Za prvních pět měsíců letošního roku utratil český stát o 170 miliard korun více, než vybral. Znamená to, že na každý den svého provozu si musí půjčit více než miliardu korun, kterou bude muset později splatit i s úroky. Vláda se s opozicí a ekonomy pře, zdali je takové hospodaření dlouhodobě udržitelné. Srovnání s ostatními evropskými státy v čase ukazuje, kdo je blíže pravdě.
Státní dluh i rozpočtový deficit svižně rostou a Česká národní banka (ČNB) kvůli tomu posílá ministerstvu financí i celé vládě Andreje Babiše (ANO) další varování. Důvodem jsou rostoucí výdaje, na které si vláda musí čím dál víc půjčovat.
Česká národní banka (ČNB) ve své nové predikci zhoršila odhad letošního schodku veřejných financí na 2,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Předchozí prognóza z února očekávala deficit 2,5 procenta HDP. V příštím roce by se měl schodek dál zvýšit na 3,1 procenta. Vyplývá to z tabulky klíčových ekonomických indikátorů, kterou v pondělí ČNB zveřejnila.
Mezinárodní ratingová agentura S&P v pátek oznámila, že snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na úroveň A. Poukázala na slabý růst slovenské ekonomiky a pomalejší než předpokládané ozdravení veřejných financí země. Výhled ratingu pak S&P změnila na stabilní z negativního, což znamená, že ho v nejbližší době nehodlá měnit.
Deficit veřejných financí Slovenska loni klesl v přepočtu na 4,45 procenta výkonu ekonomiky, o rok dříve schodek po zpřesnění dat činil 5,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Dluh Slovenska naopak stoupl na 61,39 z předloňských 59,70 procenta HDP. V úterý o tom informoval slovenský statistický úřad.
