Ve Varšavě vznikne nové centrum Evropské vesmírné agentury (ESA), oznámil v pondělí polský premiér Donald Tusk. Na vzniku centra se Polsko s ESA předběžně dohodlo už loni na podzim a půjde o první velkou instituci ESA ve středovýchodní Evropě.
Ve věku 87 let zemřela Wally Funková, americká průkopnice letectví, která se v roce 2021 načas stala nejstarší osobou, jež kdy letěla do vesmíru. Informovala o tom v pátek agentura Reuters.
Australské úřady řeší záhadu jako vystřiženou ze sci-fi filmu. Na plážích ve státě Queensland se během jediného víkendu objevilo hned šest podivných stříbrných koulí. Kvůli obavám, že mohou obsahovat nebezpečné chemické látky, se část pláže okamžitě uzavřela a na místo vyrazili hasiči. Teď už ale odborníci tuší, odkud tajemné objekty pocházejí.
Na první pohled připomíná slavnostní ohňostroj. Ve skutečnosti ale nový snímek z Hubbleova vesmírného teleskopu zachycuje jedny z nejstarších hvězd v celé Mléčné dráze. Astronomové v nich hledají odpovědi na otázky, jak se vesmír postupně proměnil v místo, kde mohly vzniknout planety, chemické prvky nezbytné pro život a nakonec pak i my sami.
Představte si, že si koupíte lístek na barevný spektákl, ale po vytažení opony uvidíte jen šedé flíčky. Pohled do teleskopu pak spoustu lidí zaskočí. Podle hvězdáře Michala Štipla ale pravá romantika netkví v dokonalém obrazu, nýbrž v příběhu, který se skrývá za ním. Boří mýty o vesmíru a v srpnu chystá expedici za zážitkem, který lidstvo odjakživa fascinuje: za zatměním slunce do Španělska.
Obrovské množství astronomických dat a záznamy proměn na obloze, získají vědci díky velkému přehlídkovému dalekohledu pro mapování vesmíru, který v úterý v noci začal fungovat v chilské Observatoři Very C. Rubin. Za tři noci dokáže dalekohled nasnímkovat celou jižní oblohu, což bude opakovat po následujících deset let. Na výzkumu se podílejí i vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Ještě před rokem se zdálo, že její osud je zpečetěn. Legendární vesmírná observatoř Swift, která už více než dvě desetiletí loví nejmohutnější exploze ve vesmíru, se nebezpečně propadá k Zemi. Teď ale začíná záchranná operace, která může přepsat dějiny kosmonautiky.
Druhý Čech v historii se vydá do vesmíru. Astronaut Aleš Svoboda má letět na mezinárodní vesmírnou stanici příští rok. Vynést by ho tam měla v lodi Dragon raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Cesta je součástí projektu Česká cesta do vesmíru. Na něm se podílí i pracovník pražského planetária a popularizátor kosmonautiky Jan Spratek. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, co českého astronauta čeká.
Stroj se začíná chvět. Motory se zažehávají a tlak nás zatlačí hlouběji do hydraulických sedadel. Zazní odpočet ke startu. „Three, two, one, go!“ Hlas z reproduktorů téměř zaniká ve sborovém křiku ostatních pasažérů. A pak vzlétáme. Během několika vteřin budeme stovky kilometrů nad Zemí. Přidejte se k nám na cestu do vesmíru, kterou každý den absolvují stovky dětí v mobilní raketě SpaceBuzz.
Tričko předpovídající stresovou reakci, mikroskopické roboty, kteří čistí těžko dostupná místa, i experiment zkoumající imunitu připravují vědci z brněnských vysokých škol a firem pro českou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Vyplývá to z informací na stránce Česká cesta do vesmíru, která přípravu mise podrobně sleduje a propaguje.
Armádní pilot a záložní astronaut Aleš Svoboda by měl letět na mezinárodní vesmírnou stanici ISS, oznámil dnes premiér Andrej Babiš (ANO). Mise je podle něj plánována na druhou polovinu roku 2027. Vyplývá to z dohody o realizaci české orbitální mise k ISS, kterou podepsala Evropská kosmická agentura (ESA) se společností Vast.
Brněnská firma chce do roku 2030 dostat sondu na Měsíc. „Jižní pól bude čerpací stanicí pro další lety do vesmíru,“ popisuje šéf společnosti TRL Space Petr Kapoun. O budoucnosti kosmického průmyslu podle něj rozhodne boj o data, družice a suroviny na Měsíci. „Vesmírné závody nikdy neskončily. Kdo bude první těžit vodík na Měsíci, tomu budou ostatní platit,“ říká ve Spotlightu Aktuálně.cz.
Brněnská firma chce do roku 2030 dostat sondu na Měsíc. „Jižní pól bude čerpací stanicí pro další lety do vesmíru,“ popisuje šéf společnosti TRL Space Petr Kapoun. O budoucnosti kosmického průmyslu podle něj rozhodne boj o data, družice a suroviny na Měsíci. „Vesmírné závody nikdy neskončily. Kdo bude první těžit vodík na Měsíci, tomu budou ostatní platit,“ říká ve Spotlightu Aktuálně.cz.
Už téměř deset let si vědci lámou hlavu nad sérií tajemných modrých záblesků z hlubokého vesmíru. Tyto extrémně jasné jevy se objevují téměř zničehonic, krátce zazáří intenzitou až stokrát převyšující běžné hvězdné exploze a během několika dnů opět zmizí. Nyní vědci přicházejí s možným vysvětlením jejich původu.
Peklo, jak ho před více než 700 lety popsal Dante Alighieri, možná nebylo jen náboženskou metaforou. Nová interpretace slavného Inferna naznačuje, že středověký básník ve skutečnosti intuitivně popsal jev, který moderní věda začala chápat až o staletí později — ničivý dopad obřího vesmírného tělesa na Zemi.
Základní výcvik budoucího českého astronauta Aleše Svobody pro misi na mezinárodní vesmírné stanici (ISS) skončil. Armádní pilot a člen záložního týmu astronautů získal přehled o systémech ISS, vědeckém kontextu mise i praktické dovednosti nezbytné pro pobyt ve vesmíru. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo obrany.
Po návratu na Zemi čekal astronauty z mise Artemis II úkol, který žádný simulátor plně nenahradí: znovu se naučit chodit. I po relativně krátké misi se totiž lidské tělo brání návratu do gravitace, kterou dřív považovalo za samozřejmost. Video astronautky Christiny Kochové ukazuje, jak křehká je rovnováha mezi vesmírem a Zemí. A také jak dlouho trvá ji znovu najít.
Návrat na Měsíc, cíl americké mise Artemis, podle geologa Petra Brože nejen přispěje k vědeckému poznání, ale rozvine rovněž technologie a mnoha lidem zajistí dobře placenou práci. Jde také o významný krok k budování vesmírného průmyslu.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody kolem jednoho z největších mysterií moderní historie. Během pátečního projevu oznámil, že jeho administrativa při prověřování vládních archivů narazila na materiály o neidentifikovaných létajících objektech (UFO), které by mohly změnit dosavadní vnímání tohoto fenoménu.
Jako první Češi v historii vystaví Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein svou uměleckou instalaci v prestižním muzeu Fondazione Giorgio Cini na ostrově San Giorgio Maggiore v Benátkách. V konkurenci dalších světových projektů zaujali originálním propojením domorodého kmene ze Západní Papuy a Nové Guineje s kosmonauty z NASA. Ti spolu sdíleli zkušenosti cestování do vesmíru.
