Vitamin C si lidé spojují hlavně s imunitou. Nová rozsáhlá studie ale naznačuje, že jeho význam může sahat mnohem dál. Japonští vědci zjistili, že senioři s vyšší hladinou vitaminu C v krvi měli lépe zachovanou strukturu mozku a silnější propojení jeho klíčových oblastí.
Šunka k svačině nebo slanina k víkendové snídani patří pro mnoho lidí k běžnému jídelníčku. Právě zpracované maso je ale dlouhodobě spojováno se zvýšeným rizikem některých druhů rakoviny. Nová studie nyní naznačuje, že jednoduchý zvyk po jídle – nebo správně zvolená kombinace potravin – by mohl část těchto škodlivých chemických reakcí v těle pomoci omezit.
Vitamin D a vápník patří k nejčastěji doporučovaným doplňkům pro zdravé kosti, nová analýza 69 studií ale jejich pověst výrazně zpochybňuje. U většiny starších lidí podle vědců nepřinášejí podstatnou ochranu před zlomeninami ani pády, a odborníci proto volají po přehodnocení dosavadních rad.
„Většina z nás multivitaminy nepotřebuje,“ říká praktická lékařka Lucie Hartmannová. Přesto za ně Češi každoročně utrácejí miliony korun v domnění, že dělají něco navíc pro své zdraví. Jenže realita může být mnohem složitější. Některé doplňky tělo vůbec nevyužije, jiné se při nevhodném užívání mohou stát zdrojem nových zdravotních problémů.
Vitamin B12 je dlouhá léta považovaný za symbol zdraví, energie a správně fungujícího těla. Jenže vědci teď stále častěji narážejí na znepokojivou souvislost: neobvykle vysoké i nízké hodnoty B12 se objevují u některých typů rakoviny. Znamená to, že běžný vitamin může škodit? Odpověď je mnohem složitější — a týká se téměř každého.
„Pijte vodu a nepijte rum,“ zpívá populární písničkář Jaromír Nohavica. Nový výzkum německých vědců ale naznačuje, že pozadu nezůstává ani pivo. Podle něj by totiž mohla mít i jediná sklenice zlatavého moku nečekaný přínos pro zdraví a lidský mozek. V čem je ale háček? Odpověď není černobílá. Záleží na detailech, které se často ztrácí v titulcích, ale zásadně mění význam celého sdělení.
„Největším rizikem je falešný pocit bezpečí. Lidé mají dojem, že když jde o doplňky stravy, nemůže se nic stát,“ varuje farmaceutka Pavla Horáková. Přitom právě nevhodné kombinace mohou vést nejen ke ztrátě účinku, ale i ke zdravotním problémům. Lidé přitom doplňky užívají s pocitem, že pro své zdraví dělají maximum. Odbornice radí, na co si při užívání doplňků dát pozor a čemu se naopak vyhnout.
Před pár lety řada lékařů věřila, že pestrá strava sama o sobě zajistí všechny potřebné živiny. Současné poznatky však ukazují, že to není tak jednoduché. Některé vitaminy a minerály lidem často chybí, řada také při jejich užívání chybuje. „Je třeba přemýšlet o tom, jaké doplňky jíme, a přistupovat k nim systematicky, ne chaoticky,“ upozorňuje biochemička a odbornice na výživu Michaela Bebová.
Únava, která se vrací ještě dřív, než vůbec začne jaro. Podle lékárníků ji Češi řeší čím dál častěji. Mnohdy ale špatně a nedůsledně. „Lidé zkouší jeden doplněk za druhým, skutečnou příčinu ale často míjejí,“ upozorňuje farmaceutka Pavla Horáková. Problémem pak podle ní může místo nedostatku vitaminů naopak být jejich nadbytek.
Češi chtějí být zdravější a více než 60 procent z nich tvrdí, že o sebe aktivně pečuje. Přesto často sahají po doplňcích stravy bez jasného důvodu. „Vitaminy ale nejsou bonbony. Typicky u vitaminu D, železa, zinku nebo selenu může dlouhodobě vyšší příjem vést k nerovnováze nebo nežádoucím účinkům,“ říká farmaceutka Pavla Horáková. Smysl podle ní mají tehdy, když víme, co tělu skutečně chybí.
Češi se zamilovali do doplňků stravy. Utrácí za ně až dvakrát víc peněz, než je evropský průměr. Ukázal to výzkum Health Report. Podle lékaře Petra Šonky přitom může být taková „honba za zdravím“ kontraproduktivní. Potravinové doplňky můžou v některých případech zdraví spíš poškodit. Kdy to hrozí? A jak se toho vyvarovat? Pusťte si další díl našeho videoseriálu „Doktore, poraďte!“.
