Reklama
Reklama

Vesmír


SpaceX Crew Launch
SpaceX Crew Launch
SpaceX Crew Launch

Čtyři astronauti vyrazili k ISS na palubě rakety SpaceX

Kosmická loď Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Start přenášel živě na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Na palubě lodi jsou Američané Jessica Meirová a Jack Hathaway, Francouzka Sophie Adenotová a Rus Andrej Feďajev. Na ISS by podle agentury Reuters měli dorazit v sobotu odpoledne.

Raketa Ariane 6 nesoucí 32 satelitů pro souhvězdí Amazon Leo startuje z Guyanského vesmírného střediska v Kourou ve francouzském zámořském departementu Guyana 12. února 2026.
Raketa Ariane 6 nesoucí 32 satelitů pro souhvězdí Amazon Leo startuje z Guyanského vesmírného střediska v Kourou ve francouzském zámořském departementu Guyana 12. února 2026.
Raketa Ariane 6 nesoucí 32 satelitů pro souhvězdí Amazon Leo startuje z Guyanského vesmírného střediska v Kourou ve francouzském zámořském departementu Guyana 12. února 2026.

Muskův Starlink má konkurenci: Amazon rozšiřuje vlastní satelitní síť

Do vesmíru se ve čtvrtek krátce před 18:00 vydala raketa Ariane 6. Uvedla to francouzská společnost Arianespace zajišťující nákladní dopravu do vesmíru. Ta vynesla na oběžnou dráhu 32 satelitů projektu Leo firmy Amazon, která chce poskytovat internetové spojení uživatelům na Zemi podobně jako konkurenční služba Starlink společnosti SpaceX.

Reklama
Měl to být rutinní let do vesmíru, ale osmadvacátá mise raketoplánu Columbia se stala jedním z nejtragičtějších okamžiků v historii kosmonautiky.
Měl to být rutinní let do vesmíru, ale osmadvacátá mise raketoplánu Columbia se stala jedním z nejtragičtějších okamžiků v historii kosmonautiky.
Měl to být rutinní let do vesmíru, ale osmadvacátá mise raketoplánu Columbia se stala jedním z nejtragičtějších okamžiků v historii kosmonautiky.

Smrt přinesl kousek pěny. Před 23 lety se nad Texasem rozpadl symbol vesmírné éry

Měl to být rutinní let do vesmíru, ale osmadvacátá mise raketoplánu Columbia se stala jedním z nejtragičtějších okamžiků v historii kosmonautiky. 1. února 2003 se Columbia během návratu na Zemi rozpadla a celá sedmičlenná posádka zahynula. Katastrofa odhalila nejen technické nedostatky, ale také organizační selhání NASA. Podle některých odborníků se bdělost nesmí vytratit ani dnes.

Reklama
Příběh Vladimira Komarova, prvního člověka, který zahynul během kosmického letu a doslova spadl z vesmíru v neovladatelné lodi, odhaluje, jak politický tlak studené války převážil nad bezpečností - a jak mise Sojuz 1 skončila fatálním selháním, jež změnilo dějiny kosmonautiky.
Příběh Vladimira Komarova, prvního člověka, který zahynul během kosmického letu a doslova spadl z vesmíru v neovladatelné lodi, odhaluje, jak politický tlak studené války převážil nad bezpečností - a jak mise Sojuz 1 skončila fatálním selháním, jež změnilo dějiny kosmonautiky.
Příběh Vladimira Komarova, prvního člověka, který zahynul během kosmického letu a doslova spadl z vesmíru v neovladatelné lodi, odhaluje, jak politický tlak studené války převážil nad bezpečností - a jak mise Sojuz 1 skončila fatálním selháním, jež změnilo dějiny kosmonautiky.

Když je politika silnější než fyzika. Příběh prvního muže, který se zřítil z vesmíru

Oficiální sovětské zprávy hovořily o bezproblémovém letu. Ve skutečnosti se však na oběžné dráze odehrávala tragédie. Příběh Vladimira Komarova, prvního člověka, který zahynul během kosmického letu a doslova se zřítil z vesmíru v neovladatelné lodi, odhaluje, jak politický tlak studené války převážil nad bezpečností - a jak mise Sojuz 1 skončila fatálním selháním a změnila budoucnost kosmonautiky.

Cloud-9 vědcům poskytuje vzácný pohled na objekt, v němž temná hmota jednoznačně dominuje.
Cloud-9 vědcům poskytuje vzácný pohled na objekt, v němž temná hmota jednoznačně dominuje.
Cloud-9 vědcům poskytuje vzácný pohled na objekt, v němž temná hmota jednoznačně dominuje.

Něco takového nemělo existovat. Vědci objevili mrtvou galaxii, pohromadě ji drží temná hmota

Vypadá jako galaxie, která nikdy nevznikla. Astronomové objevili v blízkém vesmíru podivnou strukturu, která neobsahuje žádné hvězdy a pohromadě ji drží obrovské množství temné hmoty. „Je to okno do temného vesmíru,“ říká o útvaru Cloud-9 astronom Andrew Fox. Podle vědců jde o jeden z nejzásadnějších důkazů toho, jak se mohly rodit galaxie a proč některé z nich selhaly dřív, než vůbec vznikly.

Reklama
Hlavně ve vesmíru. Když už byste si mysleli, že vás nic nepřekvapí, objeví se svět, který vypadá spíš jako výplod sci-fi filmu než skutečný objekt. Přesně takový je případ exoplanety PSR J2322-2650b.
Hlavně ve vesmíru. Když už byste si mysleli, že vás nic nepřekvapí, objeví se svět, který vypadá spíš jako výplod sci-fi filmu než skutečný objekt. Přesně takový je případ exoplanety PSR J2322-2650b.
Hlavně ve vesmíru. Když už byste si mysleli, že vás nic nepřekvapí, objeví se svět, který vypadá spíš jako výplod sci-fi filmu než skutečný objekt. Přesně takový je případ exoplanety PSR J2322-2650b.

Nejpodivnější planeta ve vesmíru? Vědci vypozorovali svět ve tvaru citronu

Fantazii se meze nekladou. Hlavně ve vesmíru. Když už byste si mysleli, že vás nic nepřekvapí, objeví se svět, který vypadá spíš jako výplod sci-fi filmu než skutečný objekt. Přesně takový je případ exoplanety PSR J2322-2650b – podivného kosmického tělesa ve tvaru citronu. Právě tu pozorovali vědci pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba a přiznávají, že nic podobného dosud neviděli.

„Byl to nečekaný vánoční dárek a zároveň splněný sen," říká o svém objevu „vánoční" komety astronom Martin Mašek.
„Byl to nečekaný vánoční dárek a zároveň splněný sen," říká o svém objevu „vánoční" komety astronom Martin Mašek.
„Byl to nečekaný vánoční dárek a zároveň splněný sen," říká o svém objevu „vánoční" komety astronom Martin Mašek.

Vánoční dárek z vesmíru. Astronom Mašek objevil kometu hned po Štědrém dni

U stromečku rozbalil dárky a těšil se na pozorování vánoční oblohy. Tou dobou neměl český astronom Martin Mašek ani tušení, že si pro něj vesmír schovává ještě jedno překvapení: objev komety, o kterém snil už od dětství. „Byl to nádherný a nečekaný vánoční dárek,“ vzpomíná dnes na objekt, který nese jeho jméno.

Mezinárodní vesmírná stanice zažívá v posledních dnech historický nápor kosmických lodí. V jeden čas jich tady kotvilo hned osm.
Mezinárodní vesmírná stanice zažívá v posledních dnech historický nápor kosmických lodí. V jeden čas jich tady kotvilo hned osm.
Mezinárodní vesmírná stanice zažívá v posledních dnech historický nápor kosmických lodí. V jeden čas jich tady kotvilo hned osm.

Rekordní tlačenice ve vesmíru. Na Mezinárodní stanici kotvilo osm lodí najednou

Navzdory tomu, že se Mezinárodní vesmírná stanice blíží ke konci své mise, je překvapivě vytížená. Na začátku prosince si dokonce připsala nový rekord: poprvé v historii u ní kotvilo hned osm kosmických lodí zároveň. Všechny dokovací porty tak byly plně obsazené, víc vesmírných plavidel se sem nevejde. Stanice se tak proměnila v nejrušnější dopravní uzel lidstva ve vesmíru.

Nová studie, která tvrdí, že Sluneční soustava se pohybuje třikrát rychleji, než se myslelo, může nabourat dosavadní kosmologické modely.
Nová studie, která tvrdí, že Sluneční soustava se pohybuje třikrát rychleji, než se myslelo, může nabourat dosavadní kosmologické modely.
Nová studie, která tvrdí, že Sluneční soustava se pohybuje třikrát rychleji, než se myslelo, může nabourat dosavadní kosmologické modely.

Obří omyl ve vesmíru? Podle nové studie letí sluneční soustava třikrát rychleji

Myslíte si, že sedíte v klidu u kávy? Omyl. Země se točí, obíhá Slunce a celá naše soustava uhání vesmírným prostorem. Až dosud si fyzici mysleli, že vědí, jak rychle. Jenže když se němečtí vědci podívali na vzdálené galaxie novým způsobem, čísla přestala sedět. Podle jejich dat se řítíme vesmírem třikrát rychleji. Pokud mají pravdu, znamená to jediné: v našem základním chápání vesmíru je trhlina.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama