Proevropský premiér Arménie Nikol Pašinjan sice zvítězil první červnový víkend ve volbách, vyhráno ale zdaleka nemá. Aby definitivně uzavřel mír s Ázerbájdžánem, musí ve své malé jihokavkazské republice změnit ústavu. A tomu bude bránit proruská opozice.



Je součástí okruhu expertů a institucí, jež jsou blízké Kremlu a pravidelně vystupují ve státních médiích. Přesto ekonom z Finanční univerzity při ruské vládě Igor Juškov v rozhovoru popisuje rostoucí problémy tamní ekonomiky. Na poplach podle něj bijí hlavně podnikatelé, úrokové sazby jsou prý horší než ukrajinské útoky. Ty přitom způsobily rozsáhlý nedostatek paliv, a to o měsíce dřív než loni.



Pobaltské státy se připravují na nejhorší: investují do obrany, stavějí bunkry a mění nákupy zbraní podle rychle se vyvíjející situace. Jak ale upozorňuje válečný reportér Anton Alexejev z estonské televize ERR, jejich problémem není jenom Rusko, nýbrž i to, že v mírových podmínkách se na válku nedá reagovat stejně pružně jako na Ukrajině. Právě odtud se nedávno vrátil.



Běloruský lídr Alexandr Lukašenko ubral ze své ostré rétoriky a omluvil se ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému za své dřívější útočné výroky. Přiznal také, že Bělorusko je vojensky velmi zranitelné, a ujistil, že se Kyjev ze strany Minsku nemá čeho obávat.



Obrovská lidská převaha a rozsáhlý zbrojní průmysl jsou dva klíčové pilíře, na kterých Rusko dlouhodobě staví svou strategii opotřebovávací války proti Ukrajině. Podle analýzy stanice CNN však zájem o vstup do armády mezi Rusy výrazně klesá a obranný sektor naráží na své limity. Pokud bude chtít Vladimir Putin v konfliktu pokračovat, mohl by se podle expertů uchýlit i k značně nepopulárním krokům.



Ruský oligarcha Roman Abramovič se nemůže zbavit svého, řekněme, prokletí. Zůstal věrný Kremlu, dostal se k ještě většímu bohatství – beztrestně si ponechal tři miliardy dolarů v hotovosti od tehdy nejbohatšího Rusa Michaila Chodorkovského za fúzi, k níž nedošlo. A od té doby musí Vladimiru Putinovi sloužit.



Z hlediska strategických cílů už Ukrajina zvítězila. Uhájila svoji existenci jako samostatného státu, smazala Rusko z mapy globálních supervelmocí a stala se garantem evropské bezpečnosti. V bilančním hodnocení to prohlásil mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Andrij Jusov v rozhovoru s ukrajinskou novinářkou Hannou Hopko.



Současné ruské zpravodajské služby navazují na hlavní sovětskou tajnou službu KGB především svou protizápadní orientací a metodami náboru agentů založenými na penězích a vydírání. V rozhovoru pro ČTK to řekl profesor z Univerzity v San Francisku a autor knihy KGB Liberati Filip Kovačević, který je expertem na zpravodajské služby.



K čemu byla návštěva „Putinova důvěrníka“ Romana Abramoviče v Kyjevě? Nastal ve válce „zlom“ a přiklání se už ve prospěch Ukrajiny? A co nakonec může válku rozhodnout? Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba poskytl médiím obsáhlý rozhovor, v němž nabídl svůj pohled na současný vývoj války i na její možnou budoucnost.



Ani skoro čtyřicet let po pádu berlínské zdi neutichá sen o komunistickém ráji. Ukázalo to i nedávné dostaveníčko sympatizantů této ideje v luxusním moskevském hotelu. Především finská média si všímala účasti dvou „svých soudružek“ s nebývale radikálními názory.



Arméni o víkendu ve volbách rozhodli o tom, že v premiérském křesle další čtyři roky zůstane Nikol Pašinjan. „Rusko se samozřejmě snažilo tyto volby ovlivnit,“ říká estonský novinář Anton Alexejev s tím, že cílem bylo zajistit, aby uspěli proruští politici nebo aby Pašinjan nezískal tak silný mandát. Ten sice nemá ústavní většinu, ale jeho strana obsadila 61 ze 105 křesel v parlamentu.



Izraelsko-americký útok na nejvyšší íránské představitele vyděsil Kreml. Ruské bezpečnostní složky kvůli němu dokonce vypnuly sledovací systém, který měl chránit ruského prezidenta Vladimira Putina. Jde přitom jen o jedno z řady nových bezpečnostních opatření, která Rusko nově přijalo.