Rozhořčení vlastenečtí blogeři a bulvární tisk v Rusku varují vojáky před podvody takzvaných „černých vdov“. Tedy žen, které svádějí a lákají bojovníky do manželství, aby mohly pobírat pozůstalostní dávky, pokud jejich muži zahynou v boji na Ukrajině. Reportér Current Time Andrej Čerkasov zmapoval ruská média a zjistil, že jde i o velké riziko pro bezpečnost země.
Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala v pondělí ruská média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v Rusku vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.
Ruská vojska po dvouletých bojích osvobodila Kupjansk, raportoval náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov Putinovi 20. listopadu. „Město je zcela v našich rukou“, řekl spokojený Putin novinářům 27. listopadu. Devátého prosince získal generál Kuzovlev za „osvobození Kupjansku“ od Putina vyznamenání. Jenže v pátek 12. prosince obletěla svět fotografie Volodymyra Zelenského v Kupjansku.
Tohle jméno byste mezi ruskými tenisovými přeběhlíky nečekali. Změnu občanství totiž ohlásila i Polina Kuděrmetovová, mladší sestra Veroniky Kuděrmetovové, elitní deblistky na okruhu WTA, která je pověstná svým kladným vztahem k prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Do současného Ruska se většina lidí nedostane. Režim, který odborníci označují jako autoritářský, začal přituhovat už po nástupu Vladimira Putina k moci, po začátku konfliktu na Donbase a plnohodnotné války na Ukrajině ovšem zavedl vojenskou cenzuru. Opozičníky či odpůrce režimu úřady nazývají zahraničními agenty, extremisty či teroristy. Jak se v Rusku v roce 2025 žije?
Odliv ruských tenisových osobností, které v posledních letech stále častěji přijímají cizí občanství, v zemi rezonuje. Drtivá většina tenistů a tenistek v Rusku stejně nežije, a tak panují obavy z "útěku" těch největších hvězd. Například dvou zázračných dětí, olympijských medailistek Mirry Andrejevové a Diany Šnajderové.
Ukrajinský prezident pod maximálním americkým tlakem. Volodymyr Zelenskyj je Bílým domem doslova tlačen k územním kompromisům. Viděno z americké perspektivy. Z ukrajinské perspektivy je Kyjev nucen vzdát se území, které by Rusové za současného tempa nedobyli ani za rok.
Rusko se při financování války spoléhá na jednu z nejstarších a nejstabilnějších komodit - zlato. Moskva drahý kov hromadí už skoro dvacet let a zlato tak nyní hraje vedle ropy klíčovou roli ve financování Putinovy válečné mašinérie.
V úterý se má za zdmi Kremlu setkat Trumpův vyjednavač o míru Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Měli by spolu jednat o podmínkách mírového plánu, který má ukončit válku na Ukrajině. Přinese konec nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od 2. světové války? Jak asi vypadá jednání za zavřenými dveřmi? A na co vlastně sází Putin? O tom v rozhovoru mluví ruský exdiplomat Boris Bondarev.
Donald Trump sice slíbil, že ukončí válku na Ukrajině, jenže ani bezmála po roce ve funkci ve východoevropské zemi nepřestali umírat lidé a ruská armáda se pomalu posunuje. Ukrajinský prezident Zelenskyj navíc kromě Ruska bojuje i s korupcí ve svém okolí, která oslabuje jeho pozici. Toho podle ruského novináře Leonida Ragozina chce využít ruská strana - a to i při úterním jednání v Moskvě.
Ukrajinci si v rámci útoku na ruskou energetickou infrastrukturu našli nový cíl - lodě takzvané stínové flotily, kterými Rusové obcházejí sankce. Kyjev potvrdil hned dva údery na takové tankery v Černém moři, které se odehrály v posledních několika dnech. Podle deníku Wall Street Journal ovšem letos došlo hned k šesti takovým výbuchům.
Ukrajinští novináři vypátrali údajnou nemanželskou dceru jedné z nejbohatších žen Ruska a prezidenta Vladimira Putina. Dvaadvacetiletá Jelizaveta Krivonogichová, která si říká Luiza, se kremelskému vládci nápadně podobá. Žije v Paříži a pracuje v galerii.
Ruský prezident Vladimir Putin dal v posledních dnech znovu jednoznačně najevo, že jeho představa o ukončení války na Ukrajině nepočítá s žádnými skutečnými kompromisy. Naopak: v době, kdy běží diplomatická jednání mezi Moskvou, Kyjevem a Washingtonem, Putin otevřeně hovoří o ovládnutí Donbasu i širšího regionu, takzvaného Nového Ruska (Novoruska).
Ruský prezident Vladimir Putin znovu vyvolal napětí v Evropě, když novinářům řekl, že kontinent riskuje rychlou a devastující válku, pokud by se rozhodl k ozbrojené konfrontaci s Moskvou. Jeho slova zazněla jen několik hodin před klíčovou schůzkou s americkými vyjednavači v Moskvě a jejich tón ukázal, že Kreml nemá v úmyslu ustupovat ani mírnit svou rétoriku.
Pro Putina je tato válka cílem sama o sobě, říká ruský lidskoprávní aktivista Grigorij Vajpan. „Je to způsob jeho politické záchrany. Měli bychom si uvědomit, že Vladimir Putin je válka. A dokud zůstane u moci, Rusko bude hrozbou pro své sousedy i zbytek světa," prohlásil Vajpan v pořadu Spotlight.
Litevská europoslankyně a bývalá ministryně obrany Rasa Juknevičienė v rozhovoru pro Aktuálně.cz označuje současná mírová jednání za "záchranné lano pro Putina" a Trumpova ujištění o nenapadení Pobaltí za nebezpečnou naivitu. Evropa podle ní znovu podceňuje ruskou hrozbu, ztrácí jistotu v USA a musí převzít odpovědnost za vlastní bezpečnost. S rostoucími obavami politička sleduje i vývoj v Česku.
Trumpovi vyslanci mají za sebou jednání v Moskvě, která ale skončila s nejasným výsledkem. Promluvil o něm i bývalý vrchní ředitel pro Evropu v Radě národní bezpečnosti za doby Bidenovy administrativy Michael Carpenter. Podle něj jednání neměla šanci na úspěch, přežití Kyjeva a ambice Moskvy se totiž nachází na neslučitelných cestách.
