








Nová simulace amerických vojenských analytiků ukázala, že Rusko by litevskou metropoli Vilnius mohlo obklíčit do pěti dnů od začátku invaze. Černému scénáři se však podle expertů dá zabránit. Alternativní model totiž předpokládá, že dostatečná zásoba moderních dronů s umělou inteligencí dokáže první vlnu ruské ofenzivy prakticky zastavit a poskytnout dostatek potřebného času pro spojence.



V posledních dnech přibylo pádů útočných dronů v pobaltských zemích. V Estonsku musel letoun NATO poprvé sestřelit vojenský dron, v Litvě armáda vyhlásila poplach a lidé vyhledali úkryt, zatímco v Lotyšsku pád dronu přispěl k odstoupení premiérky. Podle analytiků se Rusko naučilo masově využívat slabinu, která existuje už od vzniku systému GPS.






Vláda řízla do pracovních cest českých politických špiček. Nově má o využívání vládních letounů rozhodovat přímo premiér Andrej Babiš (ANO). Zásah do vládního usnesení označil prezident Petr Pavel za bezdůvodný, podle něj tím ústavní činitelé komplikují situaci sami sobě. Už nyní boj „dispečera Babiše“ mírně ovlivnil Pavlovu návštěvu pobaltských zemí, které se účastní i redakce Aktuálně.cz.



Koprodukční film Rozvod za časů války, který podpořil i Český audiovizuální fond, získal cenu za režii na 42. ročníku amerického festivalu nezávislých filmů Sundance. Snímek s názvem Skyrybos karo metu režíroval litevský režisér Andrius Blaževičius, koprodukovali ho Jakub Košťál a Vratislav Šlajer z české produkční společnosti Bionaut. V Česku má být film uveden v druhé půlce roku 2026.



Po ruských útocích na energetickou infrastrukturu a kvůli krutým mrazům nemají ukrajinské domácnosti stále přístup k vytápění či elektřině. Když nefunguje elektřina, tak navíc často neteče ani pitná voda. Dodávky se díky extrémnímu vytížení pracovníků postupně daří opět obnovovat, energetická soustava má ale stále problémy a útoky pokračují.



V prosinci americká delegace dohodla propuštění hned 123 politických vězňů z běloruských žalářů. Mezi nimi byli i lidé, kteří se neúčastnili žádných protestů – například 23letá Anna Kurisová, která prošla káznicí popisovanou jako ze Stalinovy doby. Do vězení se dostala kvůli tomu, že válku na Ukrajině nazvala válkou. 13. prosince se skoro po dvou letech dostala na svobodu.