Kdo udělal z Vladimíra Putina politika? Na tuto otázku se snaží odpovědět snímek Čaroděj z Kremlu, který byl loni uveden v benátské soutěži a nyní vstoupil do českých kin. Film slibující konstrukci ďábla ve stylu vynikajícího dramatu The Apprentice: Příběh Trumpa je ale mnohem komplikovanější. Roli ruského diktátora ztvárnil Jude Law, jeho neoficiálního poradce Baranova pak Paul Dano.
Vesnice Stepnohirsk je dnes poslední překážkou na cestě ruského dělostřelectva k regionální metropoli Záporoží. Její strategickou důležitost podtrhuje i nasazení elitních jednotek na obou stranách, přesto zde ukrajinští obránci čelí několikanásobné přesile. Intenzitu bojů o každý dům ilustrují slova jednoho z důstojníků: „Průměrná délka života mobilizovaného Rusa je tu asi 12 minut.“
Od počátku totální ruské invaze na Ukrajinu uběhly už čtyři roky a Rusko získalo jen minimální územní zisky – a to za cenu obrovských ztrát. Analýza ukazuje, že země přišla už o statisíce vojáků. Vladimir Putin přesto i nadále věří, že Ukrajinu vyčerpá, ale podle odborníků své soupeře stále podceňuje a posílá tak Rusy na smrt v čím dál větších počtech.
Moskva přichází s novým obviněním Západu – tentokrát tvrdí, že Velká Británie a Francie chtějí Ukrajině tajně předat jaderné zbraně. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) však takové informace vyvrací, Kreml se podle nich jen snaží ospravedlnit vleklou válku, odvést pozornost od vlastních neúspěchů a připravit ruskou veřejnost na další vlnu (nepopulární) mobilizace.
Situace by mohla být mnohem horší, hodnotí uplynulý rok války na Ukrajině vrchní velitel ukrajinské armády, generál Oleksandr Syrskyj. Ruské cíle byly mnohem ambicióznější, konstatuje.
„Válka je v Rusku zakázané slovo. Výročí se neslaví, mluví se o tom jen potichu a v soukromí. Více než šedesát procent Rusů si přeje, aby mír nastal co nejdřív. Představují si to ale tak, že Donald Trump praští do stolu a přinutí Zelenského, aby akceptoval ztrátu Donbasu. O nějakém kompromisu nechtějí Rusové slyšet,“ popisuje náladu v Moskvě náš spolupracovník v Rusku Jiří Just.
V otázce přijímání uprchlíků z Ukrajiny jsou Češi nejskeptičtějším národem, ukazuje obří celoevropský průzkum. S financováním vojenské pomoci souhlasí jen třetina z nich.
Americké a britské tajné služby věděly o ruské invazi měsíce dopředu. Měly k dispozici detailní plány i zachycenou komunikaci, přesto jim svět nechtěl věřit. Deník The Guardian přináší svědectví o tom, jak se rodila největší zpravodajská operace moderní doby a proč ukrajinský prezident Zelenskyj varování až do poslední chvíle odmítal jako pouhé strašení.
Ruský vojenský velitel Roman Demurčijev se své rodině a kolegům chlubil mučením, popravami a znesvěcováním těl ukrajinských vojáků. Vyplývá to z archivu jeho korespondence z let 2022 až 2024. Se zjištěním přišli investigativní novináři z Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda, kteří podle svých slov pravost informací ověřili.
Snímek Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v české koprodukci, v neděli získal cenu BAFTA za nejlepší dokumentární film. Britská filmová akademie o tom informuje na svých internetových stránkách. Film byl nominován i na Oscara.
Proslul jako diplomatický „slon v porcelánu“, který při jednání používá ruského tlumočníka, nepamatuje si, o jakých oblastech Ukrajiny jedná, splete se v tom, co mu Putin říkal, a opakuje ruskou propagandu. Sám americký prezident Donald Trump o něm řekl, že „o Rusku ani Ukrajině nevěděl vůbec nic“. Nyní ho ale vychválil jako muže, kterého všichni milují.
Ruskou armádou podle svědectví vojáků i válečných blogerů otřásá rozsáhlé vydírání a korupce. Vojáci mají podle těchto zdrojů platit v přepočtu statisíce korun, aby se vyhnuli nasazení na frontě, jinak jim hrozí přeřazení do nejnebezpečnějších bojů. Někteří velitelé jsou zároveň obviňováni z rozkrádání vojenského vybavení, které si pak vojáci musí pořizovat za vlastní peníze.
Boj s chladem a tmou – tak se dá popsat každodenní život v ukrajinské metropoli Kyjev. Ukrajinská studentka medicíny Anna Tymošenková popisuje těžkou situaci, které však místní podle jejích slov navzdory zimě a zničené Darnycké tepelné elektrárně odmítají podlehnout. Pomoc přichází od státu, neziskových organizací i ze zahraničí, obnova rozsáhlých elektráren je ale podle expertů obtížná.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je jediným zahraničním politikem, kterému důvěřuje více než polovina Čechů. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od 23. ledna do 3. února a zúčastnilo se ho 1725 lidí.
Více než stovka lidí v pondělí večer v Praze na náměstí Borise Němcova přišla uctít památku ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který zemřel před dvěma lety. Někteří účastníci měli symbolické vlajky opozice, kde červený pruh v trikolóře nahrazuje bílá barva. Jiní drželi v rukou portréty Navalného.
Probíhající válka dopadá i na ruskou společnost. Tou neprostupuje víra ve vítězství, ale hluboká úzkost, alespoň to tvrdí Andres Vosman, bývalý šéf analýz estonské zahraniční rozvědky (EFIS). Kreml v čele s Vladimirem Putinem se podle něj děsí návratů radikalizovaných vojáků z fronty, zároveň varoval, že Rusko technologicky upadá a stává se pouhým „přívěskem“ čínské ekonomiky.
Pět evropských zemí v čele s Británií tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem, a nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Z útoku přitom viní právě ruský stát. Informují o tom dnes tiskové agentury.
Spojené státy musejí zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho usednout k jednacímu stolu, jinak nebude možné míru na Ukrajině dosáhnout. Na takzvaném ukrajinském obědě, který na okraj Mnichovské bezpečnostní konference uspořádala Nadace Viktora Pinčuka to dnes řekl český prezident Petr Pavel.
Necelé dva měsíce po rozpadu Sovětského svazu začala přistávat letadla amerického letectva v Moskvě, Kyjevě, Petrohradu a dalších velkoměstech. Nejednalo se ovšem o vojenský útok, ale o humanitární misi, která měla za cíl zabránit případnému hladomoru. Po rozpadu sovětského impéria se totiž většina zemí někdejšího SSSR propadla do chaosu a Rusům hrozil kritický nedostatek jídla i léků.
Evropa zvažuje, zda by měla v rámci snah o ukončení války na Ukrajině zasednout k jednacímu stolu s Moskvou — a kdo by ji u něj případně zastupoval. Jako nejpravděpodobnější evropský emisar se podle italského deníku La Repubblica skloňuje bývalý finský prezident Sauli Niinistö, zkušený politik s dlouholetou praxí v oblasti bezpečnosti a osobních jednání s Vladimirem Putinem.
